Medvědí román - Jiří Kratochvil

Tento román se složitou stavbou tvoří hned několik mnohoznačných a různorodých příběhů. Členěn je do tří částí a je uzavřen epilogem. V první části se před našimi zraky odvíjí jakási antiutopická vize - v ichformě nám hlavní postava - Ursinus - přibližuje svůj život na Ostrově, imaginárním totalitním státě. Prostřednictvím četných odboček se seznamujeme s reáliemi a postavami. Podstatou příběhu je Ursinovo přátelství se Savem a Savova snaha vycvičit Ursina jako medvěda. V další fázi se vyprávění odehrává v erformě.

Druhá část románu nás náhle přesouvá do reality a zjišťujeme, že dřívější vyprávění byl vlastně román, jehož autor se stává novým vypravěčem. Seznamujeme se s jeho osudy v 70. letech - původně učitel, poté v psychiatrické léčebně, archivářem, jeřábníkem a nyní nočním hlídačem v drůbežárně - a také s jeho životními pocity v totalitní době. Ve třetí části zjišťujeme, že předchozí vypravěč stále nebyl sám autor - ten nás v úvodu této části zasvěcuje do svých úmyslů a motivací. Hrdinou druhé části byl jistý Ondřej Beránek, potomek rodu Beránků, jejichž historii nám autor nyní líčí. Jedná se ovšem opět o fikci. V závěrečném epilogu se autor vrací a propojuje všechny dosavadní dějové linie a vrství také další a další svoje postřehy a myšlenky, zabývá se samotným smyslem svého díla.

V celistvosti pak román působí
jako stále živý a měnící se organismus, dílo, které není dokončeno a přímo před zraky čtenáře probíhá tvůrčí proces; sám autor mluví o hře s předem stanovenými pravidly, která se ovšem v průběhu mohou libovolně měnit. Pokud jde o prostředky jazykové i zde se odráží celé pojetí románu - bizarní jména nejen v první části, často jsou volena jako metafory. Samozřejmostí je hovorový jazyk i vulgarismy, náhle např. směřujícími na hlavu čtenáře. Grafická podoba textu se mění v závislosti na obsahu.
ZONES.SK - Zóny pre každého študenta
https://www.zones.sk/studentske-prace/citatelsky-dennik/1916-medvedi-roman-jiri-kratochvil/