Reformy Marie Terezie, vláda Josefa II.
Války s Tureckem a boje o dědictví španělské ukázaly nutnost vytvořit určitý řád pro monarchii - roku 1713 císař Karel VI. Vydal
pragmatickou sankci: vláda na celém území habsburské říše vždy v rukou jednoho panovníka a jeho bezprostředních dědiců; nástupnické
právo pro muže i pro ženy.
Marie Terezie (1717; 1740-1780)
Její nástup neuznala řada zemí (Bavorsko, Sasko,
Prusko + v pozadí Francie) - války o dědictví rakouské (které se změnily ve války o Slezsko); plánovaná dělba - mj.: bavorský kurfiřt
Karel Albrecht českým králem, vytvoření moravského království v čele s Augustem Saským.
1. roku 1740 Fridrich II. Obsazuje
Slezsko, Karel Albrecht tažení do Čech, roku 1741 korunován českým králem, Marie Terezie byla v kritické situaci, uherský sněm za cenu
dalekosáhlých ústupků přislíbil pomoc, roku 1742 mír ve Vratislavi - ztráta Slezska kromě Opavska a Těšínska ve prospěch Pruska.
2. roku 1743 Marie Terezie korunována českou královnou, již uznána většinou států - znepokojení Fridricha II. (obava o Slezsko) - roku
1744 znovu do Čech, zatlačen zpět do Slezska, V roce 1745 uzavřen mír v Drážďanech, potvrzeno odstoupení Slezska; manžel Marie Terezie -
František Lotrinský se stal císařem.
3. třetí válka o Slezsko byla součástí sedmileté války - 1756-1763; hlavní představitel
rakouské zahraniční politiky moravský hrabě Václav Kounic, jeho politika - získat pro spolupráci Francii; diplomatické úspěchy promarněny
váhavostí při vedení válečných operací - Prusové roku 1757 vítězí u Štěrbohol, obléhání a bombardování Prahy, nedobyta, generál
Daun poráží Prusy u Kolína, v roce 1763 uzavřen mír v Hubertsburgu u Lipska - stav po 1. Slezské válce.
Osvícenský
absolutismus - způsob vlády v některých zemích v 18.stol. - zpravidla zaostávajících za vývojem v Z Evropě; osvícenci vychází
z názoru o všemocnosti lidského rozumu, dožadují se reforem; obrací se na panovníky - jejich názor: je snazší přesvědčit o nutnosti
reforem panovníka než celý národ
Reformy Marie Terezie: válečné neúspěchy v prvních letech vlády ukázaly nutnost reforem (hlavně
nedobrý stav armáda a financí); nejdůležitější reformy ve 40.a 50.letech, v čele Bedřich Haugwitz; selhání vnitřních sil monarchie za
sedmileté války - potřeba dalších, dalekosáhlejších reforem. Cíl reforem: odstranění starých přežitých pořádků, zavedení takových
zákonů, které by vyhovovaly dobovým potřebám; dokončení centralizace - vytvoření jednotného, všeobecně platného řádu v celé
monarchii úřady); byrokratizace správy, zbavit vlivu stavovské korporace, nahradit je odborně vzdělaným úřednictvem (k zemským úřadům
vytvářeny paralelní ve Vídni, na ty převedeny kompetence, zemské pak zrušeny).
1. reformy v oblasti správy
státu: nejvyšší orgány státu: česká dvorská kancelář a rakouská dvorská kancelář zrušeny, namísto nich nové - společné.
Samostatně organizovaná soudní moc, změněn trestní zákon - sjednocení existujícího rakouského a českého práva, odstraněno mučení.
Roku 1747 proveden soupis půdy - 1.tereziánský katastr - jen poddanská půda - rustikál. Roku 1757 proveden 2.tereziánský katastr - i půda
panská - dominikál. Roku 1775 - raabizace (podle dvorního rady Raaba) - podstata: parcelace dominikální půdy mezi rolníky a převod roboty,
která se tím stala nepotřebnou, na peníze. Berní reces - stavové povolují daně na deset let dopředu - ztráta důležitého prostředku
nátlaku na panovníka. Od roku 1753 periodické sčítání obyvatelstva; číslování domů; příjmení.
2. reformy v oblasti
hospodářské: ztráta Slezska byla i přínosem (Slezsko převážně německé - nyní převaha českého etnika) - počátek
intenzivnějšího budování průmyslu v českých zemích: státní podpora, zvýhodňování manufaktur; zakládány manufaktury: plátenické,
sklářské, nové: bavlnářství, kartounky. Společná tolarová a zlatková měna (1 tolar = 2 zlatý, 1zlatý = 60 krejcarů); jednotná soustava
dolnorakouských měr a vah. Zrušeny hranice mezi jednotlivými zeměmi, odstraněna soukromá mýta, budovány silnice.
3.
reformy v oblasti školství: školství bylo v rukou jezuitů, v roce 1773 však papež Kliment XIV. Jezuitský řád zrušil, v roce
1774 byla zavedena povinná školní docházka od 6 do 12 let. Typy škol:
- triviální školy - zřizovány ve větších vesnicích při
farách; výuka: číst, psát, počítat + náboženství
- hlavní školy - ve větších městech, vyučovacím jazykem němčina
-
normální školy - v zemských hlavních městech, příprava učitelů; vyučovacím jazykem němčina
- gymnázia a univerzity
Josef II. (1780-1790)
Pokračoval v reformní činnosti své matky, od roku 1765 spoluvládce (omezený vliv, císař. Měl
smysl pro logickou důslednost, odpovědnost (žádal pravdivé zprávy o zemi, vlastní tajné cesty jako hrabě Falkenštejn); pracovitý, skromný
způsob života, sám sebe nazýval jako prvního úředníka státu.
1. reformy v oblasti státu: vrcholí
centralizační úsilí, snaha o zavedení jednoho jazyka v celé monarchii, pokus vytvořit jednotný rakouský národ - vrcholí germanizace:
spojena správa Moravy a Slezska, sídlem Brno. Samospráva měst byla omezena magistráty (zde kvalifikovaní úředníci). Spojení 4 měst
pražských (Staré Město, Nové Město, Malá Strana, Hradčany)
2. reformy v oblasti hospodářské: roku 1781 vydal
patent o zrušení nevolnictví (proto se mu říkalo selský císař); patent zrušil „tělesnou poddanost“ a zaváděl „mírnou poddanost“;
poddaní zisk práva svobodné volby povolání, pohybu, vstupu do manželství; ostatní povinnosti - robota, peněžní a naturální dávky trvají
dál; (proč vydán: finanční zájem státu na povznesení zemědělství, nebezpečí povstání rolníků). Význam: příliv venkovského
obyvatelstva do měst - posilou při vytváření novodobého českého národa. Reforma berních a urbariálních úřadů: nový soupis veškeré
půdy - josefský katastr; poprvé základem katastrální obce, ne panství; nové daně podle výnosu z půdy, vyšší daně pro vrchnost,
nižší pro poddané - neuskutečnila se.
3. reformy v oblasti společenské a kulturní: v roce 1781 vydán
toleranční patent - katolická víra nadále privilegované postavení, ale: náboženská snášenlivost pro luterány, kalvinisty a pravoslavné
(proč vydán: odchody nekatolíků do Pruska, cizí nekatoličtí odborníci nemohou k nám, bezprostřední podnět - hnutí nekatolíků na
Valašsku). Byla zrušena asi polovina klášterů, které byly neužitečné (užitečné: školní výchova, péče o nemocné, věda), majetek
převzal stát. Fary byly využity pro státní správu: faráři placeni státem, povinnosti: vedení matrik, údaje pro sčítání obyvatelstva,
dohled na zdravotní stav obyvatelstva, z kazatelen čtou vyhlášky. Byla zrušena řada „neosvícených“ obřadů (pověrečné vyzvánění,
procesí při nedostatku vláhy atd.). Zavedena byla řada zdravotnických opatření, nemocnice, porodnice, sirotčince, nalezince, chudobince;
každá ves měla porodní babku, hřbitovy mimo město. Řada reforem se neujala, některé ukvapené - zákaz pohřbívání v rakvích,
zrušeno.
Zones.sk – Zóny pre každého študenta