Huby

Huby

A) Obecná charakteristika

B) Zástupci

A) Obecná charakteristika

– Houby jsou rozšířeny na nejrůznějších stanovištích, nejvíce hub obsahuje půda a rostlinný odpad. Nejdůležitější klimatický faktor je vlhkost. Dále teplota – plodnice roste jen mezi 4 a 40 C.

– Heteretrofní výživa – spiprofyti, paratizi, symbionti (houba + zelená řasa = lišejník, houba + cévnatá rostlina = mykorhiza)

– Houby spojují znaky rostlin – nepohyblivost se schopností syntézy vitamínů u živočichů – heterotrofní způsob výživy, přítomnost stavebního polysacharidu chitinu (jako má hmyz), zásobní polysacharid glykogen.

– dříve řazeny k nižším rostlinám, nyní samostatná říše

– jednobuněčné i mnohobuněčné

– eukaryotní, stélkaté

Houbová stélka

– Je vláknitá, tenké houbové vlákno = hyfa. Hyfy se větví, proplétají, tvoří podhoubí – mycelium.

– Vývojově nižší houby – nepřehrádkované mycelium

– Výše organizované houby – příčné přehrádky, které rozdělují hyfu na jednotlivé buňky a ty mohou být jedno až mnohojaderné. Vlákna mohou vytvářet pletiva – pletenchyn. Vývojově vyšší houby – za příznivých podmínek – vytvářejí plodnice.

Rozmnožování

– nepohlavně

– pomocí výtrusů:

– pohyblivé výtrusy

– nepohyblivé

– sporangiospory – vznik ve sporangiích

– konidie – odškrcují se z konců hyf

– askospory – vřeckovýtrusné

– bazidiospory – stopkovýtrusné, stejně jako askospóry vznikají pohlavním způsobem

– pohlavně
Evoluce

– Prastaré organismy, zkameněliny pocházejí z prvohor, stélky prvotních hub ve vodě se nezachovaly

– Hlenky, Chytridiomycety – původ v ameboidních bičikovcích

– Oomycety – původ v řasách

– Eumycety – v chytridiomycetách

Význam

– rozklad organických látek - reducenti a dekompozitoři – tvorba humusu

– složka potravy člověka

– produkce enzymů, vitamínů, alkaloidů, protirakovinných látek

– proti hmyzím škůdcům (houbové spory vyklíčí na těle mšice a tím ji zahubí)

– původci chorob kulturních rostlin, zvířat a člověka

– znehodnocování zemědělských produktů včetně potravin, dřeva textilií

B) Zástupci

říše: Houby (Funagi)
oddělení: Hlenky (Myxomycota)
oddělení: Chytrdiomycety (chytridiomyceta)
oddělení: Oomycety (Oomyceta – řasovky)
oddělení: Eumycety (houby pravé)
oddělení: HLENKY

– nejasné systematické postavení, někteří autoři je vyřazují mimo říši Hub

– liší se přítomností plazmodia – slizovité, mnohojaderné plazmatické hmoty, která se zvolna pohybuje. Je nápadně zbarveno. V pozdější fázi se na povrchu plazmodia objevují plodničky obsahující kulovité haploidni spory s celulózní buněčnou stěnou.

– Saprofyti

– Jednotliví zástupci:

– Vlčí mléko

– Nádorovka kapustová – obligátní parazit

oddělení: CHYTRIDIOMYCETY

– mnohojaderné, trubicovité podhoubí

– přítomnost zoosporigamet v životním cyklu – podobnost s bičíkovci

– saprofyté, parazité

– Jednotliví zástupci:

– Lahvičkovka - parazituje v buňkách klíčních rostlin zelí, kapusty, brukve, v místě napadení zčerná – rostlina se ohýbá: ”padání klíčních rostlin”

– Rakovinovec bramborový - nádory na lilkovitých

oddělení: OOMYCETA

– trubicovité podhoubí

– celulózní buněčná stěna

– tvorba zoospor ze dvěma bičíky – vztah k řasám

– Plíseň bramborová – parazituje na listech a hlízách lilkovitých

– boj: fungicidní přípravky

– Vřetenatka révová – napadá květy i bobule

oddělení: EUMYCOTA

– buněčná stěna obsahuje chitin

– nepohyblivé výtrusy

– třída: ZYGOMYCETY (houby spájivé)

– nepřehrádkované, tj. mnohojaderné mycelium

– pohlavní rozmnožování – zygogamie (spájení), tvorba zygospor

– nepohlavní rozmnožování – pomocí sporangiospor

– Jednotliví zástupci:

– Kropidlovec černavý - pohlavní proces – spojení dvou pohlavně odlišných hyf – vícejaderná gametangia – splývají – tlustostěnná zygospora (spájivý výtrus) – doba odpočinku – ze zybospory vyroste sporangium (výtrusnice) obsahující haploidní sporangiospory – nepohlavní rozmnožování (nosič sporangia = sporangiofor)

– třída: VŘECKOVÝTRUSNÉ

– článkované mycelium, otvor v přehrádkách – přechod cytoplazmy i jader umožněn

– tvorba pohlavních orgánů a specializovaných jednobuněčných sporangií, nejčastěji kyjovitého tvaru, obsahuje 8 askospor = 8 výtrusů, otevírá se víčkem či štěrbinou

– vřecka uspořádána do výtrusorodé vrstvy

– nepohlavní rozmnožování: pomocí výtrusů – konidií

– pohlavní – vytváří se gametangia – samčí: anteridium, samičí: askogonia – jádra se při dotyku gametangií přikladají k sobě, ale nesplynou = plazmogamie

– ke karyogamii dochází až na zvláštních vláknech askogenní hyfy – z nich vznikají vřecka, kde se z jádra meiozou a následnou mitozou mění na 8n. výtrusů – uvolněny ven

– Jednotliví zástupci:

– Kvasinka pivní, Kvasinka vinná

– alkoholové kvašení cukerných substrátů – využití v potravinářském průmyslu, obsah vitamínů B farmaceutický průmysl, krmení zvířat – pěstování kvasniční biomasy na melase

– nežádoucí kvašení potravin

– dermatomykózy – onemocnění kůže

– Štětičkovec, Kropidlák

– farmaceutický, potravinářský průmysl, antibiotika

– Padlí jabloňové, révové

– Smrž obecný – tržní houba

– Lanýž černý - tržní houba

– Hlízenka ovocná – způsobuje rychle zahnívání ovoce – moniliózu

– Paličkovice nachová - podhoubí žije paraziticky v semeníku lipnicovitých. semeník se mění v tmavý rohovitý útvar – námel – obsahuje jedovaté alkaloidy – uplatnění v lékařství

– třída: STOPKOVÝTRUSNÉ

– vývojově nejvyšší, dobře vyvinuté článkované mycelium

– Vývojový cyklus:

– Z rozlišených výtrusů (+,–) vyrůstají prvotní podhoubí, tvořené jednojadernými buňkami. Po setkání a splynutí vláken vzniká druhotné podhoubí, jehož buňky obsahují dvě rozdílná haploidní jádra. V příznivých podmínkách tvoří druhotné mycelium plodnice. Ke splynutí haploidních jader (karaogamie) dochází v koncových buňkách plodnice – bazidiích, které jsou nejčastěji uspořádány vrstvy – výtrusorodé rouško. Vzniklé výtrusy se nazývají bazidiospory a jsou fyziologicky rozlišené (+,–)

– Houby lupenaté:

– Bedla

– Žampion

– Holubinka

– Mochomůrka

– Houby hřibovité:

– Hřib hnědý

– Kozák březový

– Křemenáč osikový

– Houby břichatkovité:

– Pýchavky

– Hvězdovka

– mykorhiza:

– Křemenáč osikový

– Kozák březový

– jedlé houby se využívají i jako houby tržní, některé se pěstují i průmyslově – žampion, hlíva ústřičná

– jedovaté houby mají často své ”dvojníky”:

– muchomůrka zelená je zaměňovaná za žampión:

– mochomůrka tygrovaná – mochomůrka růžovka

– čirůvka májovka – závojenka olovnatá

– sekundární toxicita – houby komunikují v plodnicích, těžké kovy obsažené v prostředí – jedovaté

– Rzi

– nemají plodnice, žijí paraziticky v pletivech hostitele, mají různé typy výtrusů – nápadně zbarvené

– Rez travní – střídá dva hostitele – dřišťál, lipnicovité, cizopasí i na obilí

– Sněti

– paraziti vyšších rostlin

– prašná snět obilná – mění obsah obilky na prášek

– mazná snět obilná – mění obsah obilky na mazlavou hmotu

– LIŠEJNÍKY (Lichenes)

– složené organismy tvořené heterotrofní houbou a autotrofiní složkou (zelenou řasou nebo sinicí)

– charakter stélky určován houbou – ”lichenizované houby”

– Řasa – poskytuje organické látky vytvořené fotosyntézou

– Houba – poskytuje vodu a minerální látky, ochrana vůči suchu

– tři typy lišejníkové stélky:

– korovitá – lišejník zeměpisný

– lupenitá – terčovka bublinatá, terčník zední

– keříčkovitá – dutohlávka

– svrchní kůra – houba

– řasová vrstva – řasa

– dřeňová vrstva – houba

– spodní kůra - houba

– příchytná vlákna - houba

– průkopníci života – vylučováním specifických chemikáliií jsou schopny rozrušovat skálu, odumřelé stélky tvoří humus

– bioindikátory - citlivě reagují na znečištění SO2

– silně znečistěné oblasti – lišejníková poušť