Uplatňování národních jazyků ve středověké literatuře, vznik česky psané literatury a její rozvoj ve 14. století

Cudzie jazyky » Čeština

Autor: verca123
Typ práce: Ostatné
Dátum: 18.10.2021
Jazyk: Čeština
Rozsah: 1 564 slov
Počet zobrazení: 947
Tlačení: 128
Uložení: 124

Uplatňování národních jazyků ve středověké literatuře, vznik česky psané literatury a její rozvoj ve 14. století

Evropská hrdinská epika a dvorská lyrika. Česká veršovaná epika. Literatura doby Karlovy – staročeské drama, světská lyrika, sociální satira.

Literatura v národních jazycích

Hrdinská epika

  • počátky rytířské literatury: v románském období začali od mnichů přebírat starost o šíření křesťanství rytíři. Středověký rytíř nahrazoval světce a byly zdůrazňovány hlavně jeho síla a moudrost. Jedním z velkých impulsů pro rozvoj rytířské kultury byl obrovský masakr – křížové výpravy.
  • nejčastějším námětem je oslava ideálního středověkého šlechtice, rytíře, a jeho ctností, úcta k urozené ženě, povinnost ochraňovat slabší, šíření a obhajoba křesťanské víry, později exotika a dobrodružství
  • autoři byli většinou anonymní a také bylo zvykem, že výše se stavěly oblíbené převzaté náměty než náměty originální (typickým hrdinou středověké epiky byl např. Alexandr Veliký, i když zpravidla prezentovaný jako středověký panovník)
  • nejčastějším žánrem byl epos, většina z nich pochází z 8. - 12.st.

Skandinávie

  • Starší Edda - básnický soubor, základem pozdější germánské Písni o Nibelunzích
  • Mladší Edda, islandský básník a historik Snori Sturluson rozšířil soubor o další svod starogermánské a křesťanské mytologie a zároveň vytvořil učebnici básnického umění severských skaldů

Francie

  • typem francouzské hrdinské epiky je chanson de geste (písně o činech) - francouzské eposy, epické skladby přenášené lidovým zpěvem za doprovodu hudebního nástroje
  • dochováno přes osmdesát veršovaných děl tohoto druhu, různého rozsahu
  • vyprávěné příběhy se soustřeďují kolem několika událostí nebo postav, a tak vznikají celé cykly.
  • nejznámější z nich je cyklus královský s ústřední postavou Karla Velikého
    Na severu Francie - bretaňský cyklus o osudech hrdinů z okruhu krále Artuše - staré keltské pověsti (O sv. Grálu, Čaroději Merlinovi)
· Píseň o Rolandovi
  • asi 11.st. - podle skutečné události z r.778, z doby Karla Velikého
  • Roland, velitel zadního voje křížové výpravy proti Arabům; zrazen nevlastním otcem a překvapen nepřáteli; jeho rytířská kázeň mu nedovoluje dovolávat se pomoci hlavního vojska; i přes naléhání svého přítele Olivera nechce zatroubit na kouzelný roh; bojuje proti přesile a hrdinsky padne; ostatní Karlovo vojsko je zachráněno; teprve krátce před svou smrtí Rolland zatroubí na roh, aby dal znamení císařovu vojsku; nato umírá a jeho duše vstupuje do ráje; pomstu vykoná císař se svými věrnými; potrestá nejen nepřátele, ale i zrádného Rollandova otce
· Tristan a Izolda
  • z keltských pověstí, literárně zpracována ve Francii ve 12. století
  • u nás vzniklo dílo Tristan a Izolda
  • námětem osudová láska, která je silnější než čest, život
  • Tristan získá pro svého strýce krále Marca krásnou Izoldu; nedopatřením však vypijí nápoj lásky, určený pro starého krále; propadnou milostné vášni, která pro ně končí tragicky

Anglie

· Beowulf
  • hrdinský epos vznikl na základě pověstí germánských kmenů - zřejmě nejstarší zaznamenaný hrdinský epos středověké literatury
  • odehrává se v Dánsku a Švédsku, líčí hrdinské skutky krále Beowulfa, když zemi napadne drak, Beowulf s přítelem se s nim utká a je zabit

Španělsko

  • francouzským chanson de geste odpovídají španělské cantres de gesta
· Epos o Cidovi
  • opěvuje udatnost španělského národního hrdiny Cida (Rodriga Diaze de Bivar) v bojích proti Maurům
  • mnohokrát zpracováno – nejznámější francouzská tragikomedie (autor Pierre Corneille)

Německo

· Píseň o Nibelunzích
  • nejrozsáhlejší a nejznámější německou skladbou hrdinské epiky (ze zač. 13. st., objevena v 2. pol. 18. st.), cyklus oper Richarda Wagnera
  • Nibelungové byli původně trpaslíci ze staroněmeckých pověstí, kteří ochraňovali veliký poklad; název později přešel na rod burgundského krále Gunthera
  • ústředními postavami díla jsou kralevic Siegfried a Kriemhilda , sestra burgundského krále Gunthera, kterou získá Siegfried za manželku; aby si ji získal, musel nejprve osvědčit velkou statečnost; v tom mu pomáhal čarovný plášť a kouzlo nezranitelnosti; Siegfried je však po čase zabit a v druhé části je líčena Krimhildina pomsta, která nakonec zabije Gunthera i Siegfriedova vraha Hagena; sama však v boji zahyne také

Rusko

  • typem ruské středověké literatury jsou byliny (název vznikl až v 19. st., dříve se užívalo označení byl (dávný, starý)), většina z nich vznikla v 10. - 16. st.
  • byliny - písně o hrdinských činech bohatýrů - hrdinové nejsou většinou postavy historické, ale výtvory lidské obrazivosti (Ilja Muromec)
· Slovo o pluku Igorově
  • staroruský epos, konec 12.století
  • líčí neúspěšné tažení knížete Igora proti mongolským Polovcům; kníže je zajat, ale uteče
  • je zde zdůrazněna myšlenka nutnosti sjednocení země pod vedením Kyjeva, zpracováno v opeře

Dvorská lyrika (milostná poezie)

  • zpívaná potulnými pěvci
  • rytíř usiluje o získání přízně vznešené dámy, místo hradů a vzdálených zemí si podmaňuje srdce hradní paní; zpravidla se opěvuje žena provdaná, a proto láska má zde podobu služby a poddanství a není naplněna; z Francie, kde tento typ poezie zřejmě vznikl, se rozšířil do celé západní Evropy
  • tuto poezii označujeme jako trubadúrskou (trubadúr = pěvec dvorské milostné poezie, označení z jižní Francie); někdy trubadúra doprovázel hudebník - žakéř
  • v severní Francii měli tito pěvci název truvéři, v německých zemích minnesaengři, v Anglii minsteři nebo minstrelové
  • tato dvorská milostná poezie mohla mít různou formální podobu
  • z žánrů byla nejoblíbenější milostná kancóna (píseň), dále pastýřská píseň (pastorela), jitřní píseň (album, v českém prostředí zvaná též svítáníčko (podle Václava Hanky)), či epištola (milostný list)
  • vedle milostných námětů se volily i náměty přírodní a společenské (často pojaté satiricky)

Česky psaná literatura

  • přelom 13. a 14. stol.
  • vrcholný středověk, vláda posledních Přemyslovců a Lucemburků
  • česká a latinská literatura měla stejné postavení
  • nejdůležitější tendence:
  • demokratizace (zpřístupnění a zčeštění literatury)
  • laicizace (zesvětštění) – autoři nejen kněží, ale i měšťané
  • témata nejen náboženská – přebírání námětů
  • anonymita autora

Literatura počátku 14. stol.

· Alexandreis
  • epos (vznik kolem 1300) o Alexandrovi Makedonském, původně napsaný německy a volně přepracovaný do češtiny
  • autor je anonymní, ale byl to pravděpodobně vyšší šlechtic, protože ovládal němčinu a pohrdá nižšími stavy (nešlechtickými)
  • autor srovnává zásluhy posledních Přemyslovců s činy Alexandra Makedonského (pod maskou Alexandra Velikého se skrývá asi Přemysl Otakar II); zčešťováno (někteří hrdinové mají česká jména)
· Dalimilova kronika
  • první česky psaná veršovaná kronika, autor je neznámý - (omylem Václav Hájek z Libočan označen jako Dalimil), pravděpodobně nižší šlechtic, protože kritizuje vyšší šlechtu a chrání poddané; vystupoval ostře protiněmecky, vychází z Kosmovy kroniky,
  • líčí české dějiny až do roku 1314 a končí zmínkou o korunovaci Jana Lucemburského

Literatura doby Karla IV.

  • pol. 14. stol.
  • Karel IV. podporoval umění, Praha se stala centrem římské říše; výstavba Prahy (arcibiskupství, univerzita, Nové město, sv.Vít, most, Hladová zeď), Karlštejn
  • literatura latinská, literatura česká převažuje
  • literatura byla obohacena o nové literární druhy: satira a fraška
  • Vita Caroli – Život Karlův, latinsky, vlastní životopis Karla IV.
· Zbraslavská kronika
  • psaná latinou, vznikla ve zbraslavském klášteře, původně psána jako dějiny kláštera
  • autorem Petr Žitavský - opat, rozšířil původní kroniku na celé české dějiny
  • vyprávění je do 1. poloviny 14. století, důraz na morální hodnocení událostí

Legendy

· Legenda o svatém Prokopu
  • psáno srozumitelně, jednoduchou formou
  • líčen život sázavského světce - poustevníka Prokopa - od narození až do smrti; s boží pomocí vystavil kapli v sázavských lesích, ta byla později rozšířena na klášter a prvním opatem se stal Prokop, ráz protiněmecký
  • tuto legendu přebásnil Vrchlický
· Legenda o svaté Kateřině
  • česky, napsána složitým vybroušeným stylem
  • Kateřina - světice oblíbená u vyšších vrstev, patronka fakulty UK, královská dcera, která přijala křesťanství a zasnoubila se Kristu, přesvědčila pro křesťanství 50 pohanských mistrů, odmítla sňatek s císařem a pro svou stálost ve víře byla umučena
  • jazyk je obrazný, kultivovaný, text je určený spíše vyšším vrstvám

Drama

  • počátky dramatu - hry měly původně čistě církevní náměty, hrály se v kostelech v době Velikonoc a Vánoc. Do vážné tématiky začal pronikat humor, proto byly komické scény vykázány z kostelů a vznikly samostatné frašky (komedie)
· Mastičkář
  • nejstarší české světské drama, zlomek velikonoční hry, střídání veršů českých a latinských, zobrazen měšťanský život, objevuje se jazyk lidových vrstev
  • fraška z tržiště kde 3 zbožné Marie kupují masti na pomazání Ježíšova těla

Světská lyrika

  • milostná tématika, zpěvný verš, byla určena ke zpěvu i ke čtení
  • autoři anonymní, náměty jsou dialogy milenců - rozloučení milenců za svítání (svítáníčka)
  • Závišova píseň, Jměj se dobřě, srdečko, Dřěvo sě listem odieva

Světská (rytířská) epika

  • Tristram a Izalda – přepracování rytířského eposu o Tristanovi a Isoldě
  • Trojanská kronika-Trojská válka (Trója středověká), první tištěná kniha v Čechách

Satira

  • humorným způsobem kritizuje nedostatky ve společnosti i lidského charakteru. - odráží rozpory mezi společenskými vrstvami, kritizuje zesměšňování, užívá ironie, satira ve středověku byla často stavovská, navzájem se napadají měšťané, sedláci i rytíři
  1. Měšťanská satira
· Hradecký rukopis
  • autor je neznámý, má 3 části - satiry o řemeslnících a konšelích, odsuzuje nepoctivost některých povolání a úplatnost konšelů, kritika je určena celé společnosti, zejména šlechtě a církví, zastává se chudiny
  • Satiry o řemeslnících a konšelích
  • Bajka o lišcie a čbánu - kritizuje chamtivost - chamtivost vede k záhubě
  • Desatero kázánie božie - veršované kázání, útok na hříšníky, kárá hříchy proti jednotlivým přikázáním Desatera, odsuzuje hříšníky ze všech společenských vrstev tj. i šlechtu a církev; nejsatiričtější je přikázání 7. nepokradeš; autor stojí na straně poddaných, přirovnává je k pracovitým včelám a druhou skupinu zahalečů přirovnává k trubcům, které včely vyhánějí z úlu

Smil Flaška z Pardubic

  • Nová rada – alegorie, zvířata radí králi lvu jak má dobře vládnout
  1. Žákovská satira
  • vytvořili ji studenti (žáci univerzity), zpívali a recitovali latinsky i česky, makarónský (českolatinský), milostná tématika (jadrnější a smyslnější poloha), satirické ostří proti šlechtě, duchovenstvu a ironie zasahovala studentskou bídu - sociální podmínky i metody vyučování
  • Píseň veselé chudiny - báseň, název je míněn ironicky, blíží se zima, chudina se jí bojí, protože nemá co na sebe a ani co jíst
  • Podkoní a žák – skladba je psána formou sporu, podkoní a student se hádají komu se žije lépe; z hádky vyplývá, že oba žijí stejně špatně a závěru se poperou
  • Tkadleček - nejnáročnější prozaická skladba staročeské literatury koncipovaná formou sporu; tvoří jakousi prozaickou analogii legendy o sv. Kateřině; spor milence s Neštěstím, které mu vzalo milou

Oboduj prácu: 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1

Diskusia: Uplatňování národních jazyků ve středověké literatuře, vznik česky psané literatury a její rozvoj ve 14. století

Pridať nový komentár


Odporúčame

Cudzie jazyky » Čeština

:: KATEGÓRIE – Referáty, ťaháky, maturita:

Vygenerované za 0.026 s.
Zavrieť reklamu