Měsíc nad řekou - Fráňa Šrámek

Tato melancholicky laděná komedie patří k nevýznamnějším dílům českého jevištního impresionismu. Autor zde konfrontuje svět dospělých, zmoudřelých a rezignovaných, kteří se sentimentální tesknotou vzpomínají na své mládí a životní sny, se světem jejich dětí, které jsou ještě plny ideálů, milostného toužení. Velmi působivě jsou vyjádřeny nálady a citové vztahy jednotlivých hrdinů.

Jan Hlubina byl kdysi premiantem maloměstského gymnázia. Říkali mu „orel“, neboť chtěl ve svém životě mnoho dokázat, vyletět k těm nejvyšším cílům. Osud mu však přichystal jinou cestu. Po maturitě se oženil s prostou, praktickou ženou, brzy přišlo i dítě. Orlova křídla byl polámána. Zatímco se jeho spolužáci stali lékaři, právníky a úředníky. Hlubina koupila papírnictví a vedl obchod. Marně se snažil nějak vyniknout. Napsal dokonce román (Měsíc nad řekou), ale ten zůstal v rukopise v pražském nakladatelství.

V městečku se chystal sjezd gymnaziálních abiturientů. Dcera Slávka i paní Hlubinová mají obavy, aby setkání s úspěšnějšími spolužáky nezjitřilo v otcovi starou bolest. Přijel i bývalý Hlubinův spolužák a spolubydlící. Roškot se svým synem Villym. Přemluvil Hlubinu i jeho ženu k účasti na schůzce. Vzpomínali na krásné chvíle mládí. Hlubina pronesl přípitek, v němž odsoudil ztřeštěnost mládí a naopak děkoval své ženě za pěkný rodinný život. Odešla bolest, tesknota, v jeho duší se rozhostil mír.

Stejného večera navštívil Slávku Villy. Vyprávěl o svém vztahu k otci, o sobě samém, o zkušenostech z války. Tajemně hučící řeka a svit měsíce vytvářely nezapomenutelnou atmosféru. Mladí lidé zažili spolu několik krásných chvil. Slávka, která je starší než Villy, brzy však z okouzlení procitla. Zjistila, že už se na svět i ona dívá jinýma očima, očima člověka zralého věku (je jí 27 let).

Rodiče se vrátili z večírku a našli oba mladé lidi pospolu. Došlo k malému nedorozumění, přátelé se div nepohádali, měli strach, co se zde za jejich nepřítomnosti dělo. Slávka vše vysvětlila, nastalo usmíření. Jí však bylo těžko u srdce, neboť cítila, že mládí i se svými sny pomalu odchází a nastává čas pro střízlivé úvahy o budoucnosti.