7 divů světa
7 divů světa je přehledem mimořádného tvůrčího vzepětí člověka a proto stále zůstávají jakýmsi symbolem
lidské vůle a síly tady na zemi. Všechny tyto výtvory totiž byly uskutečněny v určité konkrétní etapě lidských dějin, které
říkáme doba helenistická. První, kdo se písemně zmínil o 7 divech, byl Filón Byzantský, který žil v době vlády Konstantina Velikého a
napsal asi 20-ti stránkovou knížku 7 divů světa.
V. Zamarovský: Za sedmi divy světa
Nyní bych
chtěl říci něco o panu Zamarovském a jeho knížce „Za 7 divy světa“. Tato knížka je napsána jako cestopis. U každého divu je zde
uvedeno, jak se do toho daného místa dá dostat z ČR, jak to tam vypadá atd. Jsou k tomu přiloženy různé mapky, a tak se knížka stává
vlastně průvodcem. Třeba když jedete někam na dovolenou do místa, kde je to kulturně zajímavé, tak doporučuji, mějte s sebou knížku od
Zamarovského. Pan Zamarovský všech 7 divů sám objel a všude se radil s místními archeology, jak to asi bylo. Jako průvodce v této knížce
vystupuje zejména Filón Byzantský. Protože však on sám těchto 7 divů viděl jen svým duševním zrakem a divy, o nichž čtenářům
vykládá spíše chválí a zveličuje, obrací se pan Zamarovský i na jiné. - např. na otce dějepisu Hérodota, na otce zeměpisu Strabóna,
na Diodóra Sicilského atd.
Egyptské pyramidy
Nikdy na jakémkoliv soupisu divů světa nemohou
chybět pyramidy v Egyptě - nejstarší, největší a nejúžasnější kamenné stavby, které byly kdy zbudovány.
Egyptské pyramidy jsou jediným divem, který se dochoval dodnes. Jsou to vlastně hrobky králů (faraónů) a byli důkazem toho, že to
království je dobře uspořádané. Pyramidy jsou umístěny přesně podle světových stran a strany pyramid mají vždy stejnou délku. Byly to
stavby geometricky dokonalé. Já už o nich více říkat nebudu, protože jsme je už probírali.
Visuté zahrady
Semiramidiny
- legendární babylónské visuté zahrady ležely na břehu Eufratu.
Zahrady patří do
komplexu Nabukadnezarova paláce v Babylónu. Za slavné město Babylón v jiných seznam divů světa vystupují rovněž babylonské hradby nebo
babylonská věž.
Zahrady nejspíše postavila královna Šammuramat (řecky Semiramis) kolem roku 800 př.n.l. Stavba stála na sloupech, na
nichž ležely palmové trámy. Na tyto trámy byla navezena ohromná a hluboká vrstva půdy. Bylo zde samozřejmě velice technicky dobře
provedené zavlažování, protože Babyloňané byly mistři na zavlažování. A do půdy byly zasazeny stromy.
Zahrady byly objeveny Robertem
Koldeweym v roce 1889.
Artemidin chrám v Efesu
- obrovský procesní chrám v maloasijském
Efesu.
Tento chrám byl asi 7 km od hradeb města Efesu. Obyvatelé jednou v roce pořádali velký průvod, který nesl
sochu bohyně Artemis z chrámu do města Efesu. Celých 7 km této cesty bylo zakryto kolonádou pro případ deště.
Stavba Artemidina
chrámu byla zahájena někdy v polovině 6. století př.n.l. a trvala 120 let. Byl 110 metrů dlouhý a 55 metrů široký a jeho 120 sloupů,
které byly v iónském slohu, dosahovalo výšky až 18 metrů. dosahovaly až 18 metrů. Všechny sloupy byly vyzdobeny dvoumetrovými reliéfy,
což je v Řecké architektuře prakticky ojedinělé. Chrám byl svoji architekturou a sochařskou výzdobou vrcholem své doby. A ještě jednu
zvláštnost má. Jistý člověk zapálil Artemidin chrám proto, že se chtěl stát slavným. Bohužel se mu to podařilo. Já jeho slávu ale
nechci podporoval¨t, a proto jeho jméno neuvedu, i když ho znám.
Stačí když si připomeneme, že v onen den požáru chrámu se prý
narodil Alexandr Veliký.
Feidiův Zeus v Olympii
- obří socha Dia, krále řeckých bohů, ze
slonoviny a ze zlata.
Měla výšku 10 metrů.
Postavil ho sochař Feidiás – největší sochař antického světa. Pracoval
rovněž například na výzdobě hlavního chrámu Parthenónu v Athénách, kde stvořil sochu bohyně Athény.
Město Olympie sice nebylo
hlavním městem antického Řecka, známe ho však všichni díky olympijským hrám, které se zde konaly každé 4 roky.
Diovu sochu vládce
bohů Dia lidé chovali v nesmírné vážnosti. Filón napsal, že ostatních 6 divů můžeme obdivovat, ale Dia musíme prožívat. Socha už
neexistuje ale existuje sochařská dílny, ve které byla vytvořena.
Socha poté co stála 850 let v Olympii byla převezena v dobách
raného křesťanství do Konstantinopole, kde byla umístěna před Lolisisovým palácem. Stála zde asi 60 let a pak byla zničena. V jistém
smyslu se s ní setkáváme dodnes, poněvadž Feidiovo ztvárnění Diovy tváře se stalo předlohou výtvarného vyjádření všemohoucnosti
Krista v celé východní křesťanské církvi.
Feidiás ve své nejslavnější soše navždy zafixoval představu lidstva o dokonalosti
člověka. Podobnou sochu vytvořil 2000 let po Fediovi největší sochař renesance Michalangelo a známe ji jako sochu Mojžíše.
Mauzoleum v Halikarnassu
- mauzoleum v Halikarnassu na pobřeží moře, patrně vůbec první mauzoleum na světě
v dnešním slova smyslu.
Tato stavba je náhrobek, který si nechal postavit bohatý perský místodržící v země Kárii jménem
Mauzólos. Stavba proto dostala jméno Mauzoleum, po kterém se všem podobným stavbám na světě říká mauzolea.
Mauzoleum bylo
zvláštní svou architektonickou koncepcí, spojovalo totiž pyramidy, zikkurat a řecký chrám. Na podstavci z mramoru stál pohřební chrám
obklopený 36 iónskými sloupy, které nesly střechu tvořenou 24stupňovou pyramidou. Výška mauzolea byla 46 m. Plán tohoto náhrobku
vypracovali a ve skutečnost proměnili architekti Pýtheos a Satyros. Mauzoleum zdobili výborní sochaři, např.: Leócharés, Bryaxis, Skopás a
Praxiteles. V patnáctém století n.l. bylo zničeno rhodskými rytíři.
Kolos Rhodský
- se podle
tradičního podání tyčil na středomořském ostrově Rhodos.
Tento kolos byl maják a představovala ho socha, která působila
velmi realisticky. Umělci pravděpodobně pracovali na spodobnění Alexandra Velikého, muže, který změnil dějiny, a slunečního boha Hélia.
Socha byla vytvořena Lísipovými žáky kolem roku 280 př.n.l. Socha byla 32 metrů vysoká.
Po 60 letech byla zničena zemětřesením.
Později už po kolosu nebylo nic nalezeno. Dříve bylo zvykem, že sochy stály u chrámu, jenže kolos je od chrámu dost daleko, přesněji stál
na konci uměle vybudovaných hradeb a nejspíše stál snožmo, tedy nikoliv rozkročen nad průjezdem pro lodi, jak je obvykle malován na obrazech.
Filón říká, že kolos byl postaven jako socha boha Dia v Olympii, kousek po kousku.
Maják na ostrově
Faru
- maják, který vedl lodě do přístavu v Alexandrii.
Byl postaven roku 285 př.n.l.. Byl vidět na 50
metrů. Označoval vjezd k Alexandrii. Alexandrie, kterou založil Alexandr Veliký podle vlastního návrhu. Alexandrije byla v té době
nejmodernější město civilizované části světa a maják byl jedním z mnoha důkazů technické vyspělosti jejích obyvatel.
Kromě
majáku tu bylo i Alexandrovo muzeum, kde byl pochován. Maják byl nadobro zničen při zemětřesení v roce 1375 n.l. Maják stával na konci
přístavní zdi, kde dnes stojí středověká pevnost. Měřil alespoň 90 metrů a byla to nejvyšší stavba své doby.
Zones.sk – Zóny pre každého študenta