Osobnost a dílo Karla Čapka

Osobnost a dílo Karla Čapka

K.Čapek – novinář, překladatel, dramatik, filozofický typ spisovatele,
autor cestopisů, povídek, knih pro děti.

Karel Čapek

• autor světové proslulosti
• český prozaik, dramatik, novinář a překladatel první poloviny 20. století.
• nejvýznamnější představitel demokratického proudu české meziválečné literatury

• narodil se 9. ledna 1890 v Malých Svatoňovicích u Trutnova
• zemřel 25.prosince 1938 v Praze ve své vinohradské vile

rodina:

• otec byl lázeňským lékařem
• dva starší sourozenci – bratr Josef a sestra Helena
• bratr Josef – malíř a spisovatel (Povídání o pejskovi a kočičce), spoluautor některých děl, zemřel 1945 v koncentračním táboře

• téhož roku se rodina přestěhovala do vlastního domu v Úpici, kam chodil na obecnou školu
• roku 1901 se stěhuje do Hradce Králové, kde začne studovat na osmiletém gymnáziu. Školu musí opustit, protože se stal členem „tajného studentského debatního spolku pokrokářského zaměření a sebevzdělávacích cílu“, pak studuje v Brně
• rodina se stěhuje z Úpice do Prahy – Říční ulice č.11.
  Karel v Praze maturuje s vyznamenáním, poté studuje filozofii na UK (nějaký čas pobývá také na univerzitě v Berlíně, a na Sorbonně v Paříži)- získal doktorát z filozofie

• Ovlivněn americkým pragmatismem - filosofie úspěšnosti a prospěšnosti –pravda je subjektivní, věci nabývají významu tím, co znamenají pro člověka (pravdivé je to, co je prospěšné)
  při studiích na univerzitě píše známou seminární práci: Pragmatismus čili Filozofie praktického života

• Jedním z iniciátorů Almanachu na rok 1914 – formovala se zde mladá umělecká generace, která odmítala symbolismus a individualismus, obracela se k světu moderní civilizace a techniky, dříve se hlásili k civilismu

• 1917 - 1920 redaktorem Národních listů - redaktorem a referentem kulturní rubriky, odchází spolu se svým bratrem a dalšími redaktory pro nesouhlas s politickou linií šéfredaktorského listu

• V letech 1921 – 1923 působil jako dramaturg Vinohradského divadla, kde hrála také jeho budoucí manželka Olga Scheinpflungová, se kterou se ožení roku 1935.

• 1921 - do své smrti - místo v pražské redakci Lidových novin

novinářská činnost:

• vydával zde své mnohé literární, publicistické i dramatické příspěvky
• styk s reálným životem, „zajímal se o všechno na světě“, pokračovatel Nerudy
• tvůrce novinového sloupku (blízký fejetonu, vtipná úvaha na aktuální téma tištěná ve sloupci)

• Osobně se znal a stýkal s prezidentem Tomášem Garriquem Masarykem, se kterým navázal hluboké přátelství – napsal knihu rozhovorů.
• října 1927 dostává společně s bratrem Josefem státní cenu za dramatické dílo za hru Adam Stvořitel; Určitou dobu představitelem československého Penklubu
• Zavádí tradici schůzek pátečníků - pánský debatní kroužek, intelektuálové různých názorů a povah, pravidelné sezení u Čapků na zahradě (Čapkové, T.G.M., Vančura, Poláček, Langer aj.)- tato tradice se udržela až do Čapkovy smrti. 

• Hodně cestoval - procestoval Francii, Německo, Itálii, Anglii, sever Evropy, Španělsko - své cestovatelské zkušenosti využil ve svých fejetonech, cestopisných črtech.

• Zastánce relativismu - směr nahlížení na svět, který říká, že každý má pravdu, ale záleží na pohledu, pravda může mít různé podoby – má-li být skutečná demokracie, každý může říci svou pravdu - neuznával výlučné teorie a ideologie; všude je zrnko pravdy

• Humanista - člověk je nejvyšší hodnota.
• Obdivoval rozvoj techniky a tempo moderní civilizace, ale hrozil se jejich moci nad člověkem

• Ve 2.polovině 30.let – jeden z prvních, kteří varovali před fašismem - využil veškeré své možnosti a kontakty pro vyburcování národa a světa při snaze o zachování svobody
• Po mnichovské kapitulaci roku 1938 byl Čapek napadán z pravých i levých pozic
  chodili mu anonymní výhružné dopisy
• V listopadu 1938 onemocněl zápalem plic, byl psychicky oslaben a nemoci podlehl

1. období (do r. 1921)

• první díla vznikala ve spolupráci s bratrem Josefem.
• povídky mají expresionistický charakter, uvažoval o smyslu lidské existence.
• v tomto období vyrůstá Čapkova tvorba z takzvané předválečné moderny usilující o sblížení umění se soudobým životem, včetně technické civilizace
• z filosofických proudů byla tato generace poznamenána agnosticismem (učení popírající úplně nebo částečně možnost poznání světa) a skepticismem

Zářivé hlubiny

• povídková kniha, spolu s Josefem
• titulní povídka Zářivé hlubiny se inspirovala tragédií Titaniku

Krakonošova zahrada

• soubor drobných útvarů novinářské prózy, spolu s Josefem
• nejčastějším tématem je svět technické civilizace
• vtipné, a humorné, groteskní nadsázka

Boží muka

• první kniha, kterou napsal sám
• filozofické detektivní povídky
• povídky nedějové, vlastní událost je v pozadí, zájem je soustředěn na řešení záhady
• už zde se projevuje Čapkův relativismus
• Šlépěj – povídka, dva muži pátrají po původu široko daleko jediné šlépěje ve sněhu – odkud se vzala a kdo jí zanechal - žádné z vysvětlení, o nichž uvažují, logicky neobstojí. Nakonec nevylučují řešení nadpřirozené - Snad je to stopa nějakého poselství, jehož smysl nechápeme

Trapné povídky

• soubor povídek
• obyčejné příběhy ze všedního života
• trapnost spočívá v nicotě, banalitě, neschopnosti udělat něco pořádného, nějaký výraznější čin

Loupežník

• první úspěšné drama
• relativistické drama - každá strana má svou pravdu
• různý pohled rodičů a dětí: mladí lidé prosazují svůj názor a životem do jisté míry vyzkoušení rodiče, kteří se domnívají, že když po dětech něco požadují, je to správné
• mladí lidé si myslí o rodičích, že jsou to pokrytci, rodiče si myslí o dětech, že jsou nezodpovědní
• oslavuje mládí, i když často neukázněného a mnohdy i sobeckého, lásku a radost ze života. tón lehkomyslnosti, hojnosti a bezstarostnosti.
• Děj se odehrává na statku, kde žije mladá Mimi se svými rodiči. Zamiluje se do neznámého mladíka –loupežníka. Rodiče jim ale v lásce a odchodu brání. Domů se však vrací i Mimina starší sestra, která dříve utekla z domova. Kdysi odvážná, teď se vrací ubohá, pomatená, s nemanželským dítětem. Nezodpovědný Loupežník odchází za novými výboji.

překlady:

Francouzská poezie nové doby

• překlady z tvorby moderních francouzských básníků (Baudelair, Apollinair)
• neocenitelný význam pro vývoj naąí poezie.

2.období – 20.léta (1921-1928)

• tvorba dramatických a románových utopií, ovlivněná rozvojem techniky
• společné rysy:
  - zobrazuje technicky vyspělou civilizaci
  - člověk přijde s převratnými vynálezy, které však mají neblahý vliv pro společnost,
  - vynález bývá často zneužit, morálka lidí zůstává za technikou, ta přináší zkázu,
  - Čapek varuje před katastrofami, zdůrazňuje každodenní práci

R.U.R.

• divadelní fantasticko-utopická hra, světový úspěch
• slovo „robot“ se rozšířilo celosvětově
• varuje před katastrofou, kterou můžou přinést nové vynálezy a rozvoj techniky, pokrok lidstvo ovládá a morálka lidí zaostává za technikou – ohrožení lidské civilizace
• robotizace lidské práce vede ke zlenivění a zpohodlnění člověka jak po stránce fyzické, tak i po stránce duševní a intelektuální
• Na osamělý ostrov přijíždí mladá dáma – Helena. Později uzavírá sňatek s ředitelem závodů Rossum’s Universal Robots, které vyrábějí umělé lidi-dělníky-roboty.Tito roboti vynikají úžasnou rozumovou inteligencí, nemají však vůli, cit ani duši. Jsou natolik výkonní, že brzy zcela odstraní lidskou práci. Po několika letech si lidé odvyknou práci, roboti si uvědomí svou převahu, vzbouří se a vyhubí všechny lidi. Přežije jen vrchní stavitel Alqist. Roboti ho žádají, aby našel způsob výroby umělých lidí, který Helena spálila neboť se obávala zkázy lidstva. K Alqistovi přichází párek dokonalých robotů – Priamus a Helena, mezi kterými se zrodila láska- výhradně lidský cit. Posílá je, aby žili o samotě jako nový Adam a Eva a založili nové pokolení.

Ze života hmyzu

• utopické drama bratří Čapků
• na jednání hmyzu ukazuje špatné lidské vlastnosti- typické pro svět: nenávist, sobectví, závist, pohrdání lidmi, zahálku, poživačnost, bezohlednost, chamtivost, lakotu
• postava Tuláka = mluvčí autorů, motýli=přelétavost, chrobáci=chamtivost, mravenci=boj a válka.
• Tulák leží na louce a pozoruje hmyz. V předehře mluví sám se sebou, je opilý a rozzlobený na lidi. Začne si je představovat jako různé druhy hmyzu. Flirtující Motýli představují přelétavost. Chrobáci válející kuličku hledají úkryt. Kuličku jim ale ukradne jiný chrobák. Cvrčci jsou zabiti lumíkem, jeho larvička následně také. Tulák je smutný, vidí samou chamtivost, vraždu, jeden hmyz požírá druhý. Uvažuje o sobectví a neukázněnosti hmyzu. Vyjadřuje myšlenku, že se má jedinec obětovat vyššímu celku, národu, státu. Odchází proto k mravencům. Vypukne ale válka černých se žlutými, černí jsou poraženi. Žlutí jásají a všechny pobíjejí. Tulák jejich krvežíznivost nesnese a zašlápne vůdce žlutých. V epilogu opěvují jepice věčnost života, vzápětí padají mrtví k zemi. Tulák také umírá. Kolem lezou šneci a těší se z toho, že oni jsou živí.

Adam Stvořitel

• divadelní hra, uzavírá skupinu utopických dramat 20 let
• společné dílo bratří Čapků
• ironický obraz člověka, který si myslí, že když zničí starý svět, vytvoří nový a lepší. To se mu ale nepodaří, protože tento svět je dost dobrý a nepotřebuje měnit.
• vyznívá jako zásadní, odmítnutí všech radikálních změn, které by měly podstatně změnit svět

Továrna na Absolutno

• vědeckotechnický utopický román
• úloha vypravěče je nahrazena zprávami z tisku
• zabývá se vírou člověka v Boha a jeho různé podoby
• kritizuje církev, náboženský fanatismus a nebezpečí subjektivní víry, která nepřipouští žádnou jinou
• odmítl ideje a ideologie, které přesahují rozměr lidství a vedou k nenávisti a zkáze
• Inženýr Marek vynalezne karburátor, který spaluje všechnu hmotu a produkuje obrovské množství energie, ale také uvolňuje Absolutno („bůh“). Absolutno způsobuje u lidí náboženské nadšení. Výroba karburátorů ve velkém způsobí náboženský fanatismus po celém světě. Absolutno se ale také zmocní výroby, způsobí hospodářskou katastrofu (nadbytek zboží), a nepokoje mezi národy. Vypukne celosvětová válka, která trvá tak dlouho, že už se ani neví proč se bojuje. Skončí úplným vyčerpáním všech národů. Na konec zbude ze všech vojsk jen 13 vojáků (každý z jiného národa), ti si řeknou, že si dají pokoj, a jdou domů.

Krakatit

• milostný a utopický román
• zfilmováno (48 – r.Otakar Vávra)
• název podle indonéské sopky Krakatoa
• vynález výbušniny krakatitu (inženýr Prokop) zneužit lidmi
• děj na pomezí reality a snu
• vyjádřil zde problém tvůrčí schopnosti člověka a hlavně jeho odpovědnost za to, co vynalezne.

Věc Makropulos

• divadelní hra
• využívá motivu nesmrtelnosti k úvahám o smyslu a hodnotě lidského života
• je jedno, jak dlouho bude člověk žít, ale záleží na tom, jak život prožije
• Při soudním sporu o dědictví se zjistí že známá zpěvačka Emilia Marty žije již tři sta let. Otec Hieronymus byl osobním lékařem Rudolfa II. Opatřil svému vládci elixír života, ale nejprve ho vyzkoušel na ní. Od té doby žije pod různými jmény. Nyní chce zpět získat recept – věc Makropolus – protože stárne a bojí se smrti. Všichni zatouží po zázračném elixíru, Emilie však váhá, protože je léty otupělá, neumíjiž doufat, milovat, vnímat krásu kolem sebe. Všechno jednou omrzí. Dochází k závěru, že nejšťastnější jsou lidé smrtelní, se svými zájmy, ideály, vírou. Díky tomuto poznání je recept zničen v ohni.

3. období- přelom 20.a 30.let (rok 1928 – 1933)

• období novinářské práce – Lidové noviny
• v této době psal drobné prózy, fejetony a sloupky určené pro noviny
• vytříbenost jazykového stylu a formální dokonalost

Povídky z jedné kapsy, Povídky z druhé kapsy

• povídkové soubory s detektivní zápletkou
• povídky na detektivní témata, neřešitelná záhada je logicky vyřešena, zaměření na detail
• původně vycházely v novinách na pokračování
• vypravuje zde osudy obyčejných lidí, kteří se dostávají do střetu se zákonem

cestopisné fejetony

• kouzelné postřehy z cizích zemí, vtipnost a originalita vyjádření dojmů z cest
• knihy vynikají jemným smyslem pro detail a charakteristiku
• přibližuje různé nár. styly a nár. zvyklosti
• svým pojetím vedou k toleranci
• projevuje se zde jako světoobčan
• Italské listy, Anglické listy, Výlet do Španěl, Obrázky z Holandska, Cesta na sever

pohádkové knížky pro děti

Dášenka, Devatero pohádek

• pohádka Pohádka o zdvořilém loupežníkovi zfilmovaná jako Lotrando a Zubejda

další knihy:

• knihy o obyčejných věcech, radostech a starostech z běžného života

Zahradníkův rok, Měl jsem psa a kočku

Jak se co dělá (film, noviny, divadlo)

Kniha Apokryfů

• konfrontace biblických motivů s motivy z historie a aktuálním společenským děním

4. období – 30.léta (1933 – 1935)

• jako stěžejní dílo vzniká tzv. noetická trilogie: Hordubal, Povětroň, Obyčejný život – romány jsou zcela samostatné, nemají společné téma ani postavy, ale spojuje je společný filozofický problém (řešení otázky, zda člověka, svět a pravdu skutečně lze nebo nelze poznat)
• Noetika = filozofická věda o poznání, která hledá odpověď na otázku zda je možné poznat člověka, svět, pravdu
• dochází k závěru: pravda je relativní, závisí na každém člověku, na našich postřezích, zkušenostech, intelektu, náhledu na svět

Hordubal

• - román
• Juraj Hordubal se vrací po osmi letech z Ameriky k manželce Polaně a dceři Hafii. Zjišťuje však že se mu obě odcizily. Dozví se, že žena má milence – čeledína Štěpána Manya. Citlivý Hordubal prožívá duševní krizi a smrtelně onemocní. Polana a její milenec Hordubala nakonec zavraždí, aniž by věděli o jeho nemoci, chtějí se zmocnit jeho úspor. Rozbíhá se vyšetřování, odhaluje se mnohé ze života Hordubalovy rodiny. První část sledujeme očima Hordubalovýma, druhou očima kriminalistů, a třetí očima soudu. Sledujeme, jak lidsky složitý příběh se mění v rukou četníků a soudu v tradiční manželský trojúhelník. Při marném pátrání po pravdě lidé zapomínají, jaký byl vlastně Hordubal člověk, jeho lidské srdce zůstalo nepoznáno a neoceněno.

Povětroň

• román
• tři verze jednoho lidského osudu, člověk vkládá do poznání druhého vždy něco ze sebe, své povahy a zkušenosti
• Do nemocnice je přivezen těžce zraněný letec, je v bezvědomí, nikdo oněm nic neví, nakonec umírá nepoznán. Vzbudí zájem lidí. Jeho životní příběh se pokouší rekonstruovat tři lidé, jak se podle jejich mínění a fantazie odehrál – jasnovidec, básník a jeptiška-ošetřovatelka. Jejich příběhy mají rysy rozdílné, podle životních zkušeností toho, kdo příběh vypráví, tak rysy shodné podle všelidské zkušenosti.

Obyčejný život

• román
• užívá retrospektivní pohled
• jakási sonda do lidského nitra, život nemá jen jedinou tvář a výraz - člověk je souhrnem nesourodých bytostí, z nichž jedna vždy vystupuje do popředí, i zdánlivě jednoduchý a obyčejný člověk je vnitřně mnohotvárný a rozporuplný
• Autobiografie železničního úředníka v penzi, vzpomíná na svůj obyčejný život. Ozývají se v něm však i další hlasy, které se snažil potlačovat a které nám jej staví do jiného světla – byl nejen řádný pracovník a manžel, ale také kariérista, ženu si vzal kvůli finančnímu zajištění, byl v něm i kus hrdiny.

5. období – konec 30.let (1935 – 1938)

• tvorba ovlivněna předzvěstí druhé světové války a hrozbou fašismu
• neměl rád systémy, které své zásady vydávaly za absolutní pravdu – ve jménu absolutních pravd se lidé nejčastěji vraždili
• vznikající díla jsou výrazně společensky angažovaná
• ohrožení lidskosti, civilizace – nutnost sjednotit síly proti fašismu
• nastoluje myšlenku odpovědnosti každého člověka, každého z nás, tato díla vyznívají i jako obrana demokracie (fašismus je popřením zásad demokracie)

Hovory s T. G. M

• 1928-35
• kniha zaměřená filosoficky
• koncipováno ve formě fiktivních rozhovorů, které vycházejí z důvěrného přátelství s Masarykem.

Válka s mloky

• fejetonní utopický román, satirická alegorie
• kritika kapitalistické zištnosti, která může být lidstvu osudná, dobyvačné války - nebezpečí fašismu a rasismu = nebezpečí zániku lidské civilizace
• varování před vyzdvihováním jedné rasy nad druhou a zneužíváním své zdánlivé převahy, morálnímu rozkladu společnosti
• Kapitán van Toch při sběru perel objeví inteligentní a učenlivé tvory –mloky (Andrias Scheuchzeri), brzy se naučí používat lidské nástroje a lidé je začnou využívat pro své účely. Rozvine se čilý obchod s mloky po celém světě (jako dřív s otroky). Mloci se však přemnoží, obrátí se proti lidem a vyhlásí lidstvu válku. Zaplavují jejich území, nakonec se mlok objevuje i v Praze. V závěru autor hovoří sám se sebou a dává lidstvu ještě šanci – mloci se mohou navzájem vyvraždit ve válkách jako to dělají lidé.

Bílá nemoc

• drama, zfilmováno (37-r.Hugo Haas)
• zaměřeno proti nebezpečí fašismu a války
• projevil odpor proti zbraním zabíjení a násilí; nepřímo říká, že válka slouží bohatým a chudí lidé se jí chtě nechtě musí podřídit
• konflikt jedince (Galén)×držitelé moci, strůjci války (vojenský diktátor Maršál, zbrojař baron Krüg)
• humanista doktor Galén- nehrdinský hrdina, touží po vyšších ideálech, nerozumí velké politice, má o ní naivní představy, ale kterého pevný charakter přivede k boji proti nelidskosti. Jeho zápas je tragický – umírá před cílem svého zápasu à Jedinec je slabý proti organizovanému násilí.
• Odehrává se v neurčité době a zemi. Zemi zasáhne nevyléčitelná nemoc, kdy se po těle objeví bílé skvrnky, postihující lidi nad 45 let. Lék na tuto nemoc objeví doktor Galén, který však požaduje mír a do té doby bude léčit jen chudé, kteří nemají moc zastavit válku. Nevydá lék ani když onemocní hlavní zbrojař Krüg a převleče se za žebráka- v zemi vládne krutý maršál, který chce podmanit svět a ten mír odmítá. Teprve když onemocní i sám maršál a uvědomí si cenu života, svolí s mírem. Galén se za maršálem vypraví, ale po cestě je i s lékem ušlapán fanatickým davem, zpracovaným maršálovou propagandou, který volá po válce.

Matka

• poslední Čapkovo drama - podnětem se stala hrozba fašismu
• nejen varování před hrozbou války přicházející z fašistického Německa, ale i výzva k boji proti násilí a nelidskosti
• postavil proti sobě dvojí pojetí života – mužský princip, který směřuje k plnění úkolů nadosobních a ženský princip, soustředěný na záchranu života – oba jsou v právu
• Matka Dolores, ztratila manžela ve válce. Její čtyři synové také zemřou – lékař Ondřej na malárii v tropech, letec Jiří při překonávání výškového rekordu, Petr a Kornel v občanské válce, každý na opačné straně. Matka s nimi rozmlouvá jako se živými a vyčítá jim jejich odhodlání zemřít pro vyšší cíle. Zemi napadne nepřítel ale Matka nechce poslat svého posledního syna Toniho na smrt. Poté co vyslechne v radiu zprávu o krutosti nepřítele(zabíjí i děti), posílá Toniho sama do boje.

První parta

• nepolitický román
• z prostředí havířů - mladý horník má poprvé pracovat ve své partě
• prvek vzájemné spolupráce lidí, kteří spolu drží, když hrozí nebezpečí (neštěstí v dole)
• dal příklad charakterových vlastností, jichž bude v nastávajícím boji třeba - opravdového hrdinství a obětavosti.

Život a dílo skladatele Foltýna

• poslední kniha, zůstala nedokončena
• návrat k problému poznatelnosti člověka
• mozaika charakterových rysů samolibého muzikanta diletanta,
• řeší otázku umělecké morálky (jen ten, kdo má co říci, má právo vstoupit do světa umění.)
• Foltýn není skladatel, je to jen zámožný diletant, který touží po umělecké slávě, ačkoliv jeho hudební nadání na tvůrčí práci nestačí. Pomáhá si i nemorálními prostředky - koupí hudební nápady nadaných hudebníků a slátá z nich operu. Debakl jejího soukromého provedení je bezprostřední příčinou jeho smrti. Po Foltýnově smrti dochází k rekonstruování jeho osudu lidmi z nejbližšího okolí, každý z nich podává svůj dílčí pohled na Foltýna. Souhrn těchto pohledů má vést k odhalení jeho skutečné vnitřní tváře.