Móda tridsať ročnej vojny - ranné baroko
Móda tridsať ročnej vojny - ranné baroko (1618-1648)
V první polovině 17. století došlo k
uvolnění přísného španělského stylu oblékání a vznikla specifická elegantní a přirozenější móda, tzv. móda třicetileté
války. Tato móda vznikla kombinací a propojením starších mód s vojenskými styly německého a švédského šatu, do vývoje
výrazně zasáhl i měšťanský oděv nizozemský. Francie si nově vznikající styl oblékání přivlastnila a povýšila ho na moderní. Móda
třicetileté války se rozšířila i mezi příslušníky nevojenských vrstev a vytvořila tak významný předěl mezi dvěma výraznými
dvorskými kulturami – renesanční španělskou a barokní francouzskou.
Pánsky odev
Základnou časťou pánského
odevu bol kabátec nečlenený v pase a s prodlouženými šosy. Prostrižené rukávy kabátce vyplňovala košile, jejíž plátěný
límec doplněný krajkou byl přeložený a položený na ramena. Límec obohatila předchůdkyně kravaty v podobě stuhy, nebo žabó, nabíraná
ozdoba z jemného plátna či krajky zakrývající zapínání košile. Kalhoty byly měkké a sahaly ke koleni nebo až do poloviny lýtek, kde na
ně navazovaly vysoké holínky se širokou a přehrnutou manžetou. Plášť krátký ke koleni a asymetricky aranžovaný přes jedno rameno byl
nejen nezbytnou součástí oblečení, ale i způsobu vystupování. Kavalíři nosili kadeřavé vlasy doplněné krátkým úzkým knírem a malou
bradkou, nejčastější pokrývkou hlavy byl široký tvarovatelný klobouk. Všechna volná místa oděvu zdobily stuhy, mašle a krajky.
Dámsky odev
Dámský oděv se vzdával španělského módního ideálu pomaleji než pánský; silueta těsně vypasovaného
živůtku a vyztužené sukně se začala uvolňovat až od 20. let 17. století. Živutek byl dekoltovaný, okruží nahradil přeložený
límec s krajkou. Rukávy živůtku se zkrátily a byly ozdobené manžetami. Sukňa byla uvolněná, avšak zůstala rozšířená, podepřená
nikoliv obručemi a vycpávkami, ale spodničkami. Sukně se prodlužovala do vlečky, někdy se využívalo efektu dvou sukní – svrchní a
spodní. Jednoduchý bezrukávový plášť obohacovala kapuce. V módě byly tmavé vlasy sčesané do čela a svázané do hladkého uzlu v týle.
Samozřejmostí byla bílá pleť, chráněná někdy maskou.
Doba Ludovíta XIV. – vrcholné baroko (1644 – 1715)
Za
vlády Ludvíka XIV., Krále Slunce, se stala Francie skutečným centrem evropské módy a Paříž ohniskem společenského a kulturního
aristokratického života. Královská a šlechtická móda vycházející ze španělského stylu oblékání byla projevem absolutistické
monarchie. Striktní tvar španělské manýristické módy zvláčněl a byl přizpůsoben konkrétnímu nositeli. Rozevlátému oděvu odpovídaly i
pomalé pohyby, které vyžadoval složitý dvorský ceremoniel. Bohatě zdobený oděv vyžadoval přesný střih, vyznačoval se jasnými barvami a
výstředností.
Zones.sk – Zóny pre každého študenta