Gulliverovy cesty - Jonathan Swift

Anglický utopický román, jehož původní název zní „Cesty k rozličným národům světa, jak je prožil Lemuel Gulliver, zprvu ranhojič, později kapitán na rozličných lodích“, tvoří čtyři díly o nestejném počtu kapitol. Líčí téměř sedmnáctileté putování hlavního hrdiny po fiktivních zemích a ostrovech.

První díl
„Cesta do Liliputu“ podává stručné informace o Gulliverově životě, popisuje ztroskotání lodi v jižních mořích a pozdější záchranu na zcela neznámém ostrově, seznámení s tamějšími obyvateli – trpaslíky, kteří jsou nejméně dvanáctkrát menší než on. Poznává jejich zvyky, stává se hostem, císařských manželů. Později odchází do sousední země Blefusku. V závěru se vrací do Anglie.

Druhý díl
„Cesta do Brobdingnagu“ vedou Gulliverovy kroky na sever. Dostává se do země obrů, poznává život u dvora a seznamuje krále i královnu s poměry v Anglii. Obdivuje hlavní město s jeho památkami.

Třetí díl
„Cesta do Laputu, Balnibarbi, Luggnaggu, Glubbdubdribu a do Japonska“ nás zavádí na vznášející se ostrov, podává obraz hospodářsky i kulturně upadajícího státu Balnibarbi, zesměšňuje neplodné výzkumy v Lagadě. Tento díl obsahuje i Gulliverovy rozmluvy se slavnými muži minulosti a zachycuje hrdinovo setkání se Stuldbrugy, nesmrtelnými obyvateli ostrova Laggnaggu.

Poslední díl
„Cesta do země Hvajninimů“ vypravuje o zemi, kde lidé slouží ušlechtilým koním Hvajninimům. Dobré charakterové vlastnosti těchto moudrých zvířat ostře kontrastují s prohnaností, úlisností, zbabělostí Jahů.

Po mnoha dalších dobrodružstvích se Gulliver vrací do Anglie. V závěru hovoří o poučení ze svých cest.

Román je nepřímou kritikou soudobých poměrů v Anglii, ale zároveň napadením nedostatků celé evropské civilizace. Dotýká se její morálky, společenského bezpráví atd., burcuje k boji s nespravedlností. Autorova vize ideálního zařízení je zachycena v prvním a čtvrtém díle románu.