Říká se, že objevitelé „objevují“ nové země: Kryštof Kolumbus, když v roce 1492 „objevil“
Ameriku, obývali již tuto pevninu kmeny Arawaků a Karibů. Proto to byl objev pouze z evropského pohledu. V 15. století se evropští obchodníci
a cestovatelé vydávali prozkoumat cesty na východ. Do konce století dosáhli Indie a Ameriky a do roku 1522 obepluli svět.
Loď pro objevitele
Portugalská karavela byla vhodná pro objevitele. Byla 21 metrů dlouhá, téměř 7,5 metru
široká a ovládala ji posádka dvaceti mužů. Její oblý tvar trupu zajišťoval, že loď pevně „seděla“ i na rozbouřeném moři. Měla
nejen běžné obdélníkové plachty, ale i trojúhelníkové, což zlepšilo její ovladatelnost při silném větru. Počátkem 15. století
chtěli Portugalci objevit cestu do Indie a proto uskutečnili řadu plaveb podél západoafrického pobřeží. Roku 1434 se Gil Eannes jako první
odvážil plout na jih od mysu Bajador. O 50 let později, v roce 1487 až 1488 mořeplavec Bartolomeo Díaz, který vyplul z Pyrenejského
poloostrova jako převážná většina mořeplavců, plul kolem afrického kontinentu až na mys Dobré naděje, kde přistál.
V 15.
století se Portugalci začali pokoušet o objevení zdrojů bohatství Východu, hlavně koření. Ve stejném roce jako Bartolomeo Díaz obeplul
mys Dobré naděje, přepluli Pedro da Covilha a Affonso da Paiva Středozemní moře a pokračovali dál po Rudém moři. Pedro da Covilha doplul až
do Indie.
V roce 1492 světoznámý mořeplavec Kryštof Kolumbus vyplul též z Pyrenejského poloostrova, přeplul Atlantský oceán a
přistál na březích Střední Ameriky. Portugalci hledali cestu na Dálný východ tak, že pluli k jihu podél Afrického pobřeží, ale Kolumbus
se domníval, že stejného cíle lze dosáhnout přes Atlantik. Používal mapu řeckého astronoma Ptolemaia, který v letech 127 až 150 pracoval v
alexandrijské knihovně a sestavil mapu, která platila až do 15. století za nejlepší mapu světa. Ptolemaios špatně odhadl obvod zeměkoule.
Kolumbus po dlouhých výpočtech došel k výsledku, ale jeho celková chyba dělala přes 15000 kilometrů. Když Kolumbus přistál na Salvádoru,
myslel, že doplul na Dálný východ, a že Čína a Indie leží na dosah ruky. Domorodce proto nazval Indiány a souostroví Indiemi. Do Ameriky se
Kolumbus vydal ještě třikrát. Při druhé plavbě, která byla v letech 1493 až 1496, Kolumbus odvážel do Španělska Indiány jako otroky.
Při třetí výpravě v letech 1498 až 1500 byl uvězněn a poslán zpět do Španělska v řetězech. Poslední příležitost dostal v roce 1502,
kdy měl za úkol najít průplav spojující Karibské moře s Tichým oceánem. Výprava skončila nezdarem, protože Kolumbovi lodě se díky
červotočům staly neschopnými plavby a Kolumbus proto musel z Jamajky poslat pro pomoc. Navštívil a pojmenoval plno Karibských ostrovů a
pobřeží Střední a Jižní Ameriky. Nikdy však nenašel jeho vysněné množství zlata a také se nikdy nedozvěděl, že nedoplul na Dálný
východ.
Kurz cfa západoafrický frank (XOF) - Západoafrická ekonomická a menová únia
V roce 1497 John Cabot
vyplul z přístavu na Britských ostrovech a když přeplul Atlantský oceán a doplul až k Severní Americe. V týž době Vasco da Gama vyplul z
mysu Dobré naděje a v roce 1499 doplul k Indii. Vespucci v letech 1499 až 1500 vyplul z Portugalska, plul na jih přes Atlantský oceán, dorazil k
břehům Jižní Ameriky. Dalším objevitelem v letech 1519 až 1522 byl Magalhaes, který vyplul z Portugalska, obeplul Jižní Ameriku kolem mysu
Hoorn a přes Tichý oceán k Indonésii.Takto téměř obeplul svět, ale v půli jeho cesty kolem světa došlo na Filipínském ostrově Mactan k
bitvě z domorodci, při které byl zabit. V jeho cestě pokračoval Sebastián del Cano.
V letech 1521 až 1522 plul z Filipín přes
Indický oceán až na mys Dobré Naděje, a odtud pokračoval do Španělska. Francis Drake (1540 až 1596) byl skvělý mřeplavec, ale pro
Španěly byl pouhý pirát. Poté, co zopakval svůj úspěšný nájezd na španělské osady na Antilách a ve Střední Americe, ho nazvali EL
DRACO, Drak.
Roku 1577 se Drake vydal se svolením královny Alžběty I. na objevitelskou výpravu do jižních moří. Než doplul do
Tichého oceánu, ztratil tři lodě a čtvrtá se vrátila zpět do Anglie, ale Drake pokračoval na Zlaté Lani dál a vydrancoval Valparaíso a
Limu. Při hledání přílivu, jenž by vedl zpět do Atlantiku, přistál v severní Kalifornii, kterou nazval Nový Albion (Anglie) a prohlásil ji
za anglické území. Poté pokračoval dál na západ a svoji plavbu kolem světa ukončil roku 1580.
Mnoho mořeplavců upadlo v
zapomění, neboť nezanechali písemné záznamy o svých cestách. Například o plavbách polynéských mořeplavců, kteří před 3000 let
překonali při hledání nových území na primitivních člunech rozsáhlé prostory Tichého oceánu, se zachovali jen zmínky v pověstech. V
mnoha případech se záznamy ztratily a mnohdy byly záměrně utajovány, aby z nich soupeřící obchodníci či národy nemohli mít užitek.
Závěr
I když téměř všechna neznámá místa na naší planetě jsou prozkoumána a popsána, touha po
objevování neustává a člověk vybaven dnes již vyspělou technikou podniká nové výpravy i za její hranice - do vesmíru.