Evropský humanizmus a renesance

Spoločenské vedy » Dejepis

Autor: Mike454
Typ práce: Referát
Dátum: 14.01.2009
Jazyk: Čeština
Rozsah: 1 181 slov
Počet zobrazení: 4 217
Tlačení: 490
Uložení: 555
Praktické!
Itálie je ve 13. století rozdrobena na mnoho státečků (vévodství savojské, ferrarské,…). Vedoucí úlohu měly městské republiky (Janov, Benátky, Florencie). Svou úlohu hrál i papežský stát a Svatá říše římská. Od počátku 14. století touží Itálie po sjednocení. Itálie té doby je poměrně bohatá, vzkvétá obchod (látky, zbraně, papír, sůl), vznikají první banky a rozmáhá se úvěrnictví. Zvyšuje se životní úroveň, a to i na venkově, kam plynou investice z měst. Měšťanstvo získává politický vliv. Dochází k procesu tzv. inurbace – šlechta se stěhuje do měst.

Současně se snahou o sjednocení Itálie vzniká nový myšlenkový proud – renesanční humanismus. Renesanční smýšlení zasahovalo všechny obory: filozofii, historii, právo, estetiku, literaturu, jazyk apod. Člověk je spatřován jako nezávislý, řídí život svým rozumem bez božích zásahů. Studia věcí lidských jsou oddělena o studia věcí božských. Navracejí se nazíráním na jednotlivce do antiky. Začínají se sbírat antická díla a pořádají se hony za objevy neznámých opisů klasických autorů. Klade se důraz na dokonalé jazykové vzdělání (latina, řečtina, hebrejština,…). Napodobují se antické literární žánry, hlavně traktát, polemika, cestopis, životopis; samostatným žánrem se stává umělecký dopis. Okolo roku 1450 vynalézá Johanes von Gutenberg knihtisk, tím se snazším způsobem šíří humanistické myšlenky. Humanisté se inspirují antickou filozofií (zejména Platónem), Lorenzo de Medici založil Platonskou akademii ve Florencii. Humanismus se inspiruje i v přírodních vědách.

Prvním skutečným humanistou, který obrátil pozornost k živému člověku a přírodě, byl Francesco Petrarca (1304-1374). Petrarcovi žáci stavěli na rétorice a považovali ji za důležitou pro veřejný život. Filolog Lorenzo Valla v 15. století dokázal nepravost tzv. Konstantinovy donace, což byla listina, podle níž měl císař Konstantin Veliký předat papeži Silvestrovi I. právo na panování nad celým západním světem. Tato listina byla po celý středověk považována za pravou, ale byl to falzifikát z 8. století.

Niccolo Machiavelli proslul historickým spisem Florentské letopisy a politickým traktátem Vladař (tady vyjadřuje myšlenku, že k zajištění blaha státu je panovník oprávněn užít lsti a násilí). Autorem epistolografie (žánru dopisů) se stal Pietro Aretino.

Přírodním vědám dominovala hlavně astronomie. Mikuláš Kusánský vyslovil teorii o nekonečnosti vesmíru. Polák Mikuláš Koperník (1473-1543) přišel se svojí heliocentrickou teorií (slunce je ve středu sluneční soustavy a vše se točí kolem něj), napsal dílo Oběhy nebeských sfér. Na Koperníka navázal zakladatel moderní fyziky Galileo Galilei (1564-1642), který potvrdil heliocentrismus, ale pod hrozbou smrti musel své názory odvolat. To Giordano Bruno, propagátor podobných teorií, své myšlenky neopustil a byl roku 1600 upálen.

Humanismus se šířil po Evropě, zasáhl Dalmácii, Francii (autoři jako Ronsard, Montaigne, Rabelais,…), Holandsko (Erasmus Rotterdamský), Anglii, Španělsko i Čechy. Ve 14. století zachvacuje Itálii duchovní proud nazvaný renesance (tj. znovuzrození) – tento termín se ale používá až od 19. století. Hlásí návrat k antice, nově přejímá antické hodnoty a zaměřuje se na individuality – člověk má být ve středu všeho dění a řídit svůj osud sám za sebe. Renesance se navrací k přírodě a staví se za užitečnost v praktickém životě. Nastává konec anonymity autorů. Jednotlivec je hodnocen podle své vzdělanosti, schopností a společenské aktivity. Za svůj původ vděčí tento směr literatuře, ze které se rozšířil na další obory. Ve druhé polovině 15. století se renesance šíří za Alpy.
První období směru se nazývá trecento (14. století). Projevuje se v literatuře a malířství. Literatura: Dante Alighieri (jeho největším dílem je Božská komedie), Cola di Rienzo, Petrarca, Bocaccio (jeho dílo Dekameron). Ve výtvarném umění stojí za zmínku florentský malíř Giotto di Bondone. Vynikal jasnou kompozicí a využitím světelných efektů, proslul cyklem nástěnných maleb s výjevy ze života sv. Františka. Pod jeho vlivem tvořil Simon Martini, autor miniatur z Petrarcova Vergilia. Už postihuje duševní stavy postav a klade důraz na přírodu.

Druhé období spadající do 15. století – quatrocento.
Centrem Itálie se stává Florencie, kde vládne medicejský rod. Schopným obchodníkem, politikem i mecenášem je Cosimo de Medici. Od roku 1464 se Florencie stává signorií, tj. má znaky republiky, ale vláda je v rukou jednotlivce či rodu. K největšímu rozkvětu umění dochází za vlády mecenáše Lorenza de Medici (1448-1492).
V architektuře se z antiky přejal architrávový systém. Používá se kámen, cihly, malta, omítka. Slavným stavitelem se stal Filippo Bruneleschi, autor florentského dómu (s kopulí podle římského Pantheonu), který čerpal inspiraci v antickém Římě. Hlavním teoretikem architektury byl Leon Alberti, autor florentského chrámu. V sochařství vynikl Donatello, autor monumentálních realistických soch, dále náhrobků, jezdeckých soch, plastik. Perspektivy v malířství využíval Masaccio.

Třetí období se jmenuje cinquecento (16. století). Dochází v něm k dokonalé realističnosti zobrazení lidského těla v malbě i sochařství. Objevují se světské náměty, využívá se lineární perspektivy. V tomto období tvoří největší mistři. Prohlubuje se znalost věd, např. anatomie. V architektuře se těžiště prací přenáší do Říma. Donato Bramante přestavuje Vatikán a projektuje chrám sv. Petra na místě starokřesťanské baziliky. Prudkým a vzrušeným stylem svých děl se vyznačoval Michelangelo Buonarroti (1475-1564), autor sochy Davida, náhrobku Julia II. či náhrobků v Medicejské kapli.

V malířství upadá Florencie, Řím zažívá prudký vzestup a rychlý pád, centrum se přesouvá do Benátek. Univerzálním renesančním umělcem byl Leonardo da Vinci (1452-1519) – malíř, sochař, inženýr, hudebník, básník, vědec. Sepsal různé anatomické studie a technické návrhy (tank, vrtulník apod.). Jeho umělecká díla: Mona Lisa, Madona ve skalách, Zvěstování, Poslední večeře. Klasickou dokonalou formu ztělesňoval Rafael Santi (1483-1520). Stal se autorem vatikánských fresek i dalších děl: Portrét papeže Julia, Sixtinská madona, zasnoubení Panny Marie, Madona se stehlíkem. V Benátkách tvořil Tizian, portrétista, krajinář, malíř mytologických a náboženských obrazů. Jeho nejslavnější obrazy: Toaleta mladé ženy, Muž s rukavicí, Nanebevzetí Panny Marie, Apollo a Marsyas. Dalšími známými autory jsou Tintoretto (biblické motivy) a Coliari (výzdoba Dóžecího paláce).

Od konce 15. století se renesance šíří na jih Apeninského poloostrova a dále pak do Evropy, nejprve zasahuje Francii, Flandry a Německo, poté zbytek Evropy. Do Francie proniká renesance rychleji po sňatku Jindřicha II. s Kateřinou Medicejskou. První byly zasaženy zámky na Loiře a královské rezidence. Ve Španělsku jsou renesančně postaveny katedrála v Granadě a univerzita v Salamance. V Holandsku se v tomto novém stylu staví od poloviny 16. století: radnice v Antverpách, biskupský palác v Lutychu, radnice v Leydenu. Známí holandští malíři jsou Lucas van Leyden (autor portrétů a obrazů s náboženskými náměty) a Pieter Breughel starší (krajinomalbář).
V Anglii se renesance prosazuje jen ve světské architektuře. V Německu a Švýcarsku bylo více gotických vlivů. V malířství se váže nejslavnější období k první třetině 16. století. V té době tvořil nejvýznamnější zaalpský malíř Albrecht Dürer (1471-1528), portrétista, grafik, autor pojednání o perspektivě a proporcích. Geniálně spojoval renesanční touhu po uměleckém řádu se středověkou zálibou v tajemství. Hodně cestoval, stýkal se s intelektuály své doby, stával se světoobčanem. Kreslil skutečně vším: štětcem, uhlem, křídou, tužkou, perem. Jeho nejslavnější dílo se jmenuje Růžová slavnost.

Mathia Grünewald dokonale zvládnul zobrazení lidského těla ve všech jeho pohybech. Vytvořil také velký skládací oltář pro klášter sv. Antonína v Isenheimu. Na dvoře Jindřicha VIII. působil portrétista Hans Holbein. Stýkal se s humanisty okolo Erasma Rotterdamského, je také tvůrcem miniaturních podobizen Jindřicha VIII.

V Uhrách byl slibný umělecký vývoj přerušen vpádem Turků, památkou zůstal hrad v Budíně. Do Skandinávie renesance příliš nepronikla, v Polsku je pod vlivem renesance částečně Krakov.
Oboduj prácu: 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1


Odporúčame

Spoločenské vedy » Dejepis

:: KATEGÓRIE - Referáty, ťaháky, maturita:

0.033