Moderní básnické směry na přelomu 19. a 20. století

Moderní básnické směry na přelomu 19. a 20. století

Prokletí básníci, moderní básnické směry, fin de siecle,
generace České moderny, anarchističtí buřiči.

• koncem 19. století dochází k hospodářským a společenským změnám
• optimistický pohled na 19. stol. se na konci mění à pesimismus - pochmurnost a bezvýchodnost doby
• očekávání něčeho nového x strachu, co bude dobré a co ne, nespokojenost, deziluze z nesplněných ideálů
• konkurenční boj mezi velmocemi, rozvoj dělnického hnutí (rostoucí revoluční nálada)
• prohlubování společenských rozporů, krize kapitalistické společnosti
• věda a pokrok nemají jen pozitivní stránky, ale přináší s sebou i určité problémy
• obrovský průmyslový rozmach (prohlubuje společenské a sociální rozdíly)
• vlna spiritualismu (lidé jsou bezradní, neví jak se chovat, proto se obracejí k duchům)
• nové filosofické směry: Artur Schopenhauer, Friedrich Nietzsche
• fin de siecle (konec století) – souhrnné označení pro pocity beznaděje, krize konce 19.století

• umělci zdůrazňují svou nezávislost na společnosti, neuznávají platné zákony, výrazný individualismus, snaha žít podle svých představ, právo na osobité vidění života
• zájem o vnitřní život člověka, zachycení vnitřního světa bez zábran, vnímají citlivěji
• snaha najít východisko - idealist. teorie, nábož. představy, alkoholici, narkomani, anarchismus (radikální revoluční názory, činy - atentáty)
• popírají realismus, naturalismus, hledání nových výraz. prostředků, vytváření nových uměleckých směrů

Nové umělecké směry:

Impresionismus

• (= dojem)
• vytvořen franc. malíři; svůj vrchol slaví v malířském umění, postihuje ale i hudbu a literaturu
• název odvozen od obrazu Claude Moneta (Imprese vycházejícího slunce) výstava r. 1874
• další umělci: Eduard Manet, Auguste Renoir, E. Degas, sochař Rodin, skladatel Debussy
• zdůrazňuje smyslové vnímání, pocity, nálady; častým námětem – krajina, vlny, mlha, oblaka, slunce
• v literatuře znaky:
  - sdělení bezprostředního dojmu, vyjádření okamžité nálady, vyjádření smutku
  - působení na naši náladu
  - potlačuje rozumovou součást na obsahu, volné řazení sluchových a zrakových dojmů
  - lyrizace prózy (uvolněná kompozice; je potlačen děj příběhu, soustředění na líčení přírodních scenérií a vnitřních pocitů hrdinů)
• představitelé: Fráňa Šrámek, Otakar Březina, Antonín Sova, Paul Verlaine

Symbolismus

• (= znak)
• reakce na popisnost naturalismu, realismu
• vyslovuje abstraktní představy, uplatňuje se hlavně v poezii
• základním znakem nepřímé pojmenování, metafora, používání symbolů, náznaků, neurčitost
• vzniká volný verš - stírání rozdílů mezi prózou a poezií tzv. básně v próze
• představitelé: Ch.Baudelaire, P.Verlaine, J.A.Rimbaud, R. M.Rilke, O.Březina, A.Sova, K.Hlaváček

Dekadence

• (= úpadek)
• opovrhovali životem; únik od skutečnosti
• lidský život pojímá pesimisticky, melancholie, pomíjivost a morbidita – člověk podléhá zmaru smrti
• pocity skepse, rozkladu, smrti, naprostého zmaru
• v literatuře sahají po tabuizovaných tématech – smrt, erotika, satanismus
• úsilí o tzv. čisté umění (l’art pour l’art – umění pro umění)– vytvořit umění, které by bylo životem absolutně neovlivnitelné, snaha o form. dokonalost
• představitelé: Oscar Wilde, S.Mallarmé, Karel Hlaváček, Jiří Karásek ze Lvovic

Francie

tzv. prokletí básníci:

• Verlainovo označení; provokovali a šokovali okolí svým životním stylem bohémský život, neuznávali společenská pravidla
• vnášeli do poezie témata nebásnická, banální až odpudivá plná protikladů
• cynický obsah básní, působivá obrazná metaforická forma, symbolismus
• pro toto pojetí kritizováni, proklínáni, především usedlými měšťáky
• předchůdce – Francois Villon; překlady prokletých básníků, K. Čapek, F. Hrubín, Slavík

Charles Baudelaire

• básník, překladatel (E.A.Poe)
• poprvé přeložen do češtiny Jaroslavem Vrchlickým
• jeho poezie má charakter jako jeho život -smyslný exotismus, řada překvapujících obrazů
• Květy zla- básnická sbírka, vydal na své vlastní náklady,
  částečně symbolická a dekadentní, hledá krásu v pravdě o životě, tedy v dobru i ve zlu, (krása je v pravdě, i když se nám pravda nemusí zdát krásná) volí formu upřímné otevřené osobní zpovědi, která může působit až cynicky; spojení krásy a zla (oxymorón)
  Zdechlina nejznámější - vyjadřuje kontrast života a smrti, krásy a ošklivosti; barvitě popisuje tělo v rozkladu.
  b. Ó, já tě zbožňuji – vyjádření zoufalství a milostného zklamání, dvojí tvář lásky – radost i utrpení
• Malé básně v próze - soubor sociálních povídek (básně v próze)- protiklad tvoří krásná příroda (harmonie, pohoda) a zlý lidský svět (povídka Koláč)

Jean Arthur Rimbaud

• nejproslulejší z prokletých básníků, symbolismus, považován za geniální dítě
• pocházel z venkova, rodinu opouští kvůli despotické matce
  v Paříži se seznámil s Paulem Verlainem, bohémský život, cesty do Anglie, Belgie
  roztržka - Verlaine Rimbauda postřelil (vězněn), znechucen literaturou, toulá se po afrických koloniích- obchodník; rakovina - zpět do Francie, tam umírá
• básnické dílo vzniklo mezi 15. a 19. rokem života
• kritika společnosti, přetvářky; neobvyklé náměty
• propracovaná zvuková stavba verše; používá často i provokativní výrazy
• Iluminace - své verše nikdy sám nevydal; souhrn jeho díla vydal 1898 Paul Verlaine (bez souhlasu)
  Opilý koráb – snová, řetězec metafor; obrazotvornost (nikdy neviděl moře) obraz bouřlivé plavby, svůj život přirovnává ke korábu (bouřlivý, vzdorný), prorážení vln - život jde dál, zbloudilá loď - nejistota, vyčerpaný životem, touha po domovině, jistotě (dětství), zmítán osudem
  b. Samohlásky vyvolávají v něm asociaci barev („ A čerň, E běl, I nach, O modř, U zeleň hlásek“)
  b. Spáč v úvalu - sonet, protiválečná báseň, kontrast mezi krásou přírody, která je plná života a spícího vojáka, který je mrtvý (šokující závěr), ironie, eufemismus v názvu

Paul Verlaine

• představitel symbolismu a impresionismu
• přítel Rimbauda, ale postřelil ho- rozešli se; bohémský život - alkohol, nemocnice, vězení
• poezie náladová, melancholická, zvukově malebnou s opakovanými motivy nebo refrény, působí zpěvně a rýmově, obsahově neurčité, vsugerovat čtenáři pocit - nálada okamžiku
• Saturnské básně - vliv Baudelaira. líčí krajinu, lásku, stesk a smutek
  Podzimní píseň – nejznámější, pocity vzbuzené podzimní přírodou - nejistota, beznaděj, melancholická nálada, teskná
• Dobré písně - vzpomíná na manželku, která od něj odešla.
• Prokletí básníci – kniha, kde přibližuje jejich poezii, stěžuje si že jim společnost nerozumí.
• Moudrost, Galantní slavnosti
• Básnické umění – programová báseň, formulace zásad symbolistické poezie (požadavek hudebnosti veršů, obsahová neurčitost)

ANGLIE

Oscar Wilde

• dekadence; dramatik, básník a prozaik; homosexuál
• jeho život i tvorba v rozporu s viktoriánskou Anglií - nespokojenost s anglickým systémem
• Obraz Doriana Graye – román; mladý muž Dorian Gray je vzhledově krásný, ale uvnitř zkažený, jeho zločiny se promítají do jeho portrétu (deformace), pojetí je fantastické, závěr nečekaný, zničením obrazu zabije Dorian sám sebe.
• Šťastný princ a jiné pohádky - soubor pohádek (Slavík a růže)
• Ideální manžel; Jak je důležité míti Filipa - dram.hry; konverzační hry -vtipné dialogy a duchaplné zápletky

USA

Walt Whitman

• - průkopník civilismu (oslavuje výhody a možnosti civilizace, techniku, stroje, města)
• Stébla trávy - autor jediné básnické sbírky; oslava všech úspěchů dosavadní vědy

Česká literatura

• u nás také prohloubení politické a společenské krize
• nespokojenost s politickou situací u nás
  - nedocenění a neúspěchy v nár. boji
  - nespokojenost s vídeňskou vládou
  - vytyčení politických cílů (osamostatnění ČR)
• anarchismus, individualistický postoj ke světu
• proces s "omladinou"
  hnutí Omladina - protirakouská organizace, rakouská vláda s nimi vedla proces, mnozí zatčeni a uvězněni (Fr. Gellner, V. Dyk, S. K. Neumann)
• literatura: rozpory mezi nastupující novou literární generací a starší generací

Česká moderna

• vzniká hnutí mladých autorů (Česká moderna)
• ovlivněná novými uměleckými směry (impresionismus, symbolismus i dekadence a satanismus)
• velmi ostře zaměřeni proti lumírovcům (Vrchlický terčem jejich kritiky- zastaralá, vyčpělá tvorba) proti realistům
• politicky proti mladočechům
• zajímají se o psychologii, sociologii, filozofii
• bez jednotného uměleckého programu (různé zaměření), silné individuality à skupina se velice brzy rozpadá

• vystupuje s prohlášením Manifest České moderny (1895)- týkal se uměleckých i politických otázek
• autorS.Machar + doplňky F.X.Šalda
• požadavky:
  -umělecká individualita – právo jedince na vlastní osobité pojetí tvorby, svobodný literární projev
  -osamostatnění kritiky jako literárního odvětví rovnoceného s ostatními
  -všeobecné hlasovací právo, ochranu pracujících před vykořisťováním
• podepsali: J.S. Machar, F. X. Šalda, A. Sova, o. Březina, V. Mrštík, J. K. Šlejhar

• časopis Moderní revue(1894) -oddělení od manifestu, centrum české dekadence
  Jiří Karásek ze Lvovic, Karel Hlaváček

František Xaver Šalda

• největší literární kritik 19. století, básník, prozaik, dramatik
• profesor světových literatur na filozofické fakultě univerzity Karlovy, spolupraáce s redakcí Ottova slovníku
• vydával časopisy Tvorba a Šaldův zápisník (s vlastními kritickými a beletristickými příspěvky)

• nové pojetí literární kritiky - samostatná tvorba, rovnocenná umělecké činnosti
  zvědečtění kritiky - od zachycení dojmů z díla k objevování a vysvětlování zákonitostí literárních jevů
• uvedl nový žánr: kritická esej = menší literární útvar, pojednává duchaplně a zajímavě o otázkách filozofických, uměleckých; styl je na rozhraní uměleckého a vědeckého, zdůrazňuje autorovu osobitost

literární eseje a úvahy shrnul v knihách:

• Boje o zítřek - úvahy o smyslu umění v životě (pro lepší orientaci a pochopení reality, výchovné poslání, intenzivní prožitek života)
• Duše a dílo - medailony (=literární útvar zobrazující a charakterizující určitou osobnost) českých a světových autorů (např. Mácha, Němcová, Vrchlický, Sova, Ibsen, Flaubert o prokletých básnících)
• O nejmladší poezii české – pochopení pro mladé literární talenty
• Strom bolesti – básnická sbírka
• Loutky i dělníci boží - román
• Zástupové, Dítě – dramata

Josef Svatopluk Machar

• autor manifestu české moderny, mluvčí generace česká moderna
• individualismus
• dlouhou řadu let (20 let) úředníkem ve Vídni, ale podíl na českém politickém i kulturním životě (uměním se neživil)
• po roce 1918 se vrací do Prahy jako generální vojenský inspektor
• názorový rozchod s prezidentem Masarykem, kloní se k politické pravici

• subjektivní a politická lyrika, veršovaná epika, individualismus
• realistický, otevřený a provokující pohled na skutečnost
• odvážná kritika měšťácké společnosti (lhostejnost, pokrytectví, prázdné vlastenectví), kritika církve
• satira, ironie, sarkasmus, nadsázka, záliba v sonetu, prozaizace poezie
• básnický styl je úsečný, bez příkras
• do jeho díla se nepromítly moderní umělecké směry - symb., impres.
• ztělesnění ideálu výjimečných osobností, hledá v minulosti (hl. v antice)
• Confiteor I. - III. (=zpovídám se, vyznávám) - 3. dílná sbírka; společenská i politická lyrika
  vyjadřuje pocity zklamání, hořkosti, rozchod s dosavadním směrem literatury
  imtimní poezie, upřímná v názorech, skepticky a pesimisticky laděná
• Čtyři knihy sonetů - sbírka
  tóny zklamání moderní civilizací, vyjádření pocitů mladé generace, pocit zbytečného člověka
• Tristium Vindobona (žalozpěvy z Vídně) skeptická sbírka, politická lyrika
  inspirace Ovidovými žalozpěvy; přemýšlí o situaci vlastního národa na přelomu století; kritika české politiky, skeptický pohled do budoucnosti; útočí na českou povahu (nejednotnost, slabošství, neschopnost domluvit se na jednom společném programu)
• Zde by měly kvést růže - veršované epické příběhy
  kritizuje postavení ženy; ukazuje život žen v různých vrstvách společnosti; obdivuje ženu, která překonává běžné životní problémy mlčky a přitom by měla právo na vzpouru.
  kritika měšť. spol
• Magdaléna - veršovaný román
  biblický příběh prostitutky Máří Magdaleny přepracován do současnosti
  lehká dívka Lucy, se vdá a žije již spořádaně; maloměšťácká společnost ji však stále odsuzuje
• Svědomím věků – básnický cyklus s historickým námětem
  chtěl zachytit vývoj lidstva od antiky po současnost – povahu doby, hledání ideálů
  V záři helénského slunce - opěvuje období starověkého Řecka a Říma, obdiv k antickým osobnostem a filozofům
  sb. Jed z Judy -kritika křesťanství, pokrytecké povahy křesťanů, omezování lidské osobnosti

Antonín Sova

• impresionista a symbolista, básník české krajiny
• studoval práva, pracoval jako úředník městské knihovny v Praze
• trpěl chorobou míchy, zbytek života strávil na vozíčku
• citlivý vztah k rodnému kraji, subjektivní nálady v obrazech krajiny, lyrika přírodní a milostná
• Z mého kraje - sbírka poznamenaná impresionismem; přírodní lyrika
  vyjádřil citlivý vztah k rodnému Pacovsku
• Květy intimních nálad –sbírka, impresionismus
  - inspiruje se krajinou jižních Čech; k častým motivům patří rybníky, břehy řek, časné ráno a večerní stmívání; zachycení přírody, okamžiku, krajina je stavem duše, promítá do ní své nálady - melancholie, smutek, tesknota
• Ještě jednou se vrátíme – sbírka intimní poezie, přechod k symbolismu
  milostné verše, ale je v nich zklamání, motiv nešťastné lásky
  Kdo vám tak zcuchal tmavé vlasy? - čekal na svou lásku, nepřišla na jaře (=mládí), ale na podzim (=stáří), pozdě, už chce být sám, vykreslení duševního stavu na přírodě
  b. Řeka - vypráví příběh řeky od pramene až k městu, po něm znečištěná (poznala lidské utrpení, zradu), =symbol života (rodí se čistý), epika, naturalistický popis města, lidí
• Údolí nového království – sbírka, symbolismus
  - symbolická vize nového světa, vidina budoucí společnosti - šťastné země
• Zpěvy domova - ukazuje na 1. sv. válku, tradiční náměty: odpor k válce, láska k národu
• Soucit a vzdor, Zlomená duše

próza – lyrizace, nevypráví se jen příběh, ale i popisování pocitů, nebyly tak zdařilé jako sbírky

• Ivův román
• Pankrác Budesius, kantor - román o nadšeném venkovském učiteli a muzikantovi

Otokar Březina (vl. jménem Václav Jebavý)

• nejznámější český symbolista, básník a filozof
• venkovský učitel na moravském venkově, žije v osamění (plachý člověk, uzavíral se do svého soukromí), pesimismus
• nábožensky založený, odvrací se od pozemského života, navazuje kontakt s duchovním světem
• jeho poezie je soustředěná na náboženskou tématiku, na víru v boží milosrdenství a věčný život
• básně na hranici mezi realitou a mystikou, symboly, nic konkrétního, zajímavé metafory, stal se inspirací
  obrazové bohatství (napětí mezi světem a metaforickými představami), citovost (bolest, stesk)
• Tajemné dálky -1. sbírka
  - pesimismus (z os. pocitů - nenaplněná láska, smrt obou rodičů), vzpomíná se smutkem na mládí
  Moje matka - vzpomíná na mrtvou matku, tížila ji chudoba, ale zbožná, obětavá, hluboký vztah k ní, tíha osudu i u něj, bolestné zážitky, pocit samoty, ponurost, odevzdanost, neurčitost
• Svítání na západě – sbírka, zabývá se otázkou smrti
  - smrt je chápána jako vysvobození z pozemských starostí a začátek něčeho lepšího
  - západ = smrt, vykoupení z utrpení, protiklad - svítání v životě jiném (oxymoron)
  Tys nešla - neurčité téma, na něco čeká (žena, inspirace, smrt?), zklamání, zachycení duševního stavu, pocitů, nálady, působí na smysly, obraznost
• Větry od pólů – sbírka, abstrakce
  - hledá odpověď na nejzákladnější filozofické otázky, smysl života
  - snaha uniknout od reality
• Stavitelé chrámu – sbírka
  - „stavitelé chármů“ jsou básníci, umělci a vůdcové, kteří vybudují lepší budoucnost
• Ruce– sbírka, (jako stavitelé chrámu)
  - každý jedinec je spojen s vesmírem řetězem neviditelných rukou (mlhavá představa o zbratření lidstva)
• Mrtvé mládí - pesimismus
• Hudba pramenů - kniha esejí, pojednává o básních
• Skryté dějiny – esej

Karel Hlaváček

• představitel dekadence i symbolismu (skupina kolem časopisu Moderní revue)
• zemřel předčasně na tuberkulózu (24 let)
• poezie tesklivě, melancholicky laděná, hudebně stavěná, s častými pojmy z hudební oblasti, pakují se refrény nebo jednotlivá slova, tím je navozena monotónnost
• Sokolské sonety – sbírka v duchu sokolských zásad (zdraví, čistota, pravda)
• Pozdě k ránu – sbírka, uvedena básní v próze
  - v symbolech je zachycena neskutečná snová krajina mezi nocí a dnem, zachycuje atmosféru
• Mstivá kantiléna - sbírka (kantilény – lyrické básně, písně, mají tklivé náměty)
  - motiv vzpoury v Holandsku - historický obraz odboje zchudlé nizozemské šlechty (gézů) proti Španělům na počátku 17. stol., symbol boje, odhodlání, i když marného,
  Hrál kdosi na hoboj - krajina pozdě k ránu, zachycena atmosféra, melancholie, pomíjivost, pocity smutku, úzkosti, marnosti

Anarchističtí buřiči

• básníci 90. let, kteří svým dílem i svým postoje revoltovali (bouřili se) proti společnosti, dočasně spojeni pesimismem a negací soudobé společnosti
• vliv:
  anarchismu (úsilí o neomezenou svobodu člověka, odmítnutí autority státu)
  antimilitarismu (hnutí odmítající válku)
  civilismu (oslava moderní techniky a civilizace)
  vitalismu (oslava života a přírody - radost, citové a smyslové prožitky)
  satanismu
• protest proti autoritám (vojenské, státní)
• touha po svobodě, propagace bohémského života
• poezie se sbližuje s životem, všímají si civilního života, vzcházejí ze svých zážitků
• odpor vůči společnosti, ale překonán pocit výlučné dekadence a nihilismu
• téměř všichni se stali členy anarchistické skupiny soustředěné kolem časopisu S.K. Neumanna Nový kult (1897 - 1905)
• představitelé: F. Gellner, P. Bezruč, K. Toman, F. Šrámek, V. Dyk, S. K. Neumann
• Almanach na rok 1914 – další přechodná skupina uměleckých individualit
  proti symbolismu, individualismu, okouzlení moderní civilizací (civilismus)
  vůdčí osobnost S.K.Neumann

Viktor Dyk

• básník, dramatik a prozaik, právník a politik
• člen hnutí Omladina, příslušník radikálně pokrokové strany
• vězněn za 1. sv. války, poté poslanec a senátor národně demokratické strany
• výraz negace, vzpoury, skeptických nálad (po potlačení hnutí omladiny), odmítavý individualistický postoj, útočná ironie
• A Porta Inferi, Síla života, Marnosti
• Lehké a těžké kroky, Anebo, Okno, Poslední rok – sbírky, tzv. válečná tetralogie
  inspirovány 1. světovou válkou; základním tématem je myšlenka národa a státní samostatnosti
• Satiry a sarkasmy, Pohádky z naší vesnice –sbírky, satiry na politický a společenský život v Čechách, ironicky komentuje dobové dění, prodejnosti politiků
• Milá sedmi loupežníků - baladicky laděná básnická skladba, o lásce, žárlivosti, zradě a pomstě
  - o dívce, která zrazuje a přivádí na šibenici své druhy jen proto, aby se mstila za úkladné zavraždění svého přítele
  - vliv tradic romantické literatury o odbojných vyděděncích
• Devátá vlna - alegorická sbírka, poznamenaná předtuchou blízké smrti
• Buřiči – veršované povídky, kde se odráží básníkův postoj k anarchismu.
• Krysař – novela
  zpracoval známou staroněmeckou legendu o krysaři z Hammeln, který zachránil město od krys, ale nedostal sjednanou odměnu (zklamání a rozhořčení nad zkaženou a pokryteckou morálkou občanů), proto zavedl zvukem píšťaly obyvatele do propasti, přežijí jen blázen (rybář Jörgen) a nemluvně
• Zmoudření dona Quijota – drama; vliv symbolismu - osobitě přetvořená látka Cervantova románu
  Don Quiot zmoudří – když uvidí Dulcinelu, neodpovídá jeho vidině - tragický příběh o neřešitelnosti rozporu mezi snem a skutečností (ztráta iluzí = zmoudření, které však člověka zabíjí - ztrácí smysl života)

František Gellner

• básník a prozaik, žurnalistický satirik, anarchista
  kreslíř, karikaturista, ilustrátor
• vedl život bohémského studenta, anarchistická revolta
  nedostudoval vysoké školy, pracoval jako redaktor (Lidové noviny v Brně)
• za 1. sv.války byl povolán na frontu- hned roku 1914 prohlášen za nezvěstného

antiliterární styl: 

• provokující, šokující, otevřený, odpor k měšť. světu, falešné morálce a pokrytectví
• využití dobových forem lidové zábavy (šansony, kuplety - posměšné písně)
• pravidelný verš, podobá se písni (někdy jsou básně zhudebňovány)
• hovorová a vulgární slova, běžné obraty
• převážně přímé pojmenování, málo metafor, velmi jednoduché (odlišnost od symbolistů)
• obraz velkoměsta (kavárny, noční podniky, hospody, sex a pohl.choroby),
• zdánlivý cynismus, provokace, pocit marnosti, ironie, výsměch, sarkasmus (= brání se, skrývá bolest, hořkost, zklamání, rezignaci)
• Po nás ať přijde potopa! - první sbírka provokativní, ironická, výsměšná, revoltující postoj proti společnosti; šokující i název
  Perspektiva - oslava života v přítomnosti člověk má žít teď, vše nadlehčuje, ironie
  b. Všichni mi lhali - výsměch svému trápení
  b. Konečně je to možná věc - provokace společnosti
  b. Pozdrav rodnému kraji - popis krásného kraje, ale vysmívá se životu tlustých měšťáků
• Radosti života – sbírka, opěvuje noční život velkoměst, představuje se jako nezdárný, zhýralý syn, cynik, sarkasmus, ironie, zastírající bolest zklamaného srdce a touhu po silném citu
  Což, páni spisovatelé - srovnává se s nimi, nezapadá mezi ně, nekritizuje je, obhajuje své psaní (je hrubý, protože v takovém prostředí žije)
• Nové verše –sbírka, vydána až posmrtně

Fráňa Šrámek

• básník, prozaik, dramatik
• nedokončil studia práv
• 2x vězněn za antimilitaristické postoje (odmítá bojovat proti těm, kdo mu nikdy neublížili)
• po válce se věnuje literatuře (sblížil se se spisovateli kolem K. Čapka)
• hluboký vztah k rodnému kraji (Sobotka, Písek)

• označován za „básníka mládí“- všímá si citové stránky zejména mladých lidí, motivy spojené s dospíváním člověka, láskou (není platonická)
• milostná i přírodní lyrika
• v prvních sbírkách buřič Þ ironie, sarkasmus, vysmívá se a provokuje autority (učitele, vojáky,..), protiválečné verše
• vědomí o neuskutečnitelnosti krásných životních ideálů, hrdinové buď ztroskotávají, nebo se přizpůsobují době a své ideály zrazují, oslava prostých životních hodnot
• svým buřičstvím nejblíže k Dykovi, od kterého se liší citově podbarveným jazykem s hovorovými prvky
• dramata: ovlivněna impresionismem
• Života bído, přec tě mám rád - první sbírka, vyjadřuje svůj vztah k životu, provokující buřičství, výsměch (vědomí neuskutečnitelnosti životních ideálů, nutnost přizpůsobit se)
  Curriculum vitae (= životopis) - provokace, nedostudoval, nešel na vojnu, jediný, pro koho je schopný něco udělat je jeho dívka
  b. Píšou mi psaní - rebelantská píseň, byl za ni vězněn
• Modrý a rudý - protiválečná sbírka - anarchistický útok na společnost, na rakouský militarismus
  Raport - paralela: umírající voják a umírající kůň - proti válečný protest
• Rány, růže - sbírka - verše z doby konce 1. republiky a okupace - vlastenectví, odpor k fašismu
• Splav - milostná lyrika (poezie mládí a lásky)
  vyjádření vztahu člověka k přírodě, radost ze života, ale i odraz válečných hrůz, oslava domova a rodného kraje
• Tělo – román, který ukazuje na osudu hrdinky, jejíž citový a manželský život se zhroutí pod nárazem války, krizi pudového života, ženský protest proti válce
• Žasnoucí voják – povídky; o tragédiích vojáků, nesmyslnost války
• Stříbrný vítr - impresionistický román
  příběh dospívajícího studenta Jana Ratkina , který je omezovaný rodinou, školou, maloměstem
  stříbrný vítr je symbol pro sny, představy a touhy mladých lidí
• Měsíc nad řekou – drama, konflikt staré a mladé generace, o nesplněných touhách a přáních
  dějiště - malé město (zřejmě Písek) při sjezdu abiturientů - ironický úsměv nad někdejšími životními plány, vyrovnanost a smír versus svět jejich synů a dcer
• Léto – drama, komedie o mladých hrdinech bouřících se proti konvenci
  lyrická oslava mládí a lásky v kontrastu s měšťáckým životem, koketérií a nudou intelektuálů
  atmosféra horkého letního večera

Karel Toman (vl. jménem Antonín Bernášek)

• básník, redaktor Národních listů
• vedl bouřlivý život - nedostudoval práva, toulky po celé Evropě, nevydržel dlouho v zaměstnání, ani na jednom místě, velmi neklidný
• Paříž (tam se scházeli anarchističtí buřiči), Vídeň, v cizině si uvědomil svou náležitost k rodné zemi - návrat, cesta k smíru a harmonie

• život v protikladu s jeho tvorbou Þ ukázněná, po formální stránce dokonalá, před vytisknutím básně ji několikrát promýšlel, propracované, hutné verše, vznik lyriky z hlubokého osobního prožitku, vyzdvihuje erotiku (= symbol volného a plně prožitého života)
• v básních často motiv tuláka = člověk nezatížen hmotnými statky, vazbami k místům, nejlépe mu je v přírodě - svoboda, jistota
• Pohádky krve – první básnická sbírka, ovlivněna dekadencí a symbolismem
  láska k ženě a životu x kritika měšťáctví
  Píseň - jeho láska neopětovala city - zklamaný - protiklad barev: červená, rudá (krev, život, on) x modrá (příliš chladná, ona)
• Melancholická pouť
• Torzo života – sbírka, lyrika erotická a revoltující
  život je jen torzem toho, jaký by měl být, ale přece má cenu žít, snaha prožít život naplno
  překvapuje podivuhodně vyzrálou a výrazově oproštěnou lyrikou. Tragicky laděné verše naznačují vůli k obnovení důvěrného vztahu k životu, třebaže život přináší zradu a bolest.
• Sluneční hodiny – sbírka
  prožitky z cest, tulácká zkušenost, sociální motivy i touha po domově - boj se smutkem
• Měsíce – sbírka 12 básní na jednotlivé měsíce, paralela v Mánesově díle
  -používá volný verš, děj se odehrává na venkově, báseň má jakoby 3 části, v závěru vždy nějaké poslání = hlavní myšlenka
  -všímá si rolníka, obrazy proměny přírodního prostředí a lidské práce, oslava domova
• Stoletý kalendář –sbírka, po válce, z buřiče se stal poklidný člověk, osudy lidí, koloběh života
  Vlastní podobizna -o svém buřičství

Stanislav Kostka Neumann

• básník, prozaik, publicista, překladatel a politik
• složitý básnický vývoj - od dekadence a symbolismu přes anarchismus, civilismus, narurismus, účast v poválečné avantgardě až ke komunismu, proletářské poezii
• za účast v hnutí Omladina byl uvězněn a více než rok strávil v samovazbě, kde se věnoval studiu
• redaktorem časopisu Nový kult (anarchisté - anarchismus ho však neuspokojoval), Červen (proletářští básníci) - byl spoluredaktorem Almanachu na rok 1914
• roku 1921 (po válce) vstoupil do KSČ a věnoval se politické práci
• přispíval do mnoha časopisů (Lidové noviny, časopis Červen, časopis Kmen); jeho publicistickým spolupracovníky: bratři Čapkové, Vančura, Šrámek
• Jsem apoštol nového žití, Apostrofy hrdé a vášnivé, Satanova sláva mezi námi, Sen o zástupu zoufajících – sbírky, verše vycházejí ze symbolismu, hodně dekadentních nálad, ale také projevy satanismu, kultu zla a revolty
• Srdce a mračna – sbírka, znepokojení nad bídou lidstva, nad evropskou krizí a nad nástupem fašismu v Německu. Hodně básní věnováno dělníkům. Upozorňuje na válku. Obdiv k SSSR.
• Kniha lesů, vod a strání – sbírka, přírodní a milostná lyrika (vliv vitalismu a naturismu) okouzlení přírodou
• Rudé zpěvy – sbírka, proletářská poezie - agitační, revoluční a politická lyrika, přívrženec zásad socialistického realismu
• Sonáta horizontálního života – sbírka; varování před fašismem, odraz španělské občanské války)
• Bezedný rok - sbírka - reakce na Mnichov, vydána po 2.sv.válce
• Zamořená léta - sbírka - obraz 2.sv.války a okupace, byly vydány po skončení války
• Nové zpěvy – sbírka - vliv civilismu
• Anti – Gide neboli optimismus bez poměr a iluzí – politický pamflet proti francouzskému spisovateli André Gidovi

Petr Bezruč (vl. jménem Vladimír Vašek)

• nikdy se lit. cílevědomě nevěnoval; pocit povinnosti vyjádřit protest proti soc. útlaku v rodném kraji (narodil se v Opavě, slezský region), píše jako mluvčí svého lidu, výzva k odboji
• pracoval jako nenápadný poštovní úředník
• Slezské písně - jediná básnická sbírka, sociální balady, intimní lyrika, milostné verše
  původně časopisecky (Čas) otiskovaných veršů jako Slezské číslo
  bída havířů, beskydských horalů, ovdovělých žen a sirotků útisk uhlobaronů, poněmčování, popolšťování, utrpení lidí (způsobeno sociálními podmínkami), rozdíly mezi bohatými a chudými
  Maryčka Magdónova, Ostrava
• Stužkonoska modrá (=motýl) samostatná skladba
  symbolizuje básníků život, nálezem vzácné můry, po které celý život toužil a kterou našel až v pozdním stáří, vzpomínky na mládí, zklamání, kritika poměrů v 1. republice