Labyrint světa a ráj srdce - Jan Ámos Komenský

V tomto alegorickém díle Komenský odhaluje a kritizuje nedostatky současného světa se všemi přetvářkami, povrchností, bídou, nedostatečnou vírou v Boha.

Poutník hledá smysl života. Vydává se do světa, na jeho cestě jej provázejí dva společníci – Všezvěd a Mámil. Svět je zobrazen jako typicky středověké hrazené město. Vchází se do něho Branou života, vychází se Branou smrti. Od Brány života se nejprve dojde k Bráně rozchodu, kde sedí Osud a každému určuje další běh života. Lidé se odtud rozcházejí do šesti hlavních ulic, které symbolizují stavy světa – řemeslníky, učence, duchovní, vrchnost, rytíře a válečníky, také stav domovní. Ulice se setkávají na prostředním náměstí, kde se vypínají hrady Štěstěny a Moudrosti.

Na rozdíl od ostatních lidí Osud poutníkovi neurčuje jeho povolání, dovoluje mu, aby si sám vybral. Na cestu jsou mu nasazeny „brýle Mámení“ s růžovými skly, které znázorňují lidskou pohodlnost, spokojenost s pouhým zdáním, s pouho domněnkou místo skutečného poznání. Brýle však poutníkovi nedoléhají, a tak má možnost nahlížet na svět v jeho realitě. Prochází jednotlivými stavy. Ač Mámil s Všezvědem každý stav vychvalují, poutník v žádném z nich nenalézá uspokojení. Vidí, jak už v rodině a manželství „sladké s hořkým se mísí“, vidí bídu, závist, faleš, intriky, lži.

Vrchnost zneužívá své neomezené moci, nevinní lidé doplácejí na nesmyslnost válek, čestně se nechová ani církev. Poznává nafoukanost, pýchu, povrchnost a namyšlenost vědců a učenců, odsuzuje jejich hašteřivost, úplatkářství. Zklamání mu přinášejí i hrady Štěstěny a Moudrosti, ke kterým se v zoufalství utíká. I zde nachází faleš a násilí.

Ve chvílích nejvyšší úzkosti, když poutník už nevidí žádné východisko ze zmatků světa, nastává obrat. Opuštěn Všezvědem, slyší hlas Boží, aby se vrátil do nitra své duše. Toto poselství mu pomáhá najít pravý smysl života a štěstí – křesťanské hodnoty a víru v Boha. Tak nabude jeho duše klidu a míru.

Díky četným dialogům a monologům se toto dílo přibližuje dramatu. Po stránce jazykové jsou zde vedle spisovné češtiny užity i prvky hovorové.