Eugen Onegin - Alexander Sergejevič Puškin
Alexandr Sergěječ Puškin (1799 – 1837), ruský básník směru Byronova, psal krásné lyrické básně, epické a dramata;
vytvořil novou ruskou poesii látkou i veršem. Nejrozsáhlejší jeho básen je Evžen Oněgin. Z jeho dramat vyniká Boris Godunov.
Obsah:
Veršovaný román Evžen Oněgin podává obraz ruské společnosti na počátku 19. století. Hrdinou je Evžen
Oněgin, typ ruského šlechtice jehož povahu básník jménem naznačuje (podle severoruské řeky Oněgy). Oněginovi se dostalo vychování podle
tehdejší módy. Naučil se plynně francouzsky, uměl se ve společnosti chovat, ale jinak bylo jeho vzdělání povrchní. Ve společnosti byl
vítán pro bystrý vtip, jímž se rád blýskal. Kromě společnosti neměl zájem o nic, leda o hýření a rozkošnický život. Když se nabažil
světáckého života, chtěl se oddati literární práce, ale stará línost zase zvítězila.
Z nudy jej vytrhla zpráva, že strýc
zemřel a že se má ujmout po něm dědictví. Ale ani pobyt na venkově ho nezmění. V touze po činech zavádí na své vsi rozmanité
neužitečné novoty, jimiž si sedláky nezíská, ale sousedy proti sobě spíše popudí. Na vsi se seznámí s mladým statkářem Vladimírem
Lenským. Lenský je nepraktický snílek, jenž v neplodném veršotepectví a v mlhavém filosofování utrácí zbytečně čas. Lenský už od
mládí miluje dceru sousedního statkáře Larina Olgu, děvče veselé, trochu koketní, pravý opak své sestra Taťány, dívky snivé a
sentimentální. Oněgin je Lenským uveden do rodiny paní Larinové, nyní již ovdovělé. Rázem okouzlí svým zjevem Taťanu, sám však
předstírá chlad a o lásce mluví s pohrdáním.
Pro Taťanu však je ztělesněným ideálem, jak si jej vytvořila podle četby
románů. Když se Oněgin jejich domu vyhýbá, vyzná mu lásku. Oněgin však její lásku odmítá, snad prý časem najde někoho, kdo bude její
lásky hodnější než on. Taťana – uražena ve svých citech – se trápí, zatím co se Olga těší z radosti lásky. Při nahodilé
návštěvě Lenského projevuje Taťana ardost, že Oněgin také přišel. Oněgin si myslí, že to nastrojil Lenský, a chce se mu pomstít.
Tančí okázale s Olgou. Tím vzbudí u Lenského žárlivost, až jej Lenský vyzve na souboj. V souboji Lenský padne. Olga se brzy provdá za
hulánského důstojníka a jde z domova.
Taťana chová stále sentimentální lásku k Oněginovi. Přichází do domu Oněginova, aby
se tam za jeho nepřítomnosti blouznivě pokochala vším, co on měl v rukou, aby podle knih,jež on četl, a podle toho, co on si v knihách
poznamenával, hádala charakter muže, jejž tak bolestnou láskou milovala. V zimě odjede s matkou do Moskvy a tam se po krátkém čase provdá
za obstárlého generála. Oněgin ji pak pozná jako přední dámu společnosti. Teď se mu zdá, že odpovídá jeho představám. Cítí, že ji
miluje. Touží po ní, píše jí, ale ona na dopisy neodpovídá. Oněgin využije nepřítomnosti jejího muže a přijde jednou zrána do domu
neohlášen a najde Taťanu jak čte jeho list. Vyznává jí znovu svoji lásku, ale Taˇatna, ač jej dosud miluje, odmítá jeho city. Je vdaná za
jiného a tomu chce zůstat věrná.
Zones.sk – Zóny pre každého študenta