Kulhavka, slintavka a jiné epidemie zvířat

Kulhavka a slintavka patří k nakažlivým nemocem, jejichž šíření se velmi obtížně zastavuje. Napadá hovězí dobytek, vepře, ovce, kozy a některé druhy vysoké zvěře.Anglie už není jedinou částí EU, jejíž zemědělci zápasí s kulhavkou a slintavkou. Nemoc pronikla do Skotska a nezastavilo ji ani moře - první případ byl hlášen i ze Severního Irska. Neustávají ani problémy s nemocí šílených krav: unie pohrozila Němcům odnětím licencí na vývoz masa, nebudou-li dodržovat ochranná opatření. Zděšené úřady v Dublinu posílily vojenské hlídky na hranicích s britským Severním Irskem - nemocné zvíře totiž bylo nalezeno na farmě, která je jen tři kilometry od britsko-irské hranice. Není divu, že Francie zvažovala zákaz dovozu dobytka ze všech ostrovů na sever od svého pobřeží - tedy i z Irské republiky.

Od druhého března musí procházet dezinfekcí všechna auta, jež přijíždějí z Anglie tunelem pod La Manchem. Cestující si nesmějí přivážet ani britské masné a mléčné výrobky, ani neošetřené kůže a kožešiny. Dezinfekce na svých letištích a v přístavech provádí Francie, Belgie, Nizozemsko, Irsko, Dánsko, Švédsko, Portugalsko, a dokonce i vzdálený Kypr. Francie se - v obavě před šířením epidemie - připojila k výzvě Belgie, aby početné muslimské menšiny v jejich zemích upustily od tradičního porážení ovcí na svátek Ejd al-Adha. Ten letos připadá na 5.-6. března. Největší ranou je epidemie pro Iry: Dublin odvolal oslavy národního světce svatého Patrika 17. března. Oslav se jen v hlavním městě Irska zúčastňuje půl milionu lidí. Britové se rozhodli poněkud uvolnit přísný zákaz převozu dobytka v zemi. Obchodům se totiž začíná nedostávat masa. Putovat smějí však jen zdravé kusy, a to z farmy přímo na jatka.

Zároveň probíhá likvidace dobytka: Britové pobili již 25 000 kusů. Po zjištění dalších nakažených míst, jichž je nyní 37, však bude nutné pobít přinejmenším ještě 12 000 kusů dobytka. Škody se zatím odhadují na více než miliardu dolarů, podle ekonomů však mohou dosáhnout částky čtyř miliard. Problémy přitom nepřestávají ani s nemocí šílených krav. Britské úřady kritizovaly Berlín, že u dodávek hovězího masa z Německa se našly zbytky rizikových materiálů (kravího mozku a míchy). V nich se podle řady odborníků nemoc šílených krav může šířit. "Jsme tím velmi znepokojeni," uvedl mluvčí Evropské komise a dodal, že pokud Německo nezasáhne, mohou jeho jatka přijít o licence na vývoz hovězího nebo i všech druhů masa. Je to za poslední měsíc už druhý případ masa z Německa, kde se našly pozůstatky rizikových částí poražených zvířat. Proto se kvalitě potravin už  nedá věřit.Kdo za to všechno může? Evropský tisk si vzal na mušku zemědělský velkochov. Ten zajistil přetékající boxy zmražených potravin, jaké ještě nedávno byly věcí nepoznanou. Kulhavka a slintavka, nemoc šílených krav, prasečí mor, jedovaté dioxiny a růstové hormony připomínají, že za okázalý nadbytek je třeba zaplatit. Běžný Francouz se teď obrací raději na svého řezníka, o kterém ví, že odebírá maso z malé farmy.

Je to řešení? Francouzský ministr zemědělství vidí nákazu i z jiného, pozitivního úhlu. Všechny patálie okolo nákazy nakonec podle něj vyústí v model, který nazývá rozumným zemědělstvím. Chovatelé i spotřebitelé naleznou podle této představy rozumnější vztah k přírodě, jejím možnostem i svým potřebám. S tím souhlasí i strany zelených ve většině evropských zemí. Odborníci jsou opatrnější. "Takto nelze problém zjednodušit," míní mluvčí veterinární správy Josef Duben. V malochovu se podle něj likvidují následky pohromy snáze. Poražení pár kusů je ničím vedle porážení velkých stád. Výhodou velkochovu je naproti tomu větší veterinární péče. Pokud však vypukne nákaza, vznikne i větší škoda. "Pozornost, která se těmto případům věnuje, je na místě, často to má ale přehnané rozměry," soudí Josef Duben. Důsledkem však bezpochyby bude ještě hlubší zákop neporozumění mezi velkochovateli a malými farmáři. Největší nedůvěrou však budou dále trpět instituce. "Problém není v tom, že by velcí chovatelé ztratili důvěru lidí," míní Louis Orenga, ředitel informačního centra masného průmyslu v Paříži. "Potíž je v tom, že ji do velké míry ztratili vládní úředníci." Zablokovaná důvěra se u někoho projevuje v dlouhodobějším odmítání anonymních samoobsluh. Lidé říkají. Že u  malých řezníků mají alespoň nějakou jistotu, že ví odkud maso pochází. Současně se mnoho lidí dobrovolně uskromní, přestanou maso kupovat.