Huby
Autor: Musilka
Typ práce: Referát
Typ práce: Referát
Dátum: 25.06.2009
Jazyk:
Jazyk:
Rozsah: 997 slov
Počet zobrazení: 7 043
Počet zobrazení: 7 043
Tlačení: 672
Uložení: 787
Uložení: 787
A) Obecná charakteristika
B) Zástupci
A) Obecná charakteristika
- Houby jsou rozšířeny na nejrůznějších stanovištích, nejvíce hub obsahuje půda a rostlinný odpad. Nejdůležitější klimatický faktor je vlhkost. Dále teplota - plodnice roste jen mezi 4 a 40 C.
- Heteretrofní výživa - spiprofyti, paratizi, symbionti (houba + zelená řasa = lišejník, houba + cévnatá rostlina = mykorhiza)
- Houby spojují znaky rostlin – nepohyblivost se schopností syntézy vitamínů u živočichů - heterotrofní způsob výživy, přítomnost stavebního polysacharidu chitinu (jako má hmyz), zásobní polysacharid glykogen.
- dříve řazeny k nižším rostlinám, nyní samostatná říše
- jednobuněčné i mnohobuněčné
- eukaryotní, stélkaté
Houbová stélka
- Je vláknitá, tenké houbové vlákno = hyfa. Hyfy se větví, proplétají, tvoří podhoubí - mycelium.
- Vývojově nižší houby – nepřehrádkované mycelium
- Výše organizované houby – příčné přehrádky, které rozdělují hyfu na jednotlivé buňky a ty mohou být jedno až mnohojaderné. Vlákna mohou vytvářet pletiva - pletenchyn. Vývojově vyšší houby - za příznivých podmínek - vytvářejí plodnice.
Rozmnožování
- nepohlavně
- pomocí výtrusů:
- pohyblivé výtrusy
- nepohyblivé
- sporangiospory - vznik ve sporangiích
- konidie - odškrcují se z konců hyf
- askospory - vřeckovýtrusné
- bazidiospory - stopkovýtrusné, stejně jako askospóry vznikají pohlavním způsobem
- pohlavně
Evoluce
- Prastaré organismy, zkameněliny pocházejí z prvohor, stélky prvotních hub ve vodě se nezachovaly
- Hlenky, Chytridiomycety - původ v ameboidních bičikovcích
- Oomycety - původ v řasách
- Eumycety - v chytridiomycetách
Význam
- rozklad organických látek - reducenti a dekompozitoři - tvorba humusu
- složka potravy člověka
- produkce enzymů, vitamínů, alkaloidů, protirakovinných látek
- proti hmyzím škůdcům (houbové spory vyklíčí na těle mšice a tím ji zahubí)
- původci chorob kulturních rostlin, zvířat a člověka
- znehodnocování zemědělských produktů včetně potravin, dřeva textilií
B) Zástupci
říše: Houby (Funagi)
oddělení: Hlenky (Myxomycota)
oddělení: Chytrdiomycety (chytridiomyceta)
oddělení: Oomycety (Oomyceta - řasovky)
oddělení: Eumycety (houby pravé)
oddělení: HLENKY
- nejasné systematické postavení, někteří autoři je vyřazují mimo říši Hub
- liší se přítomností plazmodia - slizovité, mnohojaderné plazmatické hmoty, která se zvolna pohybuje. Je nápadně zbarveno. V pozdější fázi se na povrchu plazmodia objevují plodničky obsahující kulovité haploidni spory s celulózní buněčnou stěnou.
- Saprofyti
- Jednotliví zástupci:
- Vlčí mléko
- Nádorovka kapustová - obligátní parazit
oddělení: CHYTRIDIOMYCETY
- mnohojaderné, trubicovité podhoubí
- přítomnost zoosporigamet v životním cyklu - podobnost s bičíkovci
- saprofyté, parazité
- Jednotliví zástupci:
- Lahvičkovka - parazituje v buňkách klíčních rostlin zelí, kapusty, brukve, v místě napadení zčerná - rostlina se ohýbá: ”padání klíčních rostlin”
- Rakovinovec bramborový - nádory na lilkovitých
oddělení: OOMYCETA
- trubicovité podhoubí
- celulózní buněčná stěna
- tvorba zoospor ze dvěma bičíky - vztah k řasám
- Plíseň bramborová - parazituje na listech a hlízách lilkovitých
- boj: fungicidní přípravky
- Vřetenatka révová - napadá květy i bobule
oddělení: EUMYCOTA
- buněčná stěna obsahuje chitin
- nepohyblivé výtrusy
- třída: ZYGOMYCETY (houby spájivé)
- nepřehrádkované, tj. mnohojaderné mycelium
- pohlavní rozmnožování - zygogamie (spájení), tvorba zygospor
- nepohlavní rozmnožování - pomocí sporangiospor
- Jednotliví zástupci:
- Kropidlovec černavý - pohlavní proces - spojení dvou pohlavně odlišných hyf - vícejaderná gametangia - splývají - tlustostěnná zygospora (spájivý výtrus) - doba odpočinku - ze zybospory vyroste sporangium (výtrusnice) obsahující haploidní sporangiospory - nepohlavní rozmnožování (nosič sporangia = sporangiofor)
- třída: VŘECKOVÝTRUSNÉ
- článkované mycelium, otvor v přehrádkách - přechod cytoplazmy i jader umožněn
- tvorba pohlavních orgánů a specializovaných jednobuněčných sporangií, nejčastěji kyjovitého tvaru, obsahuje 8 askospor = 8 výtrusů, otevírá se víčkem či štěrbinou
- vřecka uspořádána do výtrusorodé vrstvy
- nepohlavní rozmnožování: pomocí výtrusů - konidií
- pohlavní - vytváří se gametangia - samčí: anteridium, samičí: askogonia - jádra se při dotyku gametangií přikladají k sobě, ale nesplynou = plazmogamie
- ke karyogamii dochází až na zvláštních vláknech askogenní hyfy - z nich vznikají vřecka, kde se z jádra meiozou a následnou mitozou mění na 8n. výtrusů - uvolněny ven
- Jednotliví zástupci:
- Kvasinka pivní, Kvasinka vinná
- alkoholové kvašení cukerných substrátů - využití v potravinářském průmyslu, obsah vitamínů B farmaceutický průmysl, krmení zvířat - pěstování kvasniční biomasy na melase
- nežádoucí kvašení potravin
- dermatomykózy - onemocnění kůže
- Štětičkovec, Kropidlák
- farmaceutický, potravinářský průmysl, antibiotika
- Padlí jabloňové, révové
- Smrž obecný - tržní houba
- Lanýž černý - tržní houba
- Hlízenka ovocná - způsobuje rychle zahnívání ovoce - moniliózu
- Paličkovice nachová - podhoubí žije paraziticky v semeníku lipnicovitých. semeník se mění v tmavý rohovitý útvar - námel - obsahuje jedovaté alkaloidy - uplatnění v lékařství
- třída: STOPKOVÝTRUSNÉ
- vývojově nejvyšší, dobře vyvinuté článkované mycelium
- Vývojový cyklus:
- Z rozlišených výtrusů (+,–) vyrůstají prvotní podhoubí, tvořené jednojadernými buňkami. Po setkání a splynutí vláken vzniká druhotné podhoubí, jehož buňky obsahují dvě rozdílná haploidní jádra. V příznivých podmínkách tvoří druhotné mycelium plodnice. Ke splynutí haploidních jader (karaogamie) dochází v koncových buňkách plodnice - bazidiích, které jsou nejčastěji uspořádány vrstvy - výtrusorodé rouško. Vzniklé výtrusy se nazývají bazidiospory a jsou fyziologicky rozlišené (+,–)
- Houby lupenaté:
- Bedla
- Žampion
- Holubinka
- Mochomůrka
- Houby hřibovité:
- Hřib hnědý
- Kozák březový
- Křemenáč osikový
- Houby břichatkovité:
- Pýchavky
- Hvězdovka
- mykorhiza:
- Křemenáč osikový
- Kozák březový
- jedlé houby se využívají i jako houby tržní, některé se pěstují i průmyslově - žampion, hlíva ústřičná
- jedovaté houby mají často své ”dvojníky”:
- muchomůrka zelená je zaměňovaná za žampión:
- mochomůrka tygrovaná - mochomůrka růžovka
- čirůvka májovka - závojenka olovnatá
- sekundární toxicita - houby komunikují v plodnicích, těžké kovy obsažené v prostředí - jedovaté
- Rzi
- nemají plodnice, žijí paraziticky v pletivech hostitele, mají různé typy výtrusů - nápadně zbarvené
- Rez travní - střídá dva hostitele - dřišťál, lipnicovité, cizopasí i na obilí
- Sněti
- paraziti vyšších rostlin
- prašná snět obilná - mění obsah obilky na prášek
- mazná snět obilná - mění obsah obilky na mazlavou hmotu
- LIŠEJNÍKY (Lichenes)
- složené organismy tvořené heterotrofní houbou a autotrofiní složkou (zelenou řasou nebo sinicí)
- charakter stélky určován houbou - ”lichenizované houby”
- Řasa - poskytuje organické látky vytvořené fotosyntézou
- Houba - poskytuje vodu a minerální látky, ochrana vůči suchu
- tři typy lišejníkové stélky:
- korovitá - lišejník zeměpisný
- lupenitá - terčovka bublinatá, terčník zední
- keříčkovitá - dutohlávka
- svrchní kůra - houba
- řasová vrstva - řasa
- dřeňová vrstva - houba
- spodní kůra - houba
- příchytná vlákna - houba
- průkopníci života - vylučováním specifických chemikáliií jsou schopny rozrušovat skálu, odumřelé stélky tvoří humus
- bioindikátory - citlivě reagují na znečištění SO2
- silně znečistěné oblasti - lišejníková poušť
B) Zástupci
A) Obecná charakteristika
- Houby jsou rozšířeny na nejrůznějších stanovištích, nejvíce hub obsahuje půda a rostlinný odpad. Nejdůležitější klimatický faktor je vlhkost. Dále teplota - plodnice roste jen mezi 4 a 40 C.
- Heteretrofní výživa - spiprofyti, paratizi, symbionti (houba + zelená řasa = lišejník, houba + cévnatá rostlina = mykorhiza)
- Houby spojují znaky rostlin – nepohyblivost se schopností syntézy vitamínů u živočichů - heterotrofní způsob výživy, přítomnost stavebního polysacharidu chitinu (jako má hmyz), zásobní polysacharid glykogen.
- dříve řazeny k nižším rostlinám, nyní samostatná říše
- jednobuněčné i mnohobuněčné
- eukaryotní, stélkaté
Houbová stélka
- Je vláknitá, tenké houbové vlákno = hyfa. Hyfy se větví, proplétají, tvoří podhoubí - mycelium.
- Vývojově nižší houby – nepřehrádkované mycelium
- Výše organizované houby – příčné přehrádky, které rozdělují hyfu na jednotlivé buňky a ty mohou být jedno až mnohojaderné. Vlákna mohou vytvářet pletiva - pletenchyn. Vývojově vyšší houby - za příznivých podmínek - vytvářejí plodnice.
- nepohlavně
- pomocí výtrusů:
- pohyblivé výtrusy
- nepohyblivé
- sporangiospory - vznik ve sporangiích
- konidie - odškrcují se z konců hyf
- askospory - vřeckovýtrusné
- bazidiospory - stopkovýtrusné, stejně jako askospóry vznikají pohlavním způsobem
- pohlavně
Evoluce
- Prastaré organismy, zkameněliny pocházejí z prvohor, stélky prvotních hub ve vodě se nezachovaly
- Hlenky, Chytridiomycety - původ v ameboidních bičikovcích
- Oomycety - původ v řasách
- Eumycety - v chytridiomycetách
Význam
- rozklad organických látek - reducenti a dekompozitoři - tvorba humusu
- složka potravy člověka
- produkce enzymů, vitamínů, alkaloidů, protirakovinných látek
- proti hmyzím škůdcům (houbové spory vyklíčí na těle mšice a tím ji zahubí)
- původci chorob kulturních rostlin, zvířat a člověka
- znehodnocování zemědělských produktů včetně potravin, dřeva textilií
B) Zástupci
říše: Houby (Funagi)
oddělení: Hlenky (Myxomycota)
oddělení: Chytrdiomycety (chytridiomyceta)
oddělení: Oomycety (Oomyceta - řasovky)
oddělení: Eumycety (houby pravé)
oddělení: HLENKY
- nejasné systematické postavení, někteří autoři je vyřazují mimo říši Hub
- liší se přítomností plazmodia - slizovité, mnohojaderné plazmatické hmoty, která se zvolna pohybuje. Je nápadně zbarveno. V pozdější fázi se na povrchu plazmodia objevují plodničky obsahující kulovité haploidni spory s celulózní buněčnou stěnou.
- Saprofyti
- Jednotliví zástupci:
- Vlčí mléko
- Nádorovka kapustová - obligátní parazit
oddělení: CHYTRIDIOMYCETY
- mnohojaderné, trubicovité podhoubí
- přítomnost zoosporigamet v životním cyklu - podobnost s bičíkovci
- saprofyté, parazité
- Jednotliví zástupci:
- Lahvičkovka - parazituje v buňkách klíčních rostlin zelí, kapusty, brukve, v místě napadení zčerná - rostlina se ohýbá: ”padání klíčních rostlin”
- Rakovinovec bramborový - nádory na lilkovitých
oddělení: OOMYCETA
- trubicovité podhoubí
- celulózní buněčná stěna
- tvorba zoospor ze dvěma bičíky - vztah k řasám
- Plíseň bramborová - parazituje na listech a hlízách lilkovitých
- boj: fungicidní přípravky
- Vřetenatka révová - napadá květy i bobule
oddělení: EUMYCOTA
- buněčná stěna obsahuje chitin
- nepohyblivé výtrusy
- třída: ZYGOMYCETY (houby spájivé)
- nepřehrádkované, tj. mnohojaderné mycelium
- pohlavní rozmnožování - zygogamie (spájení), tvorba zygospor
- nepohlavní rozmnožování - pomocí sporangiospor
- Jednotliví zástupci:
- Kropidlovec černavý - pohlavní proces - spojení dvou pohlavně odlišných hyf - vícejaderná gametangia - splývají - tlustostěnná zygospora (spájivý výtrus) - doba odpočinku - ze zybospory vyroste sporangium (výtrusnice) obsahující haploidní sporangiospory - nepohlavní rozmnožování (nosič sporangia = sporangiofor)
- třída: VŘECKOVÝTRUSNÉ
- článkované mycelium, otvor v přehrádkách - přechod cytoplazmy i jader umožněn
- tvorba pohlavních orgánů a specializovaných jednobuněčných sporangií, nejčastěji kyjovitého tvaru, obsahuje 8 askospor = 8 výtrusů, otevírá se víčkem či štěrbinou
- vřecka uspořádána do výtrusorodé vrstvy
- nepohlavní rozmnožování: pomocí výtrusů - konidií
- pohlavní - vytváří se gametangia - samčí: anteridium, samičí: askogonia - jádra se při dotyku gametangií přikladají k sobě, ale nesplynou = plazmogamie
- ke karyogamii dochází až na zvláštních vláknech askogenní hyfy - z nich vznikají vřecka, kde se z jádra meiozou a následnou mitozou mění na 8n. výtrusů - uvolněny ven
- Jednotliví zástupci:
- Kvasinka pivní, Kvasinka vinná
- alkoholové kvašení cukerných substrátů - využití v potravinářském průmyslu, obsah vitamínů B farmaceutický průmysl, krmení zvířat - pěstování kvasniční biomasy na melase
- nežádoucí kvašení potravin
- dermatomykózy - onemocnění kůže
- Štětičkovec, Kropidlák
- farmaceutický, potravinářský průmysl, antibiotika
- Padlí jabloňové, révové
- Smrž obecný - tržní houba
- Lanýž černý - tržní houba
- Hlízenka ovocná - způsobuje rychle zahnívání ovoce - moniliózu
- Paličkovice nachová - podhoubí žije paraziticky v semeníku lipnicovitých. semeník se mění v tmavý rohovitý útvar - námel - obsahuje jedovaté alkaloidy - uplatnění v lékařství
- třída: STOPKOVÝTRUSNÉ
- vývojově nejvyšší, dobře vyvinuté článkované mycelium
- Vývojový cyklus:
- Z rozlišených výtrusů (+,–) vyrůstají prvotní podhoubí, tvořené jednojadernými buňkami. Po setkání a splynutí vláken vzniká druhotné podhoubí, jehož buňky obsahují dvě rozdílná haploidní jádra. V příznivých podmínkách tvoří druhotné mycelium plodnice. Ke splynutí haploidních jader (karaogamie) dochází v koncových buňkách plodnice - bazidiích, které jsou nejčastěji uspořádány vrstvy - výtrusorodé rouško. Vzniklé výtrusy se nazývají bazidiospory a jsou fyziologicky rozlišené (+,–)
- Houby lupenaté:
- Bedla
- Žampion
- Holubinka
- Mochomůrka
- Houby hřibovité:
- Hřib hnědý
- Kozák březový
- Křemenáč osikový
- Houby břichatkovité:
- Pýchavky
- Hvězdovka
- mykorhiza:
- Křemenáč osikový
- Kozák březový
- jedlé houby se využívají i jako houby tržní, některé se pěstují i průmyslově - žampion, hlíva ústřičná
- jedovaté houby mají často své ”dvojníky”:
- muchomůrka zelená je zaměňovaná za žampión:
- mochomůrka tygrovaná - mochomůrka růžovka
- čirůvka májovka - závojenka olovnatá
- sekundární toxicita - houby komunikují v plodnicích, těžké kovy obsažené v prostředí - jedovaté
- Rzi
- nemají plodnice, žijí paraziticky v pletivech hostitele, mají různé typy výtrusů - nápadně zbarvené
- Rez travní - střídá dva hostitele - dřišťál, lipnicovité, cizopasí i na obilí
- Sněti
- paraziti vyšších rostlin
- prašná snět obilná - mění obsah obilky na prášek
- mazná snět obilná - mění obsah obilky na mazlavou hmotu
- LIŠEJNÍKY (Lichenes)
- složené organismy tvořené heterotrofní houbou a autotrofiní složkou (zelenou řasou nebo sinicí)
- charakter stélky určován houbou - ”lichenizované houby”
- Řasa - poskytuje organické látky vytvořené fotosyntézou
- Houba - poskytuje vodu a minerální látky, ochrana vůči suchu
- tři typy lišejníkové stélky:
- korovitá - lišejník zeměpisný
- lupenitá - terčovka bublinatá, terčník zední
- keříčkovitá - dutohlávka
- svrchní kůra - houba
- řasová vrstva - řasa
- dřeňová vrstva - houba
- spodní kůra - houba
- příchytná vlákna - houba
- průkopníci života - vylučováním specifických chemikáliií jsou schopny rozrušovat skálu, odumřelé stélky tvoří humus
- bioindikátory - citlivě reagují na znečištění SO2
- silně znečistěné oblasti - lišejníková poušť
Podobné práce | Typ práce | Rozsah | |
---|---|---|---|
Huby bez plodnice, huby s plodnicou | Prezentácia | 9 slov | |
20. Huby | Maturita | 192 slov | |
Jedlé a jedovaté huby | Referát | 4 083 slov | |
Huby | Maturita | 1 080 slov | |
Hospodársky významné huby | Referát | 512 slov | |
Huby a lišajníky | Učebné poznámky | 249 slov | |
Huby a lišajníky | Ostatné | 668 slov | |
Ríša: Fungi – huby – delenie | Ostatné | 457 slov | |
Lesné huby a lišajníky | Učebné poznámky | 144 slov | |
Huby a lišajníky prehľad | Maturita | 744 slov | |
Iné huby a lišajníky | Učebné poznámky | 122 slov | |
Huby - Fungi | Referát | 1 754 slov | |
21. Prehľad systému húb | Maturita | 246 slov | |
Lesné huby a lišajníky | Referát | 514 slov | |
Huby (Fungi) | Referát | 1 186 slov |
Vyhľadaj ďalšie študentské práce pre tieto populárne kľúčové slová:
#huby #snět" obilna #kozak brezovy #jedle a nejedle huby #nejedle huby #houbyVygenerované za 0.030 s.