Pletiva

Pletiva

Pletiva – soubor buněk navzájem úzce spojených, většinou stejného tvaru a funkce

– jednoduchá – pletiva z jednoho typu buněk

– složená (komplexní) – seskupení buněk různého typu
morfogeneze – vytvoření příslušného tvaru

· Podle původu rozdělení na pravá a nepravá:

1) nepravá: vznikají proplétáním a druhotným nahlučením buněčných elementů, např. pseudoparenchym, plektenchym – plodnice sklerocia hub a některé zelené řasy. Vlákna nepravého pletiva mohou spolu i srůstat.

2) pravá: vznikají dělením buněk, rozdělují se podle tvaru (parenchym, kolenchym, sklerenchym a prozenchym), nebo podle funkce buněk na pletiva dělivá a trvalá.

· Třídění podle tvaru buněk a tloušťky buněčné stěny:

1) parenchym: živé pletivo z tenkostěnných buněk, rozměry stejné nebo protáhlé v jednom směru, někdy deskovité. Výskyt u pletiv asimilačních (v listech), nebo zásobních (hlízy).

2) kolenchym: mechanické živé pletivo vyztužující mladé rostoucí orgány

– rohový kolenchym – stěny ztloustlé v rozích

– deskový kolenchym – viz mechanická pletiva

3) prozenchym: mrtvé, silně protáhlé a na konci zašpičatělé buňky (tracheidy ve dřevě jehličnanů)

4) sklerenchym: mechanický význam, stěny sekundárně ztloustlé, často lignifikované, později jako mrtvé pletivo.

· Třídění podle stáří a funkce:

– dělivá

– krycí

– provětrávací

– absorpční

– vyměšovací

– vodivá

– mechanická

– asimilační

– zásobní

– jsou to pletiva analogická = mají stejnou funkci, ale různý původ

· Třídění podle topografie:

1) pokožková – ochrana a kontakt s prostředím

2) vodivá – svazky cévní k vedení roztoků

3) základní (výplňová) – vyplňují prostor mezi cévními svazky a pokožkou