Labyrint světa a ráj srdce - Jan Ámos Komenský
30. letá válka končí porážkou na Bílé hoře (1620). Poprava 27 českých pánů, vyhlášeno obnovené zřízení zemské, povoleno pouze
katolické náboženství (odliv nekatolíků), vedení škol a kultury bylo svěřeno do rukou jezuitskému řádu. Doba temna a stagnace čs
kulturního i politického života.
Obsah
Poutník hledající smysl světa a bytí je provázen dvěma
neodbytnými průvodci - Všezvědem Všudybudem a Mámení Mámilem. Každý máme na očích "brýle mámení" se "skly
domnění" a rohovinou zvanou zvyk. Poutníkovi je nasadily "křivě jaksi", může a chce se vlastníma očima dívat. Z pohledu z
vysoké věže se svět podobá městu s okrouhlými hradbami s ulicemi a "ryňky", jehož půdorys později autor sám i nakreslil. Lidé
vstupují Branou života, ale vzápětí se Branou rozchodu obracejí do šesti hlavních ulic, které symbolizují stavy světa, řemeslníky,
učence, duchovní, vrchnosti, rytířské válečníky, a také "stav domovní". Setkávají se na prostředním náměstí s hradem
královny Moudrosti, "zvláštnější" lidé dosáhnou hradu Štěstí. Mámil s Všezvědem každý stav vychvalují, ale Komenský vidí,
jak už v rodině a manželství "sladké s hořkým se mísí". Jak lidé namáhající se "do přetržení" mohou "svým
pachtěním chleba sotva obhájiti". Vidí závist, řevnivost, faleš a mamonářství, které zapomíná na duši. Nejvíce se věnuje
nejrůznějším skupinám učenců a vědátorů, které zblízka znal. Stav vrchnosti vidí duchovní žák Petra Chelčického v ostře ironickém
světle. Zneužívání práva bezprávím, poměry za neomezené moci knížat a jejich úředníků, podlézavost lokajských nohsledů...
"Tisíckrát umříti volím, nežli tu býti!" volá Komenský. "Bože, jestliže jaký Bůh jsi, smiluj se nade mnou býdným!"
A tu slyší hlas: "Navrať se, odkuds vyšel, do domu srdce svého, a zavři po sobě dveře!" Až ve spojení s Bohem a Kristem nalézá
křesťan svou hlubinu bezpečnosti. Českou barokní literaturu dělíme na exulantskou (pouze komenský) a protireformační: Adam michna
z otrokovic, Antonín koniáš, Bohuslav balbín: výtah z dějin českých, rozprava na obranu jazyka slovanského zvláště českého.
Autor
Narodil se v Nivnici, velký český myslitel a spisovatel, zakladatel moderní pedagogiky. Po studiích na
protestantských univerzitách v Německu se stal českobratrským duchovním. Po porážce na Bílé hoře a pronásledování nekatolíků opustil
vlast a usadil se v Polském středisku jednosty bratrské Lešně. Tam zůstal až do pořáru roku 1656, poslední léta života strávil
v Amsterodamu. Na pozvání svých přátel mnoho cerstoval po Evropě a uplatňoval své moderní pedagogické názory, proto je dodnes nazýván
učitelem národů. Jeho dílo je všestranné. Pohřben v Naardenu.
Komenského tvorbu dělíme na spisy nábožensko filosofické: Labyrint
světa a ráj srdce, Hlubina bezpečnosti, Kšaft umírající matky jednoty bratrské. Další spisy didaktické: Velká didaktika, Škola hrou,
Orbis Pictus, Informatorium školy mateřské, Brána jazyků dokořán. Dále spisy vševědné: Poklad jazyka českého, který nebyl dokončen,
protože shořel v Lešně.
Zones.sk – Zóny pre každého študenta