Hugolín Gavlovič: Valaská škola mravúv stodola

Hugolín Gavlovič: Valaská škola mravúv stodola

Ku kompozícii si doplňte nasledujúce informácie:

Didakticko-reflexívne básne majú symetrický trojčlenný základ:

1. prológ/úvod (názov básne - kľúčová myšlienka básne, idea)

- tvorí s vlastnou básňou neoddeliteľný významový celok, zvyčajne je veršovaný s vnútorným rýmom. Môže mať formu príslovia, aforizmu...

2. jadro (10 veršov - rozvíjanie motívu)

- verše s rovnakým počtom slabík a so združeným rýmom

3. epilóg/záver (posledné dvojveršie)

- zväčša nesie ponaučenie

Ukážky na maturitu:

Nezarmucuj srdce, když nedostáváš to, co ono chce

Líška chtela dostať hrozno zrelé z ratolesti,
chuť do hrozna dostanúce, žádala ho jesti.
Ale když vysoko bylo, nemohla ho dostať,
musela ho tam nechati, a pri chuti zostať.
Dost síce až k zunovaní proň vyskakovala,
naposledy preč odešla, když se zunovala.
A sama se tak tešila: neni zrelé ješte,
nechcem ho, buďto by bylo hned tuto na ceste.
Tak i ty se nechtej rmútiť, když to nedostáváš,
čo nekdy i s unováním dosáhnúti žádáš.
Sám se poteš, mluvíc sobe: neni pro mne súcé,
proto ho Pán Búh nedává medzi moje ruce.

Pána Boha z celého srdce miluj

Synu milý, v živobytí abys' byl ščaslivý,
m[o]síš na Boha pobožne vždy byť pamatlivý.
Búh te stvoril milostive k podobenství svému,
nemáš srdce tvé obracať k stvorení jinému.
Miluj Boha spravedlive, nos ho v srdci tvojem,
jak od toho cíle zblúdíš, nebudeš s pokojem.
Dal ti život, i to čo máš, i nebe chce dati,
jestliže ho spravedlive budeš milovati.
Vychvaluj ho jako múžeš, hoden je všej chvály,
pros od neho, čo ti treba, v daroch je nemalý.
Všecko čo máš, mu obetuj, áno i sám sebe,
budeš ho meť pomocníkem v každej tvej potrebe. 

Drž se čistotne podle svého stavu

K statečnosti dopomáhá milovať čistotu,
neb rád slyší každý človek čistotnosti nótu.
Obyčejne o statečnosť ten svoju nestojí,
kdo nečistý pred statečných prijíť se nebojí.
Pred Bohem mej čisté srdce, a pred lidmi rúcho,
by nebylo pro lenivosť štráfané tvé ucho.
Umývaj tvár a i ruky, nic nešanuj vody,
též když pahnosty obrežeš, nebudeš meť škody.
Nenos blata na odeve, a na nohách smradu,
bys' nečinil cudzím nosom nevdečnú závadu.
Učeš hlavu jako svečí, nechoď jak Medúza,
nečistotnosť lidské oči k hnusnosti podzbúdzá.

Velmi je hlúpý, kto vlast svou tupí

Sladký je chren červíčkovi, když se v nem uláhne,
a jak z neho kdy vyleze, zas se k nemu táhne.
Sladká je vlasť človekovi, v kterej se narodí,
kterú sladkosť v človekovi prirodzenosť plodí.
Blázen je, kdo pred jinými vlasť svú potupuje,
s potupením svojej vlasti cudzú vychvaluje.
Kdo vlasť svoju potupuje, i sám seba haní,
nevdečný je, kdo úctivosť svej matky nebrání.
Když je vlasť v neúctivosti, i ten bez cti bývá,
který v neúctivej vlasti narodzení mívá.
A tým vetšé pro nevdečnosť potupení získá,
jak nálezky, cudzé mravy do svej vlasti vtíská.

Hle člověk opilý, žádnému nemilý

Jestli se chceš, jako svečí, opilstva varovať,
tak sobe daj opilého človeka malovať:
Nech bude neočesaný, a sliny po brade,
neumytý, nespúsobný, zaválaný všade.
Slabé nohy, mrtvý jazyk, a krvavé oči,
vždycky letíc dolu nosem, čo s nohú pokročí.
V hlave víno, v bruchu rozum, v údoch žádnej sily,
tento nápis daj pod neho: hle, človek opilý.
Tento človek neni človek, neb rozum utratil,
když se s zbytečným nápojem v hovado obrátil.
A jak spadne do kaluže, bude postel jeho,
a i svine tam líhajú z obyčeje svého.

Zones.sk – Zóny pre každého študenta
https://www.zones.sk/studentske-prace/citatelsky-dennik/24378-hugolin-gavlovic-valaska-skola-mravuv-stodola/