Vývoj, stavba a funkce cévní soustavy - Krv

A) Krev
B)  Krevní oběh

A) Krev
-  Krev se skládá z krevních tělísek  (krvinek, destiček) a plazmy. Poměr tělísek ku plazmě = hematokryt. Poměr se získá sedimentací (srážení krve se odstraní vápenatými ionty, v nesrážlivé krvi se sleduje pokles krevních tělísek. U mužů je normální hodnota 2 - 5 mm/hod, u žen 3 - 8 mm/hod. Při nemoci jsou v plazmě protilátky, plazma je tak hustší, pokles je rychlejší. Zvýšená je také u chudokrevných = mají málo červených krvinek.  U mužů tvoří tělíska 46 %, plazma 54 %, u žen je poměr 41 : 59 %. Celkové množství krve u mužů činí 5,5 l, u žen 4,5 litru.
 
KREVNÍ PLAZMA
-  je základní součást krve, jde v podstatě o krev bez krevních buněk. Obsahuje vodu, rozpuštěné anorganické látky :
-  sůl NaCl - dává plazmě osmotickou hodnotu. Pokud by byla hodnota roztoku menší než osmotická hodnota plazmy, krvinky by nabobtnaly a praskly = hemolýza. Toto nebezpečí hrozí obzvláště po porodu. Pokud by se krvinky dostaly  do roztoku s větší osmotickou hodnotou, svraskly by se a došlo by k plazmorýze. Plazma je izotonický roztok o 1% hodnotě obsažené soli, tento roztok, podávající se do žíly, je infúze.
-  hydrogenuhličitan sodný, uhličitan sodný - vztah mezi nimi udržuje pH, pohybuje se mezi 7,35 a 7,45.
-  organické látky:
-  glukóza - jen určité množství. Krev diabetiků obsahuje více glukózy. Je to škodlivé pro srdce, ledviny. Hodnota by se měla udržovat na 100 mg na 100 ml krve
-  bílkoviny - rozpustné ve vodě, mají vliv na udržení osmotického tlaku, ale menší vliv, než sůl. Vytvářejí také protilátky a umožňují srážení krve.
-  močovina - odpadní dusíkatá látka, vylučovaná ledvinami.
 
KREVNÍ TĚLÍSKA
-  červené krvinky = erythrocyty
-  bílé krvinky = leukocyty
-  krevní destičky = trombocyty
 
-  ČERVENÉ KRVINKY
-  Buňky piškotovitého tvaru bez jader - spotřebují tím méně živin a kyslíku. Jsou to malé buňky, vývojově se zmenšují a je jich víc. Délka - 7 nanometrů. V 1 milimetru krychlovém krve je u mužů 5,5 milionu červených krvinek, u žen 4,8 milionu. Zvýšené množství mají novorozenci, dochází pak náhlému odumření č. krvinek = novorozenecká žloutenka. Málo č. krvinek - chudokrevnost = anemie, způsobeno nedostatečnou výživou, jíst hodně železa.
-  Červené krvinky vznikají z kmenových buněk v kostní dřeni dlouhých plochých kostí, jejich součástí je protein hemoglobin - umožňuje přenos kyslíku. Žijí asi 120 dní, rozpadají se v játrech. Hemoglobin se rozpadne na hem a globin. Hem se rozloží na pyrolová jádra a železnaté ionty. Pyrolová jádra se seřadí a vytvoří žlučové barvivo bilirubin.
 
-  Krevní skupiny
-  Na červených krvinkách se nachází bílkovina aglutinogen, v plazmě bílkovina aglutinin. Od každého z nich se rozlišují 2 typy. (aglutinogen A nebo B, aglutinin antiA nebo antiB). Dr. Janský vytvořil podle sraženin vzniklých ze vzájemných reakcí těchto bílkovin 4 skupiny:
-  A - nejčastější, obsahuje aglutinogen A a aglutinin antiB
-  0 - 2. nejčastější, neobsahuje aglutinogen a obsahuje oba aglutininy
-  B - 3. nejčastější, obsahuje aglutinogen B a aglutinin antiA
-  AB - nejméně častá, obsahuje oba aglutinogeny a žádný aglutinin
-  Na červených krvinkách může být ještě bíkovina RH factor.
-  BÍLÉ KRVINKY
-  Počet je stejný u mužů i u žen - 4 - 10 000 v 1 mm krychlovém. Počet kolísá i během dne. Vznikají v kostní dřeni, žijí jen několik hodin. Příliš mnoho bílých krvinek = leukocytóza, příliš málo = leukopenie, velké množství nefunkčních = leukémie.

-  Bílé krvinky rozdělujeme na:
-  granulocyty 60%
-  agranulocyty 40% 
-  lymfocyty
-  T
-  B
-  monocyty
-  Granulocyty mají laločnaté jádro a v plazmě zrníčka. Monocyty jsou největší bílé krvinky, ještě nedozrálé vnikají mezi buňky tkání, tam se shlukují v místech hrozící infekce a mění se na makrofágy T lymfocyty vznikají v brzlíku
 
-  Obranný imunitní systém
-  působí před působením cizorodých látek a buněk.
-  nespecifická imunita = ničení bez rozlišení, provádějí ji monocyty. Pohlcují cizí tělíska jako měňavky - panožkami. Přes vlásečnice pronikají kamkoliv do těla = diapedéza. Vylučují látky proti virům - interferony.
-  specifická imunita. Provádějí ji lymfocyty. Lymfocyty T netvoří protilátky, jejich úkolem je rozpoznání bakterií. Lymfocyty B vytváří protilátky (imunoglobuliny) = látková imunita, je trvalá - po druhé už nemoc člověk nechytí., organismus už je připravený. Podpořeno očkováním (do těla se vpraví oslabené bakterie, nebo jejich malé množství).
-  AIDS - virus H.I.V. napadá T lymfocyty, navazuje se na ně a ničí je.

-  KREVNÍ DESTIČKY
-  Obsah v krvi je 200 - 300 000 v mm krychlovém. Vznikají z kmenových buněk v kostní dřeni, žijí asi 10 dní. Umožňují hemostázu = srážení krve. Bílkovina serotonin naviguje destičky na postižené místo. Rozpustná bílkovina fibrinogen uvolní trombin (vápenaté ionty), které se přemění na nerozpustný fibrin, který vytvoří síťku, na němž vznikne krevní koláč. Málo destiček - špatná srážlivost krve. Moc destiček - tromby vzniknou i v neporušené cévě, dojde k trombóze, pokud je špatně prokrvovaná kůže, tak se “otevřou nohy” = bércový vřed.
 
- Krevní oběh
-  V 17. stol. W. Harvey objevil cévy a to, že krev pohání srdce.
SRDCE
-  Základ oběhové soustavy.
-  Uspořádání 2 + 2 (2 komory a 2 předsíně). Dutiny jsou od sebe dokonale oddělené chlopněmi. Mezi předsíněmi a komorami jsou cípaté chlopně - v pravé polovině 3, v levé 2. Vlákna od cípatých chlopní = šlašinky, chlopně drží v určité poloze brdečkové svaly. Na výstupu velkých cév se nacházejí poloměsíčité chlopně. Srdce je tvořeno endotelem - vnitroblánou srdeční.
-  Velikost - jako pěst.
-  Pracuje na principu stahů. Stah = systola, ochabnutí = diastola. Stahy se řídí elektrickými impulsy - ze sinusového uzlíku = pacemakeru jde impuls do síňokomorového uzlíku, odsud Purkyňovými vlákny po obvodu celého srdce. Kardiostimulátor = “budík”, vloží se pod kůži, dodává impulsy.
-  Srdce se stáhne asi 70 za minutu.
 
OBĚH
-  Rozdělujeme na malý a velký.
-  Z levé komory se aortou vypudí krev do těla, současně z pravé komory plicní tepnou do plic. Jsou přitom uzavřené cípaté a otevřené poloměsíčité chlopně. Poté se cípaté otevřou a poloměsíčité zavřou, komory se plní, z plic přitéká plicní žilou krev do levé předsíně a z těla dutou žilou do pravé předsíně. Krev ze síní přechází do komor a cyklus se opakuje.
-  Zvláštní typ oběhu je vrátnicový oběh - oběh v játrech. Vrátnicová žíla tam přivádí krev od střev s hodně živinami. Tam se živiny mění na glykogen.
-  Zvláštní krevní oběhy mají také ledviny, mozek a srdce = koronární oběh. Věnčité cévy obklopují a vyživují srdeční sval.
 
CÉVY
-  tepny - mají silnou stěnu, hladkou a pružnou. arterioskleróza = ztlušťování stěn, nebezpečí ucpání, tromb, infarkt. Největší tepna - aorta. Vedou okysličenou krev
-  žíly - z tenké vrstvy svaloviny, málo pružné. Uvnitř na stěně mají kapsičky - brání zpětnému toku krve. Dolní končetiny - nebezpečí křečových žil - stěny zeslabeny a vakovitě rozšířeny.
-  vlásečnice - tenké stěny z endotelu, prostupné. Nejtenčí místo cévního systému. 
 
MÍZA
-  Vlásečnice jsou obklopeny buňkami. Protože je stěna prostupná a krev plyne pod velkým tlakem, přecházejí přes stěnu molekuly vody. Vzniká tak tekutina, která neobsahuje krevní tělíska ani vysokomolekulární látky - míza. Je to mimobuněčná tekutina, která je sbírána mízními cévami a tvoří tkáňový mok. Vedou od klíční k prsní kosti.
-  Míza se filtruje v lymfatických uzlinách (třísla, podpaždí, krk). Při zachycení bakterií uzliny zduří. Nádorové buňky - zachycují se v uzlinách a množí se = metastáza.
 
SLEZINA
-  Rezervoár krve.
-  Je tmavě červená (bohatě prokrvená tkáň). V případě potřeby vypuzuje krev do oběhu.
-  Tvoří se zde makrofágy, odumírají zde také červené krvinky.