Medvědí román - Jiří Kratochvil
Tento román se složitou stavbou tvoří hned několik mnohoznačných a různorodých příběhů. Členěn je do tří částí a
je uzavřen epilogem. V první části se před našimi zraky odvíjí jakási antiutopická vize - v ichformě nám hlavní postava - Ursinus -
přibližuje svůj život na Ostrově, imaginárním totalitním státě. Prostřednictvím četných odboček se seznamujeme s reáliemi a postavami.
Podstatou příběhu je Ursinovo přátelství se Savem a Savova snaha vycvičit Ursina jako medvěda. V další fázi se vyprávění odehrává v
erformě.
Druhá část románu nás náhle přesouvá do reality a zjišťujeme, že dřívější vyprávění byl
vlastně román, jehož autor se stává novým vypravěčem. Seznamujeme se s jeho osudy v 70. letech - původně učitel, poté v psychiatrické
léčebně, archivářem, jeřábníkem a nyní nočním hlídačem v drůbežárně - a také s jeho životními pocity v totalitní době. Ve
třetí části zjišťujeme, že předchozí vypravěč stále nebyl sám autor - ten nás v úvodu této části zasvěcuje do svých úmyslů a
motivací. Hrdinou druhé části byl jistý Ondřej Beránek, potomek rodu Beránků, jejichž historii nám autor nyní líčí. Jedná se ovšem
opět o fikci. V závěrečném epilogu se autor vrací a propojuje všechny dosavadní dějové linie a vrství také další a další svoje
postřehy a myšlenky, zabývá se samotným smyslem svého díla.
V celistvosti pak román působí jako stále živý a
měnící se organismus, dílo, které není dokončeno a přímo před zraky čtenáře probíhá tvůrčí proces; sám autor mluví o hře s
předem stanovenými pravidly, která se ovšem v průběhu mohou libovolně měnit. Pokud jde o prostředky jazykové i zde se odráží celé
pojetí románu - bizarní jména nejen v první části, často jsou volena jako metafory. Samozřejmostí je hovorový jazyk i vulgarismy, náhle
např. směřujícími na hlavu čtenáře. Grafická podoba textu se mění v závislosti na obsahu.
Zones.sk – Zóny pre každého študenta