Sieť viery pravé - Petr Chelčiský
Toto dílo vzniká přibližně v letech 1440 – 1443, tedy brzy po bitvě u Lipan. Chelčický zde nastiňuje své představy o dokonalé církvi a
ideální společnosti. Látku čerpá z evangelia sv. Lukáše.
Apoštol Petr nemohl po celou noc na moři nic ulovit. Na
přání Ježíšovo rozestřel znovu síť. Tentokrát se do ní nahrnulo tolik ryb, až se síť začala trhat.
Síť je pro
Chelčického symbolem dobré církve, moře je hříšný svět plný neklidu, rybami jsou křesťané. Do sítě vnikají i cizí
tělesa, která ji trhají. Chelčický říká, že má-li křesťan dojít spasení, musí se zříci světa, jako se ulovená ryba loučí s
mořem. Tak žili první křesťané, v lásce, v rovnosti, neznali panování. Řídili se jen zákonem Ježíšovým. Tak tomu bylo po tři sta let.
Tehdy byl papež Silvestr obdarován císařem Konstantinem pozemskými statky. Tím vnikli do sítě „dva velrybové“ – císař a papež a
nebezpečně ji roztrhli. Světský živel vniká pak stále více mezi křesťany, kteří se začali dělit na pány, kněze a obyčejný lid.
Chelčický kritizuje všechny ty, kteří si říkají „křesťané“, ale dle křesťanských zásad nežijí. Vidí tak
„křesťanskou šlechtu“ – lenivou, pyšnou, vydírající poddaný lid, patří sem „křesťanští měšťané“, v jejichž sídlech kvete
lichva, podvod. „Křesťany“ jsou univerzitní mistři, chytře hájící formální zbožnost, a konečně faráři, kteří hromadí majetek,
hřeší svatokupectvím.
Je ten je však pravý křesťan, kdo zachovává Boží příkazy a miluje bližního svého.
Zones.sk – Zóny pre každého študenta