Nahosemenné a krytosemenné rostliny

Nahosemenné a krytosemenné rostliny
· obě skupiny rostlin patří do vývojové větve vyšších rostlin
· semenné rostliny jsou nejpočetnější a vývojově nedokonalejší skupinou rostlin
· na rozdíl od výtrusných vyšších rostlin není jejich oplození závislé na vodním prostředí a jsou schopny vytvářet dokonalé rozmnožovací částice – semena
· semena jsou mnohobuněčné útvary, vzniklé z oplozeného vajíčka, obsahují zárodky a vznikají z nich diploidní sporofyty
· tělo (sporofyt) má charakter byliny nebo dřeviny (gametofyt je silně redukován, výživou je odkázán na sporofyt)
· pohlavní buňkou je tzv. vaječná buňka, která sídlí ve vajíčku (vajíčko je u rostlin vícebuněčný útvar)
· samčí pohlavní buňkou jsou spermatické buňky, které jsou vždy dvě uvnitř pylové láčky, vyrůstající z pylového zrna, které musí být předtím dopraveno na bliznu
· opylení je děj přenosu pylu na pestík u rostlin
-  u krytosemenných rostlin je pyl přenášen na bliznu a nikoliv přímo na vajíčko, jako je tomu u nahosemenných rostlin
-  zralé pylové zrno je tvořeno větší buňkou vegetativní a menší generativní, ta se později rozdělí na buňky spermatické
· oplození je splynutí samčí a samičí pohlavní buňky
· mezi opylením a oplozením může proběhnout různě dlouhá doba
· díky schopnosti opylení, nezávislém na vodě, mohly tyto rostliny pronikat na ekologicky různorodá stanoviště a překonávat mnohé nepříznivé podmínky
 
Nahosemenné rostliny
· jedná se o další vývojový stupeň cévnatých rostlin, společným znakem je dokonalá převaha sporofytu nad gametofytem
· přeměna megasporangií v dokonalejší vajíčka, mající obvykle jen jedinou funkční megasporu, která však vajíčko neopouští, ale vyrůstá v něm v samičí gametofyt
· tak se gametofyt stává součástí sporofytu
· pohlavní buňky vznikají na tzv. výtrusných listech, sporofylech
· sporofyly jsou uspořádány do šišticovitých jednopohlavních květenství – nepravé květy
· šištice se jinak nazývají strobily
· samčí tyčinka je nerozlišená, jedná se o výtrusný list, který tvoří pylová zrna
· vajíčka nahosemenných vyrůstají na bázi nebo okraji plochých nebo redukovaných semenných šupin, listů (megasporofylů) a nejsou proto dokonale chráněna
· samičímu megasporofylu se říká plodolist
· k opylení dochází větrem – větrosnubné rostliny
· oplození probíhá jednou spermatickou buňkou, která splyne s nahým vajíčkem, druhá samčí gameta zaniká
· oplozená vajíčka dozrávají v semena s diploidním zárodkem a haploidním živným pletivem – endospermem
· hlavního vývoje dosáhly v druhohorách
· na rozdíl od krytosemenných jim chybí květ – k opylení dochází přenosem pylu přímo na nahé vajíčko
· patří sem čtyři oddělení rostlin
1.  kapraďosemenné
2.  cykasy
3.  jinany
4.  jehličnany
 
Oddělení: Kapraďosemenné
· dnes vymřelá skupina
· byly to rostliny vzhledu stromovitých kapradin, které měly primitivní vajíčka dozrávající v semena
· měly velké zpeřené listy podobné kapradinám
· možná představují počátek vývojové větve krytosemenných rostlin
 
Oddělení: Cykasy
· nejprimitivnější skupina nahosemenných rostlin, nízké dvoudomé stromy s nevětveným kmenem a velkými zpeřenými listy
· mohou mít stromový nebo keřovitý charakter, přičemž listy, které jsou vějířovitě uspořádány vyrůstají z jednoho místa na vrcholku stromu, vzhledově se tedy podobají palmám
· mikrosporofyly a megasporofyly vytvářejí oddělené jednopohlavné šištice (strobily), většinou jsou to dvojdomé rostliny
-  tyčinky (mikrosporofyly) uspořádány v šišticích, které zespoda nesou skupiny sprašných pouzder (mikrosporangií) obsahující pylová zrna (mikrospory)
-  plodolisty (megasporofyly) jsou odvozovány z redukovaných asimilačních listů
-  semena mají vnitřní osemení tvrdé, dužnaté – tzv. semenná peckovice (připomíná peckovici krytosemenných)
· vyskytují se zejména v subtropických a tropických oblastech, jedny z nejstarších organismů – i proto jsou dnes považovány za živoucí fosílie
 
Oddělení: Jinany
· jsou zastoupeny jediným recentním druhem jinanem dvoulaločným (Ginkgo biloba), dvoudomý strom s opadavými vejířovitými listy a vidličnatou žilnatinou
· mikrosporofyly vyrůstající z brachyblastů jsou seskupeny v jehnědovité útvary
· redukované dlouze stopkovité megasporofyly nesou dvě vajíčka, z nichž jen jedno se obvykle vyvíjí v kulovité semeno, připomínající peckovici
· přirozeně se jinan vyskytuje pouze na několika místech v jihovýchodní Číně, od 18. stol. se ale pěstuje po celé Evropě
 
Oddělení: Jehličnany
· dřevnatý stonek s hustým dřevem a většinou malými jednoduchými listy s jedinou střední žilkou (jehlice), list je obecně uzpůsoben ke snížení ztrát vody výparem (silná epidermis s kutikulou)
· opylování jehličnanů zajišťuje vítr, oplozená vajíčka dozrávají v semena (zpravidla křídlatá) a rozšiřována jsou větrem nebo v některých případech živočichy (jalovec obecný)
· vznikají jednopohlavné šištice, samčí a samičí
· samičí šištice dozrávají v šišky, které často dřevnatějí, v době zralosti se semenné šupiny šištic rozevírají, semen se uvolní a celé šišky opadávají (u některých rodů jedle se šišky rozpadají na stromě, kde zůstává pouze vřeteno)
· máme dvě třídy
-  kordaity – vymřelé v permu
-  jehličnaté
 
Třída: Jehličnaté
· jedná se o větrosprašné rostliny, které jsou obvykle jednodomé, zřídka dvoudomé
· dělí se do šesti řádů, z nichž tři nejpodstatnější jsou borovicotvaré, cypřišotvaré a tisotvaré
 
Řád: Borovicotvaré
· většinou dvoudomé stromy s pryskyřičnými kanálky ve dřevě, pylovými zrny se vzdušnými vaky a dřevnatějícími šiškami
· smrk ztepilý
· jedle bělokorá
· modřín opadavý
· borovice lesní
 
Řád: Cypřišotvaré
· patří sem jak obrovské stromy, tak malé keře s plochými jehlicovitými, až šupinovitými list
· šišky mají nevelké, kožovité
· sekvojovec obrovský
· tisovec dvouřadý
· cypřiš obecný
· jalovec obecný
 
Řád: Tisotvaré
· stromy nebo keře bez pryskyřičných kanálků
· většinou dvoudomé
· u nás roste jen jeden zástupce, který je ale většinou pěstován
· tis červený
 
Krytosemenné rostliny
· nejmladší, nejpočetnější a vývojově nejpokročilejší skupina semenných rostlin
· došlo u nich k vytvoření specifického orgánu – květu
· slouží k pohlavnímu rozmnožování, květ zajišťuje dokonalou ochranu vajíček, jež vyrůstají na placentě v dolní části pestíku (semeníku), který vznikl srůstem jednoho nebo více plodolistů (megasporofylů)
· pyl zachycený na blizně vyklíčí v pylovou láčku prorůstající čnělkou do semeníku k vajíčkům
· uvnitř vajíčka (megasporangia se vyvíjí 4 haploidní megaspory, z nichž nejčastěji jen jedna je funkční)
· po trojím dělení jejího jádra za vzniku osmi jader se z ní vyvine zralý zárodečný vak
· zralý zárodečný vak obsahuje na mikropylárním pólu vaječnou buňku – samičí gametu, a dvě pomocné buňky (synergidy) a na chalazálním pólu tři buňky protistojné – antipody
· zbývající 2 jádra splynou v diploidní jádro zárodečného vaku
· zralý zárodečný vak představuje samičí gametofyt
· za samčí gametofyt je považováno pylové zrno ve stadiu, kdy jsou vyvinuty dvě spermatické buňky – samčí gamety, přítomné buď ve vyklíčené pylové láčce nebo uvnitř trojbuněčného pylového zrna ještě před vyklíčením pylové láčky
· splynutím jedné spermatické buňky s vaječnou buňkou (za vzniku zygoty – základu zárodku) a druhé spermatické buňky s diploidním jádrem zárodečného vaku (za vzniku triploidního jádra zárodečného vaku – základu živného pletiva, sekundárního endospermu) se začíná z vajíčka vyvíjet semeno
· jedná se o tzv. dvojité oplození, charakteristické jen pro krytosemenné rostliny
· během přeměny vajíček v semena se semeník nebo celý pestík vyvíjí v plod
· existují dva typy opylení rostlin
-  samoopylení (samosprášení): opylení vlastním pylem; méně časté
-  cizosprašnost: opylení pylem z jiného jedince
· květ
-  základní orgány úplného květu jsou umístěny na květním lůžku, patří sem
•  květní obaly
•  vlastní reprodukční orgány (tyčinka a pestík) – podle přítomnosti obou nebo pouze jednoho reprodukčního orgánu rozlišujeme květy
-  oboupohlavné (tulipán, mák)
-  jednopohlavné: jednodomé (líska) a dvoudomé (chmel, vrba)
-  květní obaly mohou být tvarově a barevně rozdělené na kalich a korunu (pestře zbarvená, vnitřní část květu) - forma květního obalu se u různých druhů velmi významně liší, vždy má ale koruna funkci lákat hmyz svou vůní a barvou, aby rostlinu opylovali
-  tyčinka (stamen) - samčí reprodukční orgán, který se vyvinul z mikrosporofylu
•  dvě části: nitka a prašník, který má dva prašné váčky s pylovými zrny
•  soubor tyčinek v květu se nazývá andreceum
-  pestík (pistillum) – samičí reprodukční orgán
•  má tři části: semeník, čnělka a blizna, vzniká srůstem jednoho nebo více megasporofylů
-  gyneceum: soubor plodolistů (výtrusných listů nesoucích výtrusnice nebo vajíčka)
-  květenství: soubor různě uspořádaných květů na společném stonku
•  mohou být jednoduchá nebo složená
•  spousta typů (lata, chocholík, klas)
 
· dříve se krytosemenné rostliny dělily na jednoděložné a dvouděložné
· dnes už se toto dělení převážně nepoužívá a jsou častěji rozlišovány tři třídy
-  Magnoliopsida
-  Rosopsida
-  Liliopsida
· nejprimitivnější skupinou jsou Magnoliopsida, z níž se druhé dvě skupiny následně oddělily
 
Třída: Magnoliopsida
· nejstarší a nejprimitivnější skupina dřevin a bylin druhotně tloustnoucích s pyle s 1 klíčním otvorem, s květy acyklickými (květní obaly ve šroubovici)
· jsou oboupohlavné, většinou bez nektárií, často s nerozlišeným květním obalem
· Magnolia
· Liliodendron
· leknín bílý
· stulík šedý
 
Třída: Rosopsida
· převážně dřeviny a byliny se dvěma dělohami a pylem s 3 a více klíčními otvory, s květními nektárii a postupně se utvářejícím cyklickým uspořádáním květních orgánů
· Mák setý
· Sasanky
· Buk lesní
· Dub letní
· Habr obecný
· Vrba jíva
· Topol osika
· Prvosenka jarní
· Hrách setý
 
Třída: Liliopsida
· většinou druhotně netloustnou
· mají pyl převážně s jedním klíčním otvorem a trojčetné květy s nerozlišeným květním obalem
· dříve to byla skupina jednoděložných
· Konvalinka vonná
· Kosatec písečný
· Banánovník obecný
· Kukuřice setá