Revoluční rok 1848 u nás
13.3.1848 - schůze pražského lidu ve Svatováclavských lázních, předložen návrh petice císaři -
požadavky:
- zrovnoprávnění češtiny s němčinou
- demokratické svobody
- rozšíření samosprávy,
volení poslanců do samosprávných orgánů
- spojení zemí Koruny české + centrální úřady v Praze
Pro konečnou podobu petice
zřízen Svatováclavský výbor ( od dubna přejmenovaný na Národní výbor). Petice císaři - jen sliby- rozčarování, nová petice-
odpověď.
kabinetní list z 8.4.1848- ve většině bodů vyhověno- považováno za velký úspěch české
politiky. Objevily se dva názorové proudy v české politice:
a, liberálové (Palacký, Riegr,
Borovský);
b, radikálové (Sladkovský, Sabina a Emanuel Arnold)
duben 1848 - Palacký
pozván na jednání do Frankfurtu, ve veřejném dopise ( tzv. Psaní do Frankfurtu ) odmítl se slovy „ Já nejsem Němec, já jsem Čech rodu
slovanského“. Jeho argumentace určila směr české politiky na další desetiletí: střední Evropa je prostor mezi Ruskem a Německem, je
obývána malými národy neschopnými samostatné existence, jediný garant svobodného rozvoje je silná Rakouská říše- Palacký byl tvůrcem
programu tzv. austroslavismu, ovšem v jeho pojetí má být Rakouská říše národnostně spravedlivým federativním státem.
Protiváhou frankfurtského sněmu se měl stát Slovanský sjezd 2.-12. Června 1848. Slavnostně zahájen starostou sjezdu Františkem Palackým,
významný projev Pavla Josefa Šafaříka, jednání ve 3 sekcích:
- česko - slovenská
- polsko - rusínská
-
jihoslovanská.
programové okruhy: význam Slovanů v rak. říši a poměr Slovanů k ostatním neslovanským národům.
Výsledky sjezdu po 2 dnech nevalné - nový program - vypracovat manifest na adresu císaře - sjezd nedostatečně připraven, hlavní rozpor:
řešit problémy jen rakouských Slovanů ( Šafařík, Palacký ) nebo se zabývat všeslovanskými zájmy ( Štůr, Havlíček, konec sjezdu i
Šafařík ). Sestaven manifest evropským národům, adresa císaře - začalo červnové povstání v Praze - odročen na neurčito.
ČERVNOVÉ POVSTÁNÍ V PRAZE
- květen 1848: velitelem pražské vojenské posádky generál Alfred
Windischgratz. Demonstrace vojenské síly: okázalá vojenská přehlídka. Obsazení strategických míst Prahy děly - protest Pražanů,
požadavky: odvolat Windischgratze, zastavit vojenská opatření.
-Na 12.6.1848 svolána „ svatováclavská sbratřovací mše“ na
Koňském trhu, po skončení mše v Celetné ulici srážka lidu s vojskem - přerostla v ozbrojený boj, stavba barikád.
- 12.6.-17.6.1848
pražské červnové povstání. Windischgratz se brzy stáhl na levý břeh, ostřeluje Prahu
- 17.6.1848 povstání kapitulovalo - vyhlášeno
stanné právo, ustanovena vyšetřovací komise.
MÁJOVÉ SPIKNUTÍ
V roce 1849 připravuje J.V. Frič
spolu s ruským emigrantem Michalejem Bakuniněm povstání v Praze + několik německých měst, toto tzv. májové spiknutí předčasně
prozrazeno , vůdcové pozatýkáni, vyhlášen výjimečný stav až do roku 1853.
Zones.sk – Zóny pre každého študenta