Rozšiřování semen a plodů

Úvod
Jednou,když jsem byla na výletě v horách,napadlo mně : „ Jak se stromy mohly dostat na tak skalnatá místa ? Asi proto,že jejich semena jsou přizpůsobena k letu.A vítr je roznese moc  daleko od své  mateřské rostliny.“
Zajímají mě i její způsoby rozšiřování semen.A proto jsem vypracovala tuto práci,abych se dozvěděla něco víc o rostlinách kolem nás .Ne to, jak vypadají a co jsou vůbec zač,ale jak se vůbec dostali na své místo, kde jsou právě teď. Taková  rostlina má nejen své postavení a původ,ale i svůj způsob rozšíření.
Cílem této práce je objevovat nové způsoby rozšiřování semen a plodů,které jsou mi neznámé.
 
Metodika práce:
Poněvadž je mnoho způsobů rozšiřování semen a plodů,tak jsem každé rozšíření rozepsala. Způsoby rozšiřování plodů a semen jsou rozmanité a plody a semena jsou k tomu také různě uzpůsobena. 
 
Rozlišujeme rozšiřování:
1.vlastními silami: semena jsou vymršťována na základě  nestejného
napětí v oplodí ,např. u netýkavky -Impatiens
  u tykvice -Ecbalium
2.vzdušnými proudy:plody nebo semena mají zpravidla různá létací
  zařízení,např. křídla (u javoru-Acer,jasanu-Fraxinus,
bříza-Betula)
  chmýří (pampeliška-Taraxacum)
 pérovité přívěsky (koniklec-Pulsatilla )  
  chlupy (vrba-Salix,topol-Populus)
3.vodními proudy:u vodních bažinných rostlin,jejichž plody a semena
  se udrží delší dobu na hladině vody, např.kokos-cocos
kosatec-Iris
4.živočichy:
a) na povrchu těla:plody nebo semena jsou opatřeny příchytným
  zařízením, např.háčkovité chlupy (svízel přítul-Galium aparine)
  háčky opatřena celá plodenství(lopuch-Arctium)
  slizovatějšící osemení (jitrocel větší –Plantago
 major)
b)trávicím ústrojím:živočich pozře plod nebo semeno a trusem je
  nestrávené roznáší na poměrně velkou vzdálenost
např.jestřáb-Sorbus,bez-Sambucus,třešeň-Prunus
  c)myrmekochorie:diaspory roznáší mravenci,kteří se živí „ masíčkem“
(=zdužnatělé výrůstky) drobnějších semen
např.vlaštovičník-Chelidonium
   violka-Viola
 d)ornitochorie:diaspory roznášejí na nohách vodní a brodiví ptáci
např.leknín-Nymphaea
  5.člověkem:jeho přímou i nepřímou činností:pěstováním kulturních
  rostlin,dopravou,roznášením diaspor  plevelů a rumištních
  rostlin na oděvu
 
Rostliny šířící diaspory vlastními silami
Některé rostliny však vůbec nemají žádná zařízení a přizpůsobení k rozptylování semen 
do svého okolí.Nechávají diaspory vlastní tíží prostě spadnout na zem =  barochory

Ukládači - ohýbají se při dozrávání semen plodonosné lodyhy a stopky směrem k zemi.
   Tobolky se semeny se přikládají těsně k povrchu půdy nebo štěrbin mezi kameny.Semena  vypadávající z tobolek  se zakutálejí do štěrbin.
 
  Vrhači-vysycháváním, např. praská zralý lusk vikvovitých rostlin,jeho chlopně se prudce šroubovitě stáčejí a vymršťují semena do okolí.Svíráním chlopní praskajících tobolek se prudce vymršťují  semena violek.Semena vymrští až 4,7 m.U kakostů se prudce vymršťují osiny jednosemenných plůdků.Prudké praskání a stlačování tobolek, kroucení chlopní nebo částí plodů je  podmíněno čistě mechanicky rozdílným napětím nestejně vysychajících odlišných vrstev buněk ve stěnách
plodů .Jsou mechaničtí  vrhači .
Fyziologičtí  vrhači-plody praskají ještě zelené.

 Zavrtávači - jsou rostliny ,jejichž semena nebo plody mají dlouhé osiny.Plody osina
kakostů je za sucha vývrtkovitě stočena a u posledního závitu pravoúhle
kolénkovitě ohnutá.
 
Lezci-jsou semena a plůdky mající na povrchu krátké osiny,drobné chloupky a štětiny, které mohou přijímat vlhkost.Střídavým zvlhčováním a vysoušením dochází k jejich pomalému posunu na povrchu půdy.
 
Mnohé rostliny vytvářejí plody a semena,která opadávají bezprostředně kolem své mateřské  rostliny.Tak vypadávají obilky mnoha druhů trav (béru,ježatky kuří nohy,jílku,prosa,pšenice,žita,pýru,sveřepu).

Cesty plodů a semen pomocí vzdušných proudů
Všechny semena mají jednu společnou vlastnost: jsou  lehké,a dosahují-li větší hmotnosti a rozměrů, mají nejrůznější zařízení,vytvořená dlouhodobým vývojem,která jim usnadňují let.Jsou to chmýry,blanitá křídla a lemy,vzdušné měchýřky apod. = rostliny větroplodé
 
Letci - roznášení diaspor větrem je nejstarší a nejrozšířenější způsob šíření.
Nepatrné výtrusy se šíří vzduchem velmi rychle a snadno po celé zeměkouli.
Plody létají pomocí chmýru (hvězdicovité a kozlíkovité rostliny) nebo dlouhé chlupy (vrby,topoly,vrbovky,vrbky,bavlník).
 
chmýr-bývá na malé stopečce (smetanka,kozí brada)
tvar-rozmanitý-jednoduché chlupy na semenech vrby a topolů, čím větší a složitější chmýr – tím větší plocha na větrný proud
blanité lemy a křídla - jejich semena bývají velká a oproti předchozím typům několikrát těžší
- putují na velké vzdálenosti
  - blanité oplodí má na stranách nosnou plochu v podobě širokého lemu 
-  tvar křídla umožňuje její vrtulovité otáčení

Běžci - pomocí vzdušného proudění se šíří skupina stepních a sněžných běžců
  - vyskytují se na otevřených prostranstvích jako jsou pláže atd.
  - v době zralosti semen usychá celá rostlina a suchá křehká lodyha pod náporem větru
  brzy povolí,celá rostlina se pak valí v podobě suché koule a roztrušuje celé zralé plody
  ( katrán tatarský,srpek obecný,máčka ladní, řeřicha rumní a šater latnatý)
  - po sněhu a ledu se valí celé trsy lišejníků,z kterých se odlamují části a později z nichž vyrůstají nové rostlinky
 
Balisté - nemají žádná zvláštní přizpůsobení umožňující vzdušnou plavbu
- semena těchto rostlin jsou mnohonásobně těžší než semena orchidejí ,nemají ani chmýří, ani křídla, a přesto při jejich rozšiřování se uplatňuje vítr
- zralé tobolky se nahoře otvírají v otvory ,jimiž semena vypadávají, ale jen tehdy, zavane-li  tehdy,zavane - li vítr,který pružné lodyhy rozkývá.Při náporu větru dochází k vytřesení semen do okolí  (mák,divizna velkokvětá apod.)

Tímto způsobem rozšiřování můžeme najít semeno od mateřské rostliny moc daleko, jelikož létající zařízení může vítr a různé větrné proudy odfouknout až na vzdálené ostrovy na moři i třeba oblétnou celý svět.A proto u nás mohou růst rostliny cizího původu.

Cesty prostřednictvím vodních proudů
Při šíření některých druhů semen hraje roli voda.Prostřednictvím vodních proudů cestují rostliny ve vodě,ale i rostliny pobřežní a mnoho rostlin suchozemských,rostoucích v blízkosti vod.Náhlý dešťový příval v lese odnáší žaludy,bukvice,oříšky i nažky.Z vyšších poloh splavují povodně do podhůří horské druhy rostlin,které se na vhodném místě trvale usadí.
Rostliny přizpůsobeny k šíření prostřednictvím vod = hydrochory

Plavci - semena a plody odolné vůči vlhkosti
- semena obvykle mají korkovitě zesílené stěny povrchových vrstev buněk,nebo se na jejich povrchu vylučují voskové povlaky
   - některé plody chrání silná skořápka proti poškozování živočichy
- některé semena mají zařízení,aby mohli zakotvit v bahně
  (jilm,habr,jasan,javor)
- semena nejsou přizpůsobena k plavbě na povrchu vody,ale vznášejí se pod
  hladinou,nebo se dokonce valí po dně  (netýkavka železnatá)
- např. nažky pryskyřníku plaménku se vznáší po hladině až 5 dní
  semena stulíku až 10 dní,než klesnou ke dnu 
 
Ombrochorie- šíření pomocí dešťových kapek
   - plody rostlin se za vlhkého počasí rozevírají  a dešťové kapky svými nárazy
vymršťují semena do blízkého okolí
(šalvěj,černohlávek)
 
Takto se semena splavují do stružek zavlažovaných příležitostně dešti a pak dále do větších  vodních proudů .Dále se plody či semena dostanou do veletoků a tak se šíří pobřežní vegetace na kilometry daleko.

Cesty semen za pomoci zvířat
Četné rostlinné druhy využívají zvířat i k šíření diaspor.Jejich plody a semena jsou k tomu uzpůsobeny velmi zvláštním způsobem.Prostřednictvím zvířat se šíří velké množství rostlin.Někteří živočichové jsou k přenášení diaspor velmi dobře uzpůsobeny.Mnoho plodům je součástí jídelníčku ptáků,ale nestrávená semena opouštějí zažívací trakt bez úhonu.
 
Epizoochorní rostliny- jsou zachycování v srsti zvířat,mnohé vodní,bažinné i některé
   suchozemské druhy mají drobná semena a plůdky ,které přilnavostí
vody ulpívají na nohou savců,na zobácích,běhách a křídlech ptáků
  - jiné rostliny se šíří na pohybujících se objektech pomocí slizu
vylučovaného osemení nebo oplodím (šalvěj lepkavá,semena ocúnu)
  - různé zařízení  jako jsou háčkovité a ostnaté výrůstky,rovné osiny
(kotvičník,kuklík městský,řepík,řepeň,mrkev obecná…..)
- většina ostnatých plodů má ostny i chlupy háčkovitě zahnuté
- tyto rostliny nacházíme: u řek, rybníků a v příkopech,pobřežních
  lemech,na lukách a při lesních okrajích
  - zaschlé lodyhy se zralými plody trpělivě vyčekávají dlouho do zimy a
pokud zásoba stačí obdarovávají náhodné chodce.Ti se pak postarají o
jejich další rozšíření.
  - i bláto,které se lepí na  kopyta pasoucího se dobytka,tak se i rozšiřují
  diaspory ležící na zemi např.kráva může součastně zachytit  na povrchu těla semena a pak roznést více než 1000 kusů semen a plodů
  - jednotlivé druhy neuplívají v srsti stejně pevně ;mnohé z ní odpadnou
už v blízkosti materské rostliny
  Synzoochorní rostliny- mají diaspory ,které živočichy nějakým způsobem lákají
- semena jsou na povrchu opatřena dužnatým přívěskem –elaiosomy,
 které mravenci okusují
- okousáním se mravenci nasytí a nepotřebné semeno odvléknou několik metrů od mateřské rostliny pak odloží
- semeno pak může vyčkat do příštího jara
(voilka,zemědým,dymnivka,bika,jaterník ,orsej,kopytník,hluchavka)

- kromě mravenců roznášejí semena i jiná zvířata,která se jimi živí 
např.hlodavci-dělají si zásoby (žaludů,lískovích oříšků,plodů lípy atd.);hlodavec za
  občasného mytí nory vynese nějaká semena na povrch,kde začínají klíčit
- ptáci i savci sbírají a ukládají semena do nejrůznějších skrýší v mechu,v dutinách pařezů ...
- býložravci při pastvě požírají spousty semen,která nemají žádná lákací zařízení ;pozřená
semena projdou trávicím traktem,kde se jejich klíčivost nenaruší a pak z těla ven mohou
začít klíčit (koňský trus-„koblížky“ )
 
Zatímco savci roznášejí semena na kratší vzdálenosti,opeření sběratelé tak činí na vzdálenost mnohem delší.Tak se mohou naše rostliny dostat do cizích krajů, když táhnou
do teplých krajů.

Šíření semen a plodů prostřednictvím člověka – antropochie
Od světa zvířat se člověk liší svou schopností práce a myšlení a vnesl nové
 způsoby do šíření rostlin na zeměkouli.Roznesl rychlou přepravu na celé kontinenty.
A g e s t o c h o r i e – zahrnuje obsáhlé možnosti šíření diaspor prostřednictvím dopravy.
- doprava zboží ,osob i zvířat skýtá nejrůznější možnosti přesunu
semen a plodů auty,lodní dopravou,vlakem atd.
- na povrchu i uvnitř dopravních prostředků,v obalových a těsnících 
materiálech,na oděvu lidí či v srsti přepravovaných zvířatech
-  plevelné a rumištní rostliny zavlečené do cizích krajů přicházejí nezřídka do podmínek vyhovujících jejich životním nárokům a mohou se neobyčejně rychle rozšířit např. do Severní Ameriky byl lodní dopravou zavlečen jitrocel větší,který v obdobných podmínkách jako v Evropě postrádal konkurenční rostliny a neobyčejně se rozšířil.
 
Závěr:
Tato práce ,která mi zabrala mnoho času a úsilí ,ale mimo to jsem načerpala nové vědomosti o rozšiřování plodů a semen,které jsou kolem nás.Některé věci jsem ani nevěděla,teď už vím ,že rostliny rozšiřují i brodiví ptáci,který si jen tak plavou ve vodě.Na svých končetinách mají různá semena,která plavou v tocích,říčkách i v moři.

Tyto semena pak vyklepou ,když se oklepávají na pevnině.Semena dále mohou vyklíčit a růst.Už i staří  Řekové prodávali  nebo vyměňovali za jiné užitečné věci své cizokrajné plody do jiných států,aby se uživili.Oni si ani neuvědomovali ,že roznášejí a zavádějí jim cizí rostliny do své země.I já někdy nevědomky roznáším rostliny na jiné místa třeba,když se procházím lesem.Pokaždé si odnesu nějaké semena na oděvu.
 
Seznam použité literatury:
RNDr. Lhotská M. a RNDr. Kropáč Z.,1985:Kapesní atlas semen,plodů a klíčných rostlin. SPN, Praha.
 
Opravil, Skácelová O.,1991: Rostliny 3.TATRAN,Bratislava.
 
Michalec Z.,1977:Člověk a rostliny.ROH,Praha.
 
Drchal K.,1987:Jak rostliny cestují.Albatros,Praha.
 
Přeložil,PhDr.Poláček J.,1997:Stromy a keře.J.Stenbrener,Vimperk.
 
Pilát A.,1963: Kapesní atlas rostlin.SPN, Praha