Román se zabývá obdobím padesátých let v Československé armádě, která je budována více politickými frázemi než opravdovými dovednostmi. Důstojníci mají plnou pusu socialismu a komunismu, vojákům dávají za vzor komsomolce, sami se bojí jeden druhého. Ve společných rozhovorech jsou nesmírně opatrní, nikdy si nejsou jisti, co může zničit jejich kariéru. Jsou vesměs hloupí, prospěchářství, tupě vykonávají rozkazy. Obyčejní vojáci jsou zde podáni jako kolektiv zarytých individualistů, houf bez kázně a morálky, lidé, kteří chtějí pouze „přežít“ dva roky služby.
Autor nevypráví souvislý příběh, kde spíše o mozaiku drobných epizod ze života armády. Spojovacím článkem je postava rotného Danny Smiřického, s nímž jsme se již setkali ve Zbabělcích. Není to však ten rozporuplný studentík. Zmužněl, je více cyničtější a o hodně opatrnější. Sedm roků života jej změnilo. Zůstala mu ale touha po ženách a milostných dobrodružstvích.
Příběh začíná ve
vojenském výcvikovém středisku Kobylec roku 1953, kde mají tankisté vybudovat okopy pro zamaskování svých strojů. Škvorecký nás s
nadhledem a humorem seznamuje s jednotlivými veliteli – nadporučíkem Růžičkou, kapitánem Matkou, nadporučíkem Pinkasem atd.
Nejobávanější figurkou je major Borovička, mrňavý, zakomplexovaný človíček, než nese přezdívku „Malý ďábel“. Právě ten
přijíždí na kontrolu práce svých podřízených. Najde jen strašný nepořádek, velitelé spí, tanky jsou špatně ukryty. Pochvalu
získává pouze osádka Dannyho. Major ovšem neví, že byl tento „poctivý okop“ vyhlouben již dávno předtím.
Dále sledujeme
přípravu zkoušek FO (Fučíkův odznak), jež vykovávají nejen vojáci, ale i důstojníci a jejich ženy. Směšně působí rozhovory nad
knihou Daleko od Moskvy (nikdo ji nečetl), velitelé používají slova, aniž znají jejich pravý význam (fyzikální a psychiatrické vlastnosti
ženy).
Prožíváme noc v posádkovém vězení, kdy major Borovička načapá podporučíka Malinu ve vězeňské cela při milování s četařkou Babinčákovou a další komické situace (ostřelování velitelského stanoviště rotným Maňasem atd.).
V závěru knihy se vojáci na kulturně masovém večírku loučí s vojenskou službou. Kulturní program se velitelům vymyká z rukou. Vojáci zpívají všelijaké „odrhovačky“, což se nelíbí majoru Borovičkovi. Vystřelí do vzduchu a chce zábavu ukončit. Blíží se k němu desítky výhrůžných očí. Major utíká ven. Druhý den není k nalezení. Spadl do odpadové žumpy a utopil se.
Celá kniha je protkána milostnými zážitky Dannyho s Janinkou, ženou nadporučíka Pinkase, a jeho touhou po Lizetce (též vdaná), která však jeho city neopětuje.
Atmosféra vojenského života je dokreslena drsnou, často až vulgární mluvou jednotlivých postav.