Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války - Jaroslav Hašek
Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války - Jaroslav Hašek
Literární forma:
próza
Žánr:
satirický román
O knize:
Jedná se o čtyřdílný
humoristický román
Hlavní myšlenka:
Román je obrazem surovosti a nesmyslnosti války,
vysmívá se jí, protestuje proti ní.
Kompozice:
Nesouvislá stavba, odbočující
vzpomínky = rozvedená anekdota, která je přerušovaná. Dokumentární postupy: citace rozkazů, předpisů, novinových článků, písní,
typizační detail = vhodná charakteristika detailem.
Jazyk:
zkomolená němčina, vulgarismy, nadávky,
hovorový jazyk = pražština, argot. Parodie jazyka, špatná úřednická čeština. Nadsázka, ironie, černý humor, kontrast vulgárního slova a
slova vznešeného, přísloví a průpovědi.
Znaky směru v díle:
Autor reagoval na první světovou válku,
popisuje její absurditu, což korespondovalo s tehdejším cítěním českého lidu.
Postavy:
1.díl: V
zázemí: odehrává se v Praze a Českých Budějovicích.
2.díl: Na frontě: odehrává se ve vlaku a v městech, kterými vlak
projíždí.
3.díl: Slavný výprask: odehrává se na cestě z Budapešti do Haliče
4.díl: Pokračování slavného výprasku:
odehrává se v Haliči
Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války
Celé dílo začíná legendární
větou "Tak nám zabili Ferdinanda!", kterou pronese Švejkova bytná. Švejk se pak v pravidelně navštěvované hospodě dozví, že
začala válka. Vyjeví tedy svůj názor na atentát, který je velmi rozporuplný a za který ho odvedou, protože ho slyšel přisednuvší tajný
policista. Z policejní stanice ho ovšem pro jeho imbecilitu pošlou do blázince, kde se mu líbí, protože je o něj dobře postaráno.
Brzy
ho však vyhodí. Cestou z ústavu ho znovu chytí a vyšetřují, ale nakonec se dostane domů. Když válka vypukne, vyráží Švejk na vojnu. Ale
v té době má silné revma a nemůže chodit, tak ho jeho bytná odveze na odvod na invalidním vozíku. Jen co se dostane před lékařskou
kontrolu, prohlásí o něm, že je simulant a pošlou ho do vojenské nemocnice, kde podstoupí důkladnou pětistupňovou léčbu: klystýr,
vyplachování žaludku, lízání chininu, atp. Vzhledem k jeho chování ho ovšem pošlou na garnizónu, což je taková vojenská věznice. V
neděli na mši si ho díky jeho pláči při kázání vyhlídne polní kurát, který ho přijme za osobního sluhu. Jenomže nemine ani měsíc a
Švejk se dostává do rukou npr. Lukáše, který ho nad polním kurátem vyhrál v kartách. S ním díky malému incidentu s generálovým psíkem
odjede zformovat maršbatalión.
Ovšem to by nebyl Švejk, kdyby se něco nepovedlo. Švejk omylem vystoupí dřív a poté se snaží dostat
nějak pěšky do Českých Budějovic, ovšem vždycky nějak netrefí směr. Chvíli je také držen na vesnické stanici kvůli podezření z
ruské špionáže. Nakonec se ale stejně dostane do Budějovic, kde se setká se "svým" Lukášem, jenž z něho pomalu spáchá
sebevraždu. Nicméně se oba dostanou do vlaku na frontu, čímž příběh končí.
O autorovi
Jaroslav
Hašek
Narodil se 30. dubna 1883 v Praze a zemřel 3. ledna 1923 v Lipnici nad Sázavou. Byl to český spisovatel, publicista a novinář. V
roce 1907 byl krátce vězněn za svoji anarchistickou činnost. Roku 1908 redigoval Ženský obzor, od 1910 Svět zvířat, od 1911 přispíval do
Českého slova, dále pak do Čechoslovanu, Pochodně, Humoristických listů. V roce 1911 založil Stranu mírného pokroku v mezích zákona,
politickou mystifikaci karikující volební poměry, a vystupoval jako její kandidát. V tomto období byl spolu s F. Langrem, E. A. Longenem, E. E.
Kischem a dalšími spoluautorem řady kabaretních vystoupení, kde byl i hlavním účinkujícím.
Zpočátku psal především cestopisné
povídky, črty a humoresky (mnohé byly zfilmovány), které publikoval časopisecky.
Základem jeho próz byly jeho skutečné zážitky, což
vnáší do znalostí o jeho životě zmatek, protože není vždy jasné, co je pravda a co je pouze básnická nadsázka. Hašek nenáviděl
přetvářku, sentimentalitu, usedlost, ironicky reagoval na sociální verše. Dalším typickým znakem jeho tvorby je odpor k mravním a
literárním konvencím. Většina jeho děl je roztroušena po různých časopisech a novinách, jen malá část z nich byla soustředěna.
Zařazení:
česká próza mezi světovými válkami
česká próza
mezi světovými válkami
Soudobí autoři:
Fráňa Šrámek (Tělo - vitalistický román)
Rudolf Medek
(Legionářská epopej)
František Langer (Jízdní hlídka)
Díla:
romány:
Trampoty pana Tenkráta
(1912)
Můj obchod se psy a jiné humoresky (1915)
Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (1921–1923)
kabaretní
scény a hry:
Červená sedma
Větrný mlynář a jeho dcera
posmrtně:
Politické a sociální dějiny strany
mírného pokroku v mezích zákona (napsáno 1911, knižně vydáno 1963)
Zones.sk – Zóny pre každého študenta