List (folium)
– stavba je přizpůsobena asimilační a transpirační fci
– listy jsou ploché – aby k buňkám docházelo světlo
– 2 typy listů – bifaciální (dorsiventrální) a monofaciální – ty jsou homofaciální a unifaciální
Bifaciální
– nejčastější
– odlišují se všechny části
– kutikula – silnější na dorsální straně
– pokožka – liší se množstvím průduchů – více na ventrální (nebo pouze tam – u listnatých dřevin)
– dále hypodermis – podpokožka – většinou nesouvislá,, výztuž – není všude
– mezofyl – rozčleněn na palisádový parenchym (na dorsální straně) a houbový parenchym (na ventrální straně)
– palisádový – 1-3 řady, malé interceluláry → asimilační fce
– houbový – velké interceluláry – na ně navazují průduchy → transpirační fce
– makroskopicky – dorsální strana je tmavší (palisádový parenchym je bohatý na chlorofyl)
– svazek cévní – kolaterální uzavřený (mají pochvu)
– okolo cévního svazku – transferové buňky
Monofaciální
1. homofaciální
– nerozlišujeme mezofyl – přechod mezi palisádovým a houbovým
– průduchy na obou stranách – na ventrální více
– u jehličnanů – ramenovitý parenchym – buňky jsou laločnaté → zapadají do sebe → větší pevnost; některé jehličnany mají nerozlišený mezofyl, některé rozlišený – tis červený
– nahosemenné – pinaceae –jsou tam pryskyřičné kanálky → schizogenní původ – charakteristický tapetový epitel; tis červený nemá pryskyřičné kanálky
– homofaciální – u některých jednoděložných a u jehličnanů
2. unifaciální
– palisádový parenchym – z obou stran
– mezi je houbový parenchym
– listy jsou orientovány ke světlu hranou listu
Zvláštní typ monofaciálních listů – oblé, mečovité –
nejsou příliš časté, u jednoděložných
Palisádový parenchym – po obvodu, pod ním houbový, dutina – rexigenní
Svazky cévní jsou
orientovány jinak – dřevo dovnitř (jako u stonku)