Mnohobuněčné organismy
Autor: Musilka
Typ práce: Referát
Typ práce: Referát
Dátum: 23.06.2009
Jazyk:
Jazyk:
Rozsah: 1 373 slov
Počet zobrazení: 6 844
Počet zobrazení: 6 844
Tlačení: 626
Uložení: 664
Uložení: 664
A) Obecná charakteristika
B) Mnohobuněční - rostliny
C) Mnohobuněční - živočichové
A) Obecná charakteristika
- mnohabuněčné organismy jsou složeny z jednotlivých buněk
- soubory specializovaných buněk s podobnou funkcí se u živočichů nazývají tkáně a u rostlin pletiva
- tkáň (nebo pletivo) může být sestaveno buď z morfologicky stejných či různých buněk
- jednotlivé orgány sestávají z více tkání (pletiv)
- orgánová soustava je soubor orgánů s určitou funkcí.
- Mnohobuněčné organismy mají větší specializaci buněk, než jednobuněčné organizmy
- Vytvářejí se spolu se vznikem tělních tekutin - ty zajišťují to, že i buňky, které nejsou v kontaktu s okolím organismu, jsou zásobovány živinami + odvádění odpadních produktů, transport látek na větší vzdálenosti, těl. tekutiny vytváří také vnitřní prostředí, fungují jako regulační mechanismy, které udržují stálost chemického a fyzikálního složení prostředí
- homeostáza = schopnost udržovat tuto stálost
- Základní funkcí mnohobuněčných organismů je rozmnožování.
- Nepohlavně (vegetativně, asexuálně) :
- vzniká nový, dceřiný jedinec z tělních buněk rodičovského organismu, dělením či pučením
- dělení - fisiparie: rozpad rodičovského orgánu na dva či více dceřiných organismů (př. kroužkovci), či se z rodičovského orgánu odškrcují orgány dceřiné (polypy medůzovců)
- pučení - gemiparie: dceřiný jedinec z malé skupiny buněk rodičovského orgánu, dceřinný jedinec se oddělí, či po celý život žije s rodičovským organismem (houby, polypovci)
- Pohlavně (generativně, sexuálně) :
- pohlavní buňky (gamety)
- splynutí spermie a vajíčka - meióza buněk - v dceřinných buňkách polovina genetického materiálu
- pohlavní buňky se vyvíjejí v pohlavních orgánech (gonádách) :
- samčí pohlavní buňky ve varleti (testis)
- samičí ve vaječníku (ovarium)
- gonochoristé - na 1 jedinci pohlavní orgány 1 typu (př. obratlovci),
- hermafrodité - oba typy pohlavních orgánů na 1 organismu (vajíčka oplozují dva jedinci navzájem - př. žížaly a hlemýždi)
- páření - chování živočichů při oplozování vajíčka spermiemi,
- kopulace - samec vpravuje pohlavní buňky do těla samice - v těle oplození
- mimotělní oplození : u ryb, páření = tření, ryby vypouští samčí (mlíčí) a samičí (jikry) pohlavní buňky do vody - splynutí zygota
- Zárodečný vývoj = embryogeneze
- Období od vzniku zygoty po vylíhnutí či narození, ryhování zygoty - změny a tvorba orgánů (na základě zděděné informace obsažené v DNA)
- Rýhování zygoty: opakované dělení, vznik nejprve shluku buněk = morula, - vznik dutiny - tvoří se prvotní tělní dutina (blastocoel) a vrstva buněk na povrchu (blastoderm) = blastula
- Gastrulace: vznikají dva či tři zárodečné listy: vnější ektoderm, vnitřní entoderm, střední mezoderm = vzniklý útvar tzv. gastrula
- Diblastica - mají dva zárodečné listy, vnější ektoderm kryje povrch těla, vnitřní entoderm vystýlá tělní dutinu (př. houby)
- Triblastica - 3 zárodečné listy, mezoderm, všichni jsou dvoustranně souměrní (Bilateralia), výjimka ostnokožci (paprsčitá souměrnost)
- formování zárodečných listů = základ pro tvorbu orgánů
- Organogeneze: růst a vývoj orgánů rozmnožování a diferenciace buněk - vznik tkání, formuje se tvar těla
- Z ektrodermu vzniká: pokožka, nervová soustava.
- Z entodermu: plíce, trávicí žláza, brzlík, příštítná tělíska a výstelka trávicí trubice.
- Z mezodermu: svalová tkáň, vnitřní kostra, vylučovací soustava, krev, cévy, pohlavní žlázy
- Pozárodečný vývoj = postembryonální
- Probíhá v základní linii: Po vylíhnutí či narození, dosažené dospělosti, rozmnožování, stárnutí, umírání
- nepřímý vývoj: nejprve vzniká stádium larvy, u živočichů, kde vajíčka nemají dostatek žloutku, zárodek není vyživován matkou, larva prochází přeměnou (metamorfózou) v dospělce, u hmyzu, obojživelníků (pulec)
- přímý vývoj: vylíhlý či narozený jedinec podobný dospělému, ne metamorfóza
- Mnohobuněční - rostliny
- Pletiva = soubory buněk stejného tvaru a funkce u rostlin
- Spojení buněk pomocí cukerných složek a plazmatických můstků = lazmodermy
- Symplast - propojení obsahu buněk, apoplast - mezibuněčná hmota
- Rozdělení:
- dělivá (meristémy) :
- primární - nacházejí se na vzrostném vrcholu kořene a stonku, v úžlabině listu, buňky děl. pletiv jsou malé a mají velké jádro a hodně ribozómů a mitochondrií
- sekundární - kambium - nachází se mezi dřev. a lýkovou částí svazku cévního, podmiňuje druhotné tloustnutí stonku (do středu stonku dřevo, směrem ven lýko), felogen - kůra (borka) - vzniká pod pokožkou
- trvalá :
- tvořena buňkami, které ztratily schopnost se dělit, rozdělují se z hlediska tvaru buněk a tloustnutí buněčných stěn:
- parenchym - bezová duše - neztloustlá buněčná stěna, stejné buňky , prozenchym - typ parenchymu, buňky protáhlé v 1 směru
- kolenchym - v rozích ztloustlé, podporuje tloustnutí stonku, např. u hluchavky
- sklerenchym - chrání a obklopuje svazky cévní, sklereidy - hrušky v jadřinci - soubory sklerenchyvních buněk
- aerenchym - v rdestu, sítině
- Pletiva můžeme rozdělit i podle funkce:
- krycí : podzemní část = rhizodermis, nadzemní část = epidermis - ploché buňky - z nich vyrůstají chlupy (latinsky trichomy) - ochranná funkce či obsah entymů , chrání před zářením, u růží - výběžky (papily) - sametový vzhled, trichomy krycí - jestřábník , trichomy žláznaté - masožravek, chlupy u kopřiv - žahavé, hlošina úzkolistá, u divizny - mnohobuněčné
- nasávací: kořenové vlásky - vstřebávání minerálních látek a vody
- provětrávací: v mezibuněčných prostorech - průduchy - mezera většinou na spodní straně listů, u vodních rostlin navrchu, H2O, nejprvě do normální buňky - do ledvinné buňky - ty se zvětší - H2O do štěrbin (uzavírání), vydávání H2O, provětrávání, hydatody - průduchy, které ztratily schopnost se uzavírat - vydávání H2O v kapičkách = gutace, dochází tam, kde je velká vlhkost vzduchu, u dřevin - lentycely (čočinky) - na zimu se zavírají (čárky u břízy)
- vodivá: rozvod minerálních látek ve vodě:
- z podzemní do nadzemní části rostlin (transpirační proces),
- rozvod produktů fotosyntézy opačně (asimilační - sestupný proud),
- xylém - dřevní část D, floém - lýková část L
- dřevní část: odumřelé buňky, cévice - ještě trochu zachované, přepážky, cévy - úplně mezibuněčné, přepážky vymizely, vývojově pokročilejší
- lýková část: sítkovice - proděravění přepážek, živé buňky (malé), asimilační proud
- 4 typy cévních svazků:
- soustředné ( koncentrické)
- lýkostředný (leptrocentrický)
- dřevostředný (hadrocentrický)
- paprsčité ( radikální) - v kořenech
- bočné (kolaterální) ve stonku a listech semen rostlin
- dvoubočné (bikolaterální) lilkovité
- letokruhy: aktivita kambia - tlustostěnné buňky ( v létě) ,tenkostěnné (jaro)
- vyměšovací: vylučování a hromadění produktů metabolismu rostlin, mají vodní skuliny (kontryhel), medníky - vylučují nektar, mléčnice - tekutina latex
- asimilační: parenchym s hodně chloroplasty, těsně pod pokožkou, fotosyntéza
- zásobní: v kořenech, oddenku, hlízách, semenech, voda, cukry, tuky, bílkoviny
- zpevňovací: kolenchym, sklerenchym, hlavně u dřevin
- Mnohobuněční - živočichové
- Tkáně
- soustavy buněk stejného tvaru, původu, funkce
- KRYCICEPITELY
- kryje povrch těla či vnitřní dutiny, buňky ploché, kubické či cylindrické, nejsou mezibuněčné prostory, tkáň, bezcévná, mohou se smrštit, vstřebování, příjem podnětů
- jednovrstevné:
- dlaždicový, pohrudniční a břišní dutina, stěna cév,
- krychlový - kryje oční čočku,
- cylindrický - může mít řasinky, v trávicím traktu
- víceřadý - může mít řasinky, v dýchacích cestách
- mnohovrstevné: dlaždicový - kůže, vrchní vrstva rohovatí - odlupuje se přechodné - z jednoho tvaru do druhého = podle tvaru, močový měchýř
- podle funkce:
- krycí: kryje tělo, orgány, vnitřek orgánů
- žlázové: buňky přijímají z cév látky - zpracují je a vylučují na povrch - extrakt - odpadní látky, nejsou využívány potní žlázy, sekret dále potřeba např. sliny, inkret - produkován žlázami se vnitřní sekrecí, ztratili souvislost s povrchem - hormony, různý tvar: tabulární, větvené, složený, albeloární, buňka epitelu, tubuloalveloární
- resorbční (vstřebávací): ve střevech, vstřebává rozložené látky, u nefronu
- smyslový: na povrchu receptory, čichový, chuťový
- svalový: zabezpečuje pohyb organismu, v oku - duhovce
- v dýchacích cestách: výměna dýchacích plynů, tenký, v plicích
- POJIVA:
- funkce spojovat různé orgány v lidském těle, buňky a mezibuněčná hmota, buňky typu makrfogů, mezibuněčná hmota - kalogenní vlákna - za tepla měkká, za studena uthá, zajišťují pevnost, elastická - pružná, výplň a opora
- vazivo:
- nejměkčí: síťovitá (v lymf. uzl.), řídká (obklopuje hrtan, průdušnici, svalové buňky),
- kalogenní i elastická vlákna, tahové vazivo (hnědý tuk - termoregulační funkce)
- tuhé
- elastická - je pevná (šlachy....)
- kalogenní - meziobratlové vazy
- chrupavka:
- tužší, odolná proti tlaku, vlákna v mezibuněčné hmotě - kalogenní (odolná proti tlaku, chladu, mezi obratli), elastická - žlutá barva, v nose, na uchu, hyalinní - bílá barva, kloubení plochy, konce žeber, vyztužení dýchacích cest
- kostní tkáň:
- vláknitá, u člověka
- hutná (kompaktní) - lamel ( vnitřní a vnější mezeřené),
- houbovitá - uspořádané podle tlaku v kosti, osteocyty (osteoblasty)
- SVALOVÁ TKÁŇ:
- hladká - vřetenovité buňky (jedno jádro), neovladatelná vůlí, vnitřní orgány řídí automaticky svalstvo,
- příčně pruhovaná - střídá se aktin a myozin, mnohojaderné buňky, ovladatelné vůlí, motorické řízení
- SRDEČNÍ TKÁŇ:
- řídí vlastní převodní systém srdeční, buňka 1-2 jádra, příčné propojení vláken
- NERVOVÁ TKÁŇ:
- neuron - tělo, výběžky - dentity - krátké, do těla nervové buňky, axon (neurit) - dlouhý, z těla nervové buňky,
- synapse - spojení 2 neuronů (červené víno podporuje obnovení spojů),
- gliové (podpůrné) buňky - ochrana, výživa
- TĚLNÍ TEKUTINY:
- voda - 60% hmotnosti dospělého člověka
- voda:
- vnitrobuněčná - 40 % (cytoplazma)
- mimobuněčná - 20 % (tělní tekutiny)
- udržují stálé vnitřní prostředí tzv. homeostázu
- tělní tekutiny:
- cévní (krev, míza)
- mimocévní (tkáňový mok)
B) Mnohobuněční - rostliny
C) Mnohobuněční - živočichové
A) Obecná charakteristika
- mnohabuněčné organismy jsou složeny z jednotlivých buněk
- soubory specializovaných buněk s podobnou funkcí se u živočichů nazývají tkáně a u rostlin pletiva
- tkáň (nebo pletivo) může být sestaveno buď z morfologicky stejných či různých buněk
- jednotlivé orgány sestávají z více tkání (pletiv)
- orgánová soustava je soubor orgánů s určitou funkcí.
- Mnohobuněčné organismy mají větší specializaci buněk, než jednobuněčné organizmy
- Vytvářejí se spolu se vznikem tělních tekutin - ty zajišťují to, že i buňky, které nejsou v kontaktu s okolím organismu, jsou zásobovány živinami + odvádění odpadních produktů, transport látek na větší vzdálenosti, těl. tekutiny vytváří také vnitřní prostředí, fungují jako regulační mechanismy, které udržují stálost chemického a fyzikálního složení prostředí
- homeostáza = schopnost udržovat tuto stálost
- Nepohlavně (vegetativně, asexuálně) :
- vzniká nový, dceřiný jedinec z tělních buněk rodičovského organismu, dělením či pučením
- dělení - fisiparie: rozpad rodičovského orgánu na dva či více dceřiných organismů (př. kroužkovci), či se z rodičovského orgánu odškrcují orgány dceřiné (polypy medůzovců)
- pučení - gemiparie: dceřiný jedinec z malé skupiny buněk rodičovského orgánu, dceřinný jedinec se oddělí, či po celý život žije s rodičovským organismem (houby, polypovci)
- Pohlavně (generativně, sexuálně) :
- pohlavní buňky (gamety)
- splynutí spermie a vajíčka - meióza buněk - v dceřinných buňkách polovina genetického materiálu
- pohlavní buňky se vyvíjejí v pohlavních orgánech (gonádách) :
- samčí pohlavní buňky ve varleti (testis)
- samičí ve vaječníku (ovarium)
- gonochoristé - na 1 jedinci pohlavní orgány 1 typu (př. obratlovci),
- hermafrodité - oba typy pohlavních orgánů na 1 organismu (vajíčka oplozují dva jedinci navzájem - př. žížaly a hlemýždi)
- páření - chování živočichů při oplozování vajíčka spermiemi,
- kopulace - samec vpravuje pohlavní buňky do těla samice - v těle oplození
- mimotělní oplození : u ryb, páření = tření, ryby vypouští samčí (mlíčí) a samičí (jikry) pohlavní buňky do vody - splynutí zygota
- Zárodečný vývoj = embryogeneze
- Období od vzniku zygoty po vylíhnutí či narození, ryhování zygoty - změny a tvorba orgánů (na základě zděděné informace obsažené v DNA)
- Rýhování zygoty: opakované dělení, vznik nejprve shluku buněk = morula, - vznik dutiny - tvoří se prvotní tělní dutina (blastocoel) a vrstva buněk na povrchu (blastoderm) = blastula
- Gastrulace: vznikají dva či tři zárodečné listy: vnější ektoderm, vnitřní entoderm, střední mezoderm = vzniklý útvar tzv. gastrula
- Diblastica - mají dva zárodečné listy, vnější ektoderm kryje povrch těla, vnitřní entoderm vystýlá tělní dutinu (př. houby)
- Triblastica - 3 zárodečné listy, mezoderm, všichni jsou dvoustranně souměrní (Bilateralia), výjimka ostnokožci (paprsčitá souměrnost)
- formování zárodečných listů = základ pro tvorbu orgánů
- Organogeneze: růst a vývoj orgánů rozmnožování a diferenciace buněk - vznik tkání, formuje se tvar těla
- Z ektrodermu vzniká: pokožka, nervová soustava.
- Z entodermu: plíce, trávicí žláza, brzlík, příštítná tělíska a výstelka trávicí trubice.
- Z mezodermu: svalová tkáň, vnitřní kostra, vylučovací soustava, krev, cévy, pohlavní žlázy
- Pozárodečný vývoj = postembryonální
- Probíhá v základní linii: Po vylíhnutí či narození, dosažené dospělosti, rozmnožování, stárnutí, umírání
- nepřímý vývoj: nejprve vzniká stádium larvy, u živočichů, kde vajíčka nemají dostatek žloutku, zárodek není vyživován matkou, larva prochází přeměnou (metamorfózou) v dospělce, u hmyzu, obojživelníků (pulec)
- přímý vývoj: vylíhlý či narozený jedinec podobný dospělému, ne metamorfóza
- Mnohobuněční - rostliny
- Pletiva = soubory buněk stejného tvaru a funkce u rostlin
- Spojení buněk pomocí cukerných složek a plazmatických můstků = lazmodermy
- Symplast - propojení obsahu buněk, apoplast - mezibuněčná hmota
- Rozdělení:
- dělivá (meristémy) :
- primární - nacházejí se na vzrostném vrcholu kořene a stonku, v úžlabině listu, buňky děl. pletiv jsou malé a mají velké jádro a hodně ribozómů a mitochondrií
- sekundární - kambium - nachází se mezi dřev. a lýkovou částí svazku cévního, podmiňuje druhotné tloustnutí stonku (do středu stonku dřevo, směrem ven lýko), felogen - kůra (borka) - vzniká pod pokožkou
- trvalá :
- tvořena buňkami, které ztratily schopnost se dělit, rozdělují se z hlediska tvaru buněk a tloustnutí buněčných stěn:
- parenchym - bezová duše - neztloustlá buněčná stěna, stejné buňky , prozenchym - typ parenchymu, buňky protáhlé v 1 směru
- kolenchym - v rozích ztloustlé, podporuje tloustnutí stonku, např. u hluchavky
- sklerenchym - chrání a obklopuje svazky cévní, sklereidy - hrušky v jadřinci - soubory sklerenchyvních buněk
- aerenchym - v rdestu, sítině
- Pletiva můžeme rozdělit i podle funkce:
- krycí : podzemní část = rhizodermis, nadzemní část = epidermis - ploché buňky - z nich vyrůstají chlupy (latinsky trichomy) - ochranná funkce či obsah entymů , chrání před zářením, u růží - výběžky (papily) - sametový vzhled, trichomy krycí - jestřábník , trichomy žláznaté - masožravek, chlupy u kopřiv - žahavé, hlošina úzkolistá, u divizny - mnohobuněčné
- nasávací: kořenové vlásky - vstřebávání minerálních látek a vody
- provětrávací: v mezibuněčných prostorech - průduchy - mezera většinou na spodní straně listů, u vodních rostlin navrchu, H2O, nejprvě do normální buňky - do ledvinné buňky - ty se zvětší - H2O do štěrbin (uzavírání), vydávání H2O, provětrávání, hydatody - průduchy, které ztratily schopnost se uzavírat - vydávání H2O v kapičkách = gutace, dochází tam, kde je velká vlhkost vzduchu, u dřevin - lentycely (čočinky) - na zimu se zavírají (čárky u břízy)
- vodivá: rozvod minerálních látek ve vodě:
- z podzemní do nadzemní části rostlin (transpirační proces),
- rozvod produktů fotosyntézy opačně (asimilační - sestupný proud),
- xylém - dřevní část D, floém - lýková část L
- dřevní část: odumřelé buňky, cévice - ještě trochu zachované, přepážky, cévy - úplně mezibuněčné, přepážky vymizely, vývojově pokročilejší
- lýková část: sítkovice - proděravění přepážek, živé buňky (malé), asimilační proud
- 4 typy cévních svazků:
- soustředné ( koncentrické)
- lýkostředný (leptrocentrický)
- dřevostředný (hadrocentrický)
- paprsčité ( radikální) - v kořenech
- bočné (kolaterální) ve stonku a listech semen rostlin
- dvoubočné (bikolaterální) lilkovité
- letokruhy: aktivita kambia - tlustostěnné buňky ( v létě) ,tenkostěnné (jaro)
- vyměšovací: vylučování a hromadění produktů metabolismu rostlin, mají vodní skuliny (kontryhel), medníky - vylučují nektar, mléčnice - tekutina latex
- asimilační: parenchym s hodně chloroplasty, těsně pod pokožkou, fotosyntéza
- zásobní: v kořenech, oddenku, hlízách, semenech, voda, cukry, tuky, bílkoviny
- zpevňovací: kolenchym, sklerenchym, hlavně u dřevin
- Mnohobuněční - živočichové
- Tkáně
- soustavy buněk stejného tvaru, původu, funkce
- KRYCICEPITELY
- kryje povrch těla či vnitřní dutiny, buňky ploché, kubické či cylindrické, nejsou mezibuněčné prostory, tkáň, bezcévná, mohou se smrštit, vstřebování, příjem podnětů
- jednovrstevné:
- dlaždicový, pohrudniční a břišní dutina, stěna cév,
- krychlový - kryje oční čočku,
- cylindrický - může mít řasinky, v trávicím traktu
- víceřadý - může mít řasinky, v dýchacích cestách
- mnohovrstevné: dlaždicový - kůže, vrchní vrstva rohovatí - odlupuje se přechodné - z jednoho tvaru do druhého = podle tvaru, močový měchýř
- podle funkce:
- krycí: kryje tělo, orgány, vnitřek orgánů
- žlázové: buňky přijímají z cév látky - zpracují je a vylučují na povrch - extrakt - odpadní látky, nejsou využívány potní žlázy, sekret dále potřeba např. sliny, inkret - produkován žlázami se vnitřní sekrecí, ztratili souvislost s povrchem - hormony, různý tvar: tabulární, větvené, složený, albeloární, buňka epitelu, tubuloalveloární
- resorbční (vstřebávací): ve střevech, vstřebává rozložené látky, u nefronu
- smyslový: na povrchu receptory, čichový, chuťový
- svalový: zabezpečuje pohyb organismu, v oku - duhovce
- v dýchacích cestách: výměna dýchacích plynů, tenký, v plicích
- POJIVA:
- funkce spojovat různé orgány v lidském těle, buňky a mezibuněčná hmota, buňky typu makrfogů, mezibuněčná hmota - kalogenní vlákna - za tepla měkká, za studena uthá, zajišťují pevnost, elastická - pružná, výplň a opora
- vazivo:
- nejměkčí: síťovitá (v lymf. uzl.), řídká (obklopuje hrtan, průdušnici, svalové buňky),
- kalogenní i elastická vlákna, tahové vazivo (hnědý tuk - termoregulační funkce)
- tuhé
- elastická - je pevná (šlachy....)
- kalogenní - meziobratlové vazy
- chrupavka:
- tužší, odolná proti tlaku, vlákna v mezibuněčné hmotě - kalogenní (odolná proti tlaku, chladu, mezi obratli), elastická - žlutá barva, v nose, na uchu, hyalinní - bílá barva, kloubení plochy, konce žeber, vyztužení dýchacích cest
- kostní tkáň:
- vláknitá, u člověka
- hutná (kompaktní) - lamel ( vnitřní a vnější mezeřené),
- houbovitá - uspořádané podle tlaku v kosti, osteocyty (osteoblasty)
- SVALOVÁ TKÁŇ:
- hladká - vřetenovité buňky (jedno jádro), neovladatelná vůlí, vnitřní orgány řídí automaticky svalstvo,
- příčně pruhovaná - střídá se aktin a myozin, mnohojaderné buňky, ovladatelné vůlí, motorické řízení
- SRDEČNÍ TKÁŇ:
- řídí vlastní převodní systém srdeční, buňka 1-2 jádra, příčné propojení vláken
- NERVOVÁ TKÁŇ:
- neuron - tělo, výběžky - dentity - krátké, do těla nervové buňky, axon (neurit) - dlouhý, z těla nervové buňky,
- synapse - spojení 2 neuronů (červené víno podporuje obnovení spojů),
- gliové (podpůrné) buňky - ochrana, výživa
- TĚLNÍ TEKUTINY:
- voda - 60% hmotnosti dospělého člověka
- voda:
- vnitrobuněčná - 40 % (cytoplazma)
- mimobuněčná - 20 % (tělní tekutiny)
- udržují stálé vnitřní prostředí tzv. homeostázu
- tělní tekutiny:
- cévní (krev, míza)
- mimocévní (tkáňový mok)
Podobné práce | Typ práce | Rozsah | |
---|---|---|---|
Organismy a prostředí, biotické a abiotické faktory | Referát | 2 981 slov |
Vyhľadaj ďalšie študentské práce pre tieto populárne kľúčové slová:
#morula, blastula, gastrula #mnohobunecne organismyVygenerované za 0.016 s.