Rozina sebranec - Zikmund Winter
Rozina byla šestnáctiletá dívka, která vyrůstala v rodině svých pěstounů, kováře Jana Turka a jeho ženy Markéty,
rukavičnice. Kovář byl často opilý a tloukl ji, nevlastní matka neměla pro ni vlídné slovo. Jediný, kdo se k ní choval laskavě, byl
převor Antonín, který ji kdysi jako nemluvně nalezl na prahu kostela sv. Františka. O svém původu nevěděla nic, proto jí říkali
„sebranec“. Přes všechny útrapy z ní vyrostlo krásné a smělé děvče. Uměla se bránit nadávkám i ranám, naučila se je oplácet.
Rozina dlouho o chlapce nedbala, později se však velmi zamilovala do benátského skláře Nikoly, prozradila mu dokonce
svůj temný původ U kříže na hřbitově si slíbili věrnost. Ale na Rozinu čekalo velké zklamání. Ital nedodržel slovo. Když se mu v hutí
kláštera sv. Anežky nedařily pokusy s výrobou benátského skla, vrátil se do Benátek a po svém druhu jí vzkázal, že si ji nevezme, neboť
je sebranec. Zklamaná dívka se vdala za stavitele Karfa, bohatého, ale starého a lakomého muže. Manželství nebylo šťastné. Karf na svoji
ženu nesmírně žárlil, později k tomu měl opravdu důvody, protože ho Rozina podváděla s jeho zaměstnancem Adamcem. Karf ho propustil, ale
Rozina se k počestnému životu již nevrátila. Kradla pro milence peníze, zanedbávala svou dcerku, často pobývala mimo dům.
Cechmistři oznámili Karfovi, že jeho manželku pro pohoršlivý život vylučují z cechu. Karf ji proto vyhnal, ona ze vzdoru upadá do života
ještě mnohem volnějšího. Bydlela s bývalou služkou Mandou, živí se šitím. Cechmistři vyloučili z cechu i Karfa. Ten Rozinu ubil kordem a
pistolí. Těžce raněná Manda ještě stačila o všem řídi lidem ve vesnici. Mrtvola Roziny byla přivezena do kláštera a zde pohřbena. Vrah
prchl do Prahy a čekal na slíbenou odměnu. Náhodou potkal dcerku zavražděné, která jej dobře znala. Vyděsil se, prchal před ní, hrůzou
omráčený padl ze střechy klášterního útulku a zabil se. Karf byl obviněn z vraždy, vina mu však nebyl prokázána, a proto byl žaloby
zproštěn.
Zones.sk – Zóny pre každého študenta