Původ a vývoj člověka

Původ a vývoj člověka

O původu člověka se podařilo na různých místech v Africe, Asii i v Evropě najít pozůstatky jedinců, které sestaveny vedle sebe vytvářejí řadu vedoucí s menšími, někdy s většími mezerami k dnešnímu člověku. Tato řada postihuje údobí několika milionů let. Datování nálezu lze totiž celkem přesně stanovit podle geologických vrstev, v nichž pozůstatky ležely. Mladší nálezy (asi do stáří 40 tis. let) lze navíc ověřit podle množství radioaktivního izotopu uhlíku.

Dnešní člověk patří do čeledi hominidů, v níž kromě rodu Australopithecus je i rod Homo, zastoupený třemi druhy: Homo habilis(člověk zručný), Homo erectus(člověk vzpřímený) a Homo sapiens(člověk rozumný).

Předchůdci dnešních lidoopů a člověka se oddělili asi před 15-ti miliony let.

AUSTRALOPITHECUS AFRICANUS:

– několik druhů, některé vyhynuly jako slepá linie

– Jižní a Východní Afrika – 3 – 1milion let ( nejranější pleistocén)

– tento druh patří do vývojové řady člověka

– výška asi 140 cm , hmotnost 45 kg , vzpřímená chůze po dvou, mozkovna asi 500 ml, špičáky již nevystupovaly z řady ostatních zubů

– žil ve stepích a lesostepích, používal kamenné nástroje (neví se, zda záměrně a soustavně)

HOMO HABILIS:

– první jedinec řazený do rodu Homo

– Afrika , před 2 – 1,4 milionu let

– výška 140 cm, hmotnost až 40 kg, mozkovna 700 ml, výroba kamenných nástrojů

HOMO ERECTUS:

– starší paleolit, asi před 1milionem – 350000 let

– výška 170 cm, mozkovna až 1000 ml,

– pozůstatky nalezeny v Asii, v Africe, ale i v Evropě

– kamenné nástroje

– nálezy: Heidelberg – NSR, na našem území nebyly dosud nalezeny kosti patřící k Homo erectus – podle nalezených kamenných nástrojů zde žil.

HOMO SAPIENS NEANDERTHALENSIS:

– velmi diskutovaná fáze vývoje člověka

– pozůstatky neandrtálce (pračlověka) byly nalezeny v údolí Neanderthal v Německu (Düsseldorf), k nejstarším neandrtálcům se řadí Homo sapiens steinheimensis, nalezený ve Steinheimu (Stuttgart)

– žil před 300 – 250 tis. lety – mozkovna svou kapacitou odpovídá dnešnímu člověku.

– k této skupině se řadí i protoneandrtálci – 150 – 120 tis. let a také tzv. klasičtí neandrtálci – 100 – 40 tis. let – vymřeli jako slepá linie vývoje. U ostatních – ústup primitivních znaků u ostatních vývojových stupňů – u klasických neandrtálců naopak – mohutné nadočnicové valy, velké stoličky, robustní kostra – výška 160 cm – kapacita mozkovny je však až 1700 ml.

– travertinový odlitek (naše území)

– člověk neandrtálský žil ve středním paleolitu

HOMO SAPIENS SAPIENS

– člověk předvěký

– mladší paleolit: 35 – 10 tis. let

– tělesnou stavbou se neliší od dnešního člověka

– kromaňonec – nalezen v jeskyni Cro-Magnon (Francie)

– vysoká umělecká úrovň – zobrazování zvířat, ale i člověka, zvláště žen (madony, např. věstonická)

– náboženské představy, obřadní pohřbívání mrtvých

– naleziště na našem území – Dolní Věstonice, Pavlov, Koněprusy....

Hominizace a sapientace

Vývojové změny prokazatelné na kostře a směřující k formám člověka – hominizace. V její první etapě se zjišťuje rozšíření a zploštění hrudníku spolu se změnami pletence horní končetiny umožňující rotaci paže. V druhé etapě se objevují změny na pánvi a dolních končetinách v souvislosti s bipedií, tj. chůzí po dvou ve vzpřímeném postavení těla. V třetí etapě se ukazují změny na lebce a ruce. Na tuto poslední etapu navazuje sapientace, v níž pokračuje vývoj ruky do dnešní podoby, a spolu se vznikem artikulované řeči je možno sledovat i další vývoj lebky.