Literatura pro děti a mládež
Typ práce: Ostatné
Jazyk:
Počet zobrazení: 1 534
Uložení: 136
Literatura pro děti a mládež
Na základě vlastní četby přiblížit autory literatury pro děti a mládež.
- součástí umělecké literatury
- je určena čtenářům ve věku 3 až 15 let
znaky:
- literatura pro děti má funkci poznávací, hodnotící a vyjadřovací.
- smyslem je vést děti nenásilně a zajímavě k novým poznatkům, k chápání významu slov, podněcovat fantazii dětí i rozvíjet jejich schopnosti rozlišovací a usuzovací, vštěpovat jim smysl pro hodnoty estetické a mravní
- věkovým kategoriím je přizpůsobena žánrově i výrazovými prostředky
- poznávací funkce díla je přizpůsobena schopnostem dětského poznání
- literatura je přehledná, srozumitelná – snadno pochopitelná
- dynamičnost – musí být zajímavá, nesmí čtenáře vyčerpávat a nudit
- základem je epický děj
- jazyková dokonalost – úkol vzdělávat děti jazykově
Rozdělení dětské literatury:
- Neintencionální – literatura která nebyla původně určena pro děti a mládež, ale je jimi čtena (Robinson Crusoe, Gulliverovy cesty, Don Quijot, Babička, díla J. Verna a K. Maye)
- Intencionální – literatura, která je pro mládež přímo určena – dělí se zhruba na tři hlavní věkové stupně:
- pro předškolní věk (3-6) jsou určena leporela, omalovánky, jednoduché příběhy ze života, povídky o zvířatech, říkadla a hádanky
- pro mladší školní věk (6-11) jsou hlavně pohádky, rytmické verše s účinnou pointou, povídky ze života dětí, příběhy z přírody, dějin i současnosti
- starší školní věk (11-15) dostává především literaturu dobrodružnou i westerny (dívky též dívčí romány) a umělecko-naučnou
Vývoj dětské literatury:
- původně byla tvorba pro děti byla považována za něco méněcenného a věnovalo se jí proto velmi málo autorů, mezi autory panoval názor, že děti umění nerozumějí a stačí jim primitivní říkačky
- koncem 19.stol. se však začíná brát dětství za hodnotnou součást lidského života a věnuje se pozornost i dětské literatuře
- od antiky je součástí dětské literatury bajka, jejíž výchovný význam zůstal středem pozornosti po celý středověk i později (Ezop, LA Fontaine)
- barokní snahy reprezentují didaktická díla J. A.Komenského (Orbis Pictus) – nikoli však jako součást umělecké literatury v dnešním smyslu
- romantismus vyzdvihl folklorní zdroje; součástí d.l. se stala lidová píseň, říkadlo, pověst a zejména pohádka, ať v podobě lidové (bratři Grimmové, B.Němcová, K.J.Erben) nebo umělé (H.Ch.Andersen), rozehrávající později i novelistické a románové postupy (O.Wilde, A.Saint-Exupéry; bratři Čapkové, V.Čtvrtek), a historická tematika
- epocha průmyslových revolucí objevuje dětskému čtenáři literaturu dobrodružnou (D.Defoe, K.May, L.Stevenson) a literaturu fantastickou (J.Verne); s realismem vstupují do d.l. realistická povídka a román s dětským hrdinou (M.Twain) a vzrůstá význam uměleckonaučné literatury, nezřídka využívající fantastických či dobrodružných postupů
- socialistická literatura 20.století zobrazuje dítě v činorodém vztahu ke světu a v družném vztahu k lidem (M.Majerová, B.Říha, z poezie F.Hrubín a J.Kainar)
Pohádky:
- vítězí dobro nad zlem
- většinou se odehrávají ve smyšleném světě
- mívají podobnou kompozici, hrdina plní nějaké úkoly a za to získává odměny
- ustálené obraty (začátek a konec), používání magických čísel (3,7,9,13)
- nadpřirozené bytosti (zlé a dobré)
- typické postavy (Čechy – Hloupý Honza, ale není hloupý)
- původně šlo pouze o lidové pohádky, byly předávány ústně z generace na generaci, teprve v 19.století začaly být zapisovány (Božena Němcová, Karel Jaromír Erben), začali vznikat moderní umělé pohádky (Karel Čapek, Josef Čapek, Jan Werich, Václav Čtvrtek)
Karel Jaromír Erben
- básník a historik, sběratel lidové slovesnosti (různá říkadla, písně, pohádky)
- České pohádky – Hrnečku vař, Zlatovláska, Jezinky, Otesánek,Tři zlaté vlasy děda vševěda, Pták Ohnivák a Liška Ryška
- Prostonárodní české písně a říkadla – snažil se zachytit původní podobu lidové slovesnosti
Božena Němcová
- spisovatelka, sbírala pohádky, ale vydávala je převyprávěné
- Národní báchorky a pověsti, Slovenské pohádky a pověsti – pohádky (Chytrá horákyně, Sůl nad zlato, Princ Bajaja, O 12 měsíčkách, Princezna se zlatou hvězdou na čele, O zlatém kolovrátku, O smolíčkovi)
Jacob a Wilhelm Grimmové
- ovlivněni romantismem, německá lidová slovesnost, germánská mytologie, sběratelé a vydavatelé souboru německých lidových pohádek
- Pohádky pro děti acelou rodinu
- sbírka obsahuje tematicky i výrazově pestré a žánrově rozličné pohádky zvířecí, kouzelné, legendární, novelistické a žertovné, přičemž typy fantastické převažují
- svazek z 1812 obsahoval 85 pohádek, roku 1850 dosáhla sbírka definitivního počtu 200 pohádek
- ve sbírce nacházíme všechny základní pohádkové typy vyskytující se v evropské ústní narativní tradici
- vyskytují se zde pohádky českému čtenáři známé ze zpracování K.J.Erbena či B.Němcové
- Vlk a sedm kůzlátek; Jeníček a Mařenka; Stolečku prostři se, oslíčku otřes se, obušku z pytle ven; Šípková Růženka, Sněhurka, Husopaska, Červená Karkulka, Dvanáct bratrů a sedm krkavců
Oscar Wilde
- Pohádky – symbolický a alegorický význam – Šťastný princ, Slavík a růže, Sobecký obr, Jedinečná raketa
Hans Christian Andersen
- Dánsko, pohádky psal od 70. Let 19.stol
- většinou mají pod snadno pochopitelným povrchem ironickou, kritickou nebo satirickou myšlenku určenou dospělým
- u nás s ilustracemi Jiřího Trnky
- Křesadlo – voják, který vezme staré čarodějnici kouzelné křesadlo, které mu vykřesá tři psi s očima jako čajové knoflíky, pomocí psů získá princeznu
- Sněhová královna – Kaj a Gerda, Kajovi se dostane střepina ze zakletého zrcadla do srdce a promění ho v rampouch, Sněhová královna ho odveze do svého zámku
- Statečný cínový vojáček, Malenka, Císařovy nové šaty, Ošklivé káčátko, Malá mořská víla
František Hrubín
- redaktor dětských časopisů (Malý čtenář, Mateřídouška)
- říkadla a veršované pohádky, dětská tvorba vyšla později souborně, takřka všechny jeho dětské práce byly ilustrovány velmi kvalitními malíři (Josef Lada, Josef Mánes, Jiří Trnka) a jako celek jsou hodnocena jako vysoká umělecká díla, původně byla určena jeho vlastním dětem, teprve později byla zveřejňována
- Špalíček pohádek (ilustrace Jiřího Trnky) – skvost české literatury
- Pohádky z tisíce a jedné noci
- převyprávěné perské pohádky
- rámec – krutý král, každou svou nevěstu dává na úsvitu příštího dne po svatbě popravit, vyzraje na něj krásná Šeherezád, jež mu po tisíc noc vyprávěla pohádky, které před úsvitem nedopoví – král se těší na pokračování, nakonec se mu zalíbí Šeherezádina moudrost
- např. Alladin a kouzelná lampa, Sindibád, Alí Baba a čtyřicet loupežníků
Jan Werich
- Fimfárum- zmodernizované pohádky, Královna Koloběžka první, Tři veteráni, Lakomá Barka, Líná pohádka, Chlap, děd, vnuk, pes a hrob – pouze z jednoslabičných slov
Karel Čapek
- Devatero pohádek – (spíše pro dospělé) obsahuje také 1 pohádku od Josefa Čapka, Doktorská, Pošťácká, Kočičí
- Dášeňka (čili Život štěněte) – Čapek byl autorem textu, kreseb i fotografií, vycházel ze zkušeností se svým psem, líčí tam život štěněte, v knížce jsou obsaženy „Psí pohádky“
Josef Čapek
- Povídání o pejskovi a Kočičce – autorem textu i ilustrací
Vladislav Vančura
- Kubula a Kuba Kubikula – příběh medvědáře, jeho medvěda a strašidla Barbuchy
Václav Čtvrtek
- velké množství jeho příběhů byla zfilmovaná v podobě večerníčků, výtvarník: Radek Pilař
- Pohádky o Runcajzovi, O víle Amálce, O makové panence, Vodník Česílko
- Příběhy z mechu a kapradí – pohádky z pařezové chaloupky Křemílka a Vochomůrky
Jan Karafiát
- prozaik, evangelický kněz
- Broučci – později i zdramatizováno a zfilmováno – Trnkův loutkový film; osudy svatojánských broučků pilně svítících lidem a zbožně se starajících o své bližní – vedou k ponaučení, že osud je daný a je nutné se s ním vyrovnat, jsou určeny nejmladším dětem
Ondřej Sekora
- ilustroval svoje knížky, hlavními hrdiny je hmyz – Ferda Mravenec, Brouk Pytlík
Josef Lada
- původně se vyučil knihařem, později se živil hlavně jako spisovatel a malíř, sám svoje knížky ilustroval, většina má animovanou filmovou podobu
- O kocourkovi Mikešovi – knížka obsahuje poměrně jednoduchý text, příběhy se odehrávají na typické české vesnici-Hrusnice, hlavním hrdinou je kocour Mikeš a další polidštěná zvířata, dalším hrdinou je malý kluk Pepík, což je autor sám
- O chytré kmotře lišce, Bubáci a hastrmani
Jiří Trnka
- český grafik, výtvarník – ilustrátor dětských knih, režisér kreslených (Zasadil dědek řepu) a loutkových filmů (Špalíček, Árie prérie, Staré pověsti české, Osudy dobrého vojáka Švejka, Sen noci svatojánské); zakladatel Studia Bratři v triku
- Zahrada
Carlo Collodini
- italský prozaik
- Pinocchiova dobrodružství – veselé příhody dřevěného panáčka s dlouhým nosem, který touží stát se normálním chlapcem
Betty MacDonaldová
- autorka humorných pamětí (Vejce a já)
- Paní Láryfáry, Čáry paní Láryfáry, Farma paní Láryfáry, Haló Paní Láryfáry,– pro děti, knížky o paní Láryfáry – kamarádka dětí, žije v domě obráceném naruby, pomáhá léčit různé dětské „nemoci“ – čurbesajda, lakomice, nimravka, strašpytlína, zápal švindlu
L. Frank Baum
- Čaroděj ze země Oz – moderní pohádka – vítr se prohání po pláních Kansasu a přenese malou Dorothy do země, v níž se setká s pohádkovými postavami různých povahových vlastností
Astrid Lindgrenová
- Švédsko, autorka originálně pojatých, mentorského moralizování zbavených dětských knížek
- Pipi Dlouhá punčocha, Děti z Bullerbynu (Lasse, Bosse, Lisa, Anna, Brita, Olle)
Miloš Macourek – Mach a Šebestová
Ota Hofman – Pan Tau, Chobotnice z Čertovky
Jan Drda – České pohádky
A.De Saint Exupéry – Malý princ
A.A.Milne – Medvídek Pú
P.L. Traversová – Mary Poppinsová – o chůvě která uměla kouzlit
Erich Kastner – Luisa a Lotka
Dobrodružné romány:
Rudyard Kipling
- Tvůj sluha pes
- Kniha džunglí – cyklus zvířecích bájí, zčásti zasazené do příběhu o chlapci Mauglím, kterého vychovali vlci, v indické džungli – tygr Šer Chán, vůdce vlčí smečky Akéla, pardál Baghíra, medvěd Balú, hroznýš Ká
Karel May
- - autor dobrodružných románů, obsah často naivní, hrdinou je dokonalý člověk
- Vinnetou – 3 díly, Poklad na stříbrném jezeře – indiánské romány z Divokého západu
Jules Verne
- založil tradici vědecko-fantastického románu. schopnost předvídat mnohé z později uskutečněných vynálezů
- Cesta do středu země, Cesta na měsíc, Dvacet tisíc mil pod mořem, Děti kapitána Granta, Tajuplný ostrov, Dva roky prázdnin, Pět neděl v balóně
Daniel Defoe – Robinson Crusoe
Johnatan Swift – Gulliverovy cesty
Jack London – Bílý tesák, Volání divočiny
Edgar Rice Burroughs – Tarzan z rodu Opů
Robert Louis Stevenson – Ostrov pokladů, Pan Jekyll a pan Hyde
Jaroslav Foglar
- psal knížky ze skautského prostředí, chlapečtí hrdinové, v knihách jsou hlavní postavy vylíčeny jako velmi čestné a odvážné postavy, vzory chování, zfilmováno
- Hoši od Bobří řeky
- Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří – Rychlé šípy
Václav Řezáč
- Poplach v kovářské uličce, Kluci, hurá za ním - napínavé dobrodružné příběhy, pokus o dětskou detektivku
Mark Twain – Dobrodružství Huckleberryho Finna
Charles Dickens – Oliver Twist, Malá Doritka, David Copperfield
Karel Poláček – Bylo nás pět
Populárně-naučná, historická literatura pro mládež:
Eduard Štorch
- původním povoláním byl učitelem dějepisu, pracoval na základní škole a snažil se získat děti pro historii, chtěl, aby výuka byla co nejnázornější, proto organizoval časté exkurze (muzea, archeologická naleziště) a později začal psát knihy s historickou tématikou, vycházejí z historických faktů, ale jsou psány jako napínavé dobrodružné romány, knihy jsou většinou doprovázeny ilustracemi Zdeňka Buriana, většina jeho knih je situována do pravěku nebo starověku
- Lovci mamutů, Čarodějův učedník, Osada havranů, Volaní rodu, Bronzový poklad, Minehava
František Běhounek
- dokumentární tvorba a poutavý děj
- Trosečníci polárního moře, Robinsoni vesmíru, Mořeplavci a objevitelé, V říši věčného ledu a sněhu
Eduard Petiška- Staré řecké báje a pověsti, Čtení o hradech
Alois Jirásek – Staré pověsti české
Fantastická próza:
Lewis Carroll
- profesor matematiky na Oxfordu
- Alenka v kraji divů a za zrcadlem
C.S.Lewis
- Letopisy Narnie – soubor sedmi fantastických próz: příběh 4 dětí, které se dostanou skrz skříň do pohádkové země Narnie a zde zažívají dobrodružství
- Lev, čarodějnice a skříň – Lucie, Zuzana, Petr, Edmund, lev Aslan, zlá čarodějnice
- Princ Kaspian, Plavba Jitřního poutníka, Stříbrná židle, Kůň a jeho chlapec
J.R.R.Tolkien – Hobit, Pán Prstenů
Terry Pratcher – příběhy ze světa Zeměplochy
J.K. Rowling – Harry Potter
Dívčí romány:
Tina Caspariová – Bibi a Bubi
Marie Majerová – Robinsonka
Helena Šmahelová – Velké trápení, Mládí na křídlech
Stanislav Rudolf – Metráček
Lenka Lanzcová
Poezie pro děti:
Josef Václav Sládek
- zakladatel moderní české poezie pro děti a mládež – psal poezii pro své děti,
- dětská poezie měla uměleckou úroveň a nahradila primitivní rýmovačky, verše bez moralizování, obrazy ze života dětí, učí lásce k rodičům, domovu, vlasti a přírodě..
- Zlatý máj, Skřivánčí písně, Zvony a zvonky, Lesní studánka