Kytice z pověstí národních - Karel Jaromír Erben
Balada je epická báseň s pochmurným dějem a zpravidla tragockým koncem. Objevuje se od raného středověku v Itálii.
Původně slovo balada označovalo lidové písně milostného rázu. Balada má vyhrocený děj, který vyplývá z hrůzného činu, jehož se
někdo dopustil a jímž porušil základní lidské povinnosti a mravy. Balada provádí nad tímto činem soud a dává průchod spravedlnosti.
Obsah
Dvanáct vynikajících balad uvedl K.J.Erben stejnojmennou vstupní básní. Mistr umělecké zkratky dokázal
ve třech slokách zachytit báji vykládající původ slova mateřídouška. Ve zbývajících třech strofách vyjádřil obrazně svůj názor na
dávný, až pohanský původ bájí, naznačil i básnický záměr díla a jeho na svou dobu odvážné věnování slovanským vlastencům.
Básník poznal důvěrně české básně i pokádky, a proto toužil doplnit Čelakovského " Ohlasy " promyšleným výběrem lidových
námětů epických. Sbírka zahrnula hlavní druhy lidové epiky. Nejpočetnější skupinu tvoří báje. Ty nejvíce odrážejí názor lidu na
přírodu, v níž se člověk potýká s působením tajemných sil a bytostí (Polednice, Vodník, Vrba, Lilie, Holoubek, Svatební košile).
Sbírkou prolíná přísný lidový názor mravní. Za provinění přichází neúprosně trest. V křesťanské etice jej
zmírňuje či odčiňuje pokání (Poklad, Svatební košile, Záhořovo lože). Erben vysoce ocenil společenské poslání ženy, zejména matky.
Všechny skladby kromě Záhořova lože mají své ženské hrdinky. A nad velikostí i úskalími mateřské lásky se kniha zamýšlí ve
většině baladických písní : už v úvodní báji etimologické, v baladách poklad, Polednice, Zlatý Kolovrat, v slavném Vodníkovi, v
bájích Vrba i Lilie, a velmi tvrdě v tragickém dialogu Dceřiny kletby. Erbenova poselství národu posud oslovují náš dnešek. V závěru
Věštkině čteme mj. : " Nenaříkejte, neštěstí a osud / že vás tak tvrdě potkaly, / však naříkejte, že jste jimi posud /
rozumnější se nestaly!" ... "Tisíc let ušlo, co své milé syny / svornosi učil Svatopluk, / však neproniknul dotud, do hodiny /
moudrého slova zlatý zvuk!". Další osobnosti české balady: f.l.čelakovský: toman a lesní panna z Ohlasů písní českých, k.j.erben:
kytice z pověstí národních, prostonárodní čs písně a říkadla, j.neruda: před fortunou milosrdných, balady a romance, j.vrchlický:
selské balady
Autor
Syn řemeslníka a podkrkonošského písmáka, narozen v Miletíně. Po gymnasiu, filosofii
a právech se stal právníkem. Seznámil se s Palackým a zůstal přítelelm i spolupracovníkem. Konal mnohé studijní cesty po čs venkově a
zpracovával archivní materiály. Byl členem Národního výboru a organizátorem Slovanského sjezdu. Působil jako redaktor časopisu Obzor.
Jednotlivé balady:
KYTICE
Zemřela matka a po ní zůstali sirotci,
kteří každé ráno navštěvovali matčin hrob. Matce se dětí zželelo, a proto se změnila v malý kvítek. Děti v tomto kvítku poznaly svou
matku a nazvaly jej mateřídouškou.
POKLAD
Žena s dítětem šla na Velký pátek do chrámu Páně. Několik
kroků od kostela spatřila skálu a v ní svit. Došla ke skále. Odhodlala se vejít dovnitř a viděla plnou hromadu zlata. Nejdřív si chtěla
nabrat jen trochu, ale neodolala a začala si brát, co unesla. Dítě nechala ve skále, bylo jí milejší zlato. Ale jak odnášela další zlato,
skála zmizela a dítě s ní. Zlato se proměnilo v kamení. Žena se polekala a začala hledat své dítě. Byla nešťastná, smutná a pořád
volala dítě. Až bylo v kostele Krista Pána mučení, skála se zase objevila. Žena do ní vběhla, vzala své dítě a na zlato se už
nepodívala. Už ji nelákalo zlato, ale měla své dítě.
SVATEBNÍ KOŠILE
Jedna panna zůstala sama a čeká
na svého milého, který je v cizině. Už ušila košili a milý se ještě nevrátil. Náhle někdo zaklepal na okno. Panna poznala svého milého.
Milý ji zavedl na hřbitov a řekl, aby přeskočila zeď. Panna se schovala v márnici. Ráno ji lidé v márnici našli.
POLEDNICE
V baladě Polednice se vypráví o matce, jejíž dítě pořád křičelo. Matka dítěti vyhrožovala, že na něj
pošle polednici. V poledne polednice opravdu přišla. Matka se lekla, vzala dítě na klín a přitiskla chlapce k sobě. Jakmile polednice po
dítěti vztáhla ruku, matka omdlela. Když se otec vrátil, matku ještě vzkřísil, ale dítě bylo udušené.
ZLATÝ
KOLOVRAT
Pán zabloudil v lese při lovu. Přišel k chaloupce. Zaklepal a prosil o vodu. Dívka mu donesla vody. Pán dívce řekl,
že si ji vezme za ženu. Matka chce dát králi svou vlastní dceru, ale pán nechce. Na cestě do hradu, matka v lese usekla nohy a vypíchla oči
nevlastní dceři Dorničce. Králi dala svou druhou dceru. Dorničku v lese našel stařeček. Stařeček poslal pachole na hrad vyměnit zlatý
kolovrat a přeslici za oči a nohy. Když se král vrátil z války, chtěl, aby jeho žena upředla zlatou nit. Kolovrat zpíval o tom, jak matka
krále ošidila. Když to král uslyšel, matce a její dceři udělal to, co ony udělaly Dorničce. Potom jel pro Dorničku ke stařečkovi.
ŠTĚDRÝ DEN
Děvčata se na přástkách chtěla dovědět o své budoucnosti. Hana uviděla za štědrovečerní
noci svého Václava. Marie uviděla kostel, ve které byla rakev. Obojí osud se stal. Příští rok při přástkách chyběly dvě osoby. Jedna se
vdala a druhá odpočívá na hřbitově.
HOLOUBEK
Vdova se brzy po smrti manžela vdá. Nad hrobem jejího
manžela sedává neustále holoubek, která vdovu obviňuje, že svého manžela otrávila. Vdova nadává, ať toho nechá, že jí praskne hlava.
Nakonec si asi uvědomí, že holoubek má pravdu, a druhý den ji najdou mrtvou.
ZÁHOŘOVO LOŽE
Záhoř je
vrah, který zabíjí pocestné. Jednoho dne chce zabít mladého poutníka, ale ten mu řekne že jde do pekla, pro úpis se svou duší. Záhoř ho
nechá jít pod podmínkou, že mu potom věrně popíše peklo. Když se poutník vrací zpět, popíše Záhořovi, jaké tam na něj mají
uchystané mučící lože – “Záhořovo lože”. Poutník se lekne, a začne litovat toho, co kdy provedl, a celý zbytek života se modlí a
činí pokání. Nakonec je mu udělena milost, a dostane se do nebe.
VODNÍK
Dívka šla vyprat prádlo a
vodník ji chytil. Musela si ho vzít za muže. Dívka prosila vodníka, aby ji pustil ke své matce, on však nechtěl, protože jí nevěřil.
Nakonec jí to dovolil, ale musela v jezeře nechat dítě. Před klekáním se vodníkova žena zase musela vrátit. Přišel večer, ale žena se
nevracela. Vodník ji volal. Matka dívky ji však nechtěla pustit. Řekla mu, aby přinesl dítě na jejich práh. Vodník dítě přinesl, ale
mrtvé. Zabil ho, protože jeho žena nepřišla do jezera.
VRBA
Tato balada pojednává o ženě, která byla ve
dne živá a zdravá a v noci měla život ve vrbě. Manželovi to bylo divné, a proto se šel poradit s babkou. Babka mu prozradila. Manžel chtěl,
aby i v noci byla jeho žena živá a vrbu podťal. Vtom uslyšel zvonit zvony. Ve vsi se ptal, kdo zemřel a lidé mu řekli, že při práci jeho
žena padla jako podťata. Manžel šel k vrbě a ptal se, co má dělat. Vrba odpověděla:
„Dej mne z vody vytáhnouti, Když se
bude kolébati,
osekej mé žluté proutí, matka bude jej chovati,
dej prkének nařezati, proutí zasaď podle vody,
kolébku z
nich udělati, by nevzalo žádné škody,
na kolébku vlož děťátko, až doroste hoch maličký,
ať nepláče ubožátko. bude
řezat píšťaličky,
na píšťalku bude pěti, se svou matkou rozprávěti !“
LILIE
Umře
žena, a přeje si být pochována někde u lesa a ne na hřbitově. Na jejím hrobě později vyroste Lilie, a její bývalý manžel si ji odnese
domů, a rozmlouvá s ní jakoby byla živá. Jednoho dne odjede, a jeho matka květinu, než se vrátí, Lilii zahubí. Syn ji zato proklíná.
DCEŘINA KLETBA
Matka zabila své dítě, a je smutná. Prokleje za to svou matku, že ji nechávala volnou ruku, a
rozmazlila jí.
VĚŠTKYNĚ
O věštkyni, která věští o Přemyslu Oráčovi, Libuši, a jiných historických
událostech českého národa.
Zones.sk – Zóny pre každého študenta