Ekonomický a kulturní vývoj lidské společnosti v období pravěku
PRAVĚK
- nejdelší etapa ve vývoji lidstva
- začátek na rozhraní třetihor a čtvrtohor (nejstarší kosterní
nálezy); trvání 2-3 miliony let
- vývoj člověka od jeho vzniku do zavedení písma (začátku starověku – vznik starověkých
civilizací – Asie - 4 tis.př.n.l.) nebo stěhováním národů (400 n.l)
Vznik a vývoj člověka
Antropologie = věda o původu a vývoji člověka
- teorie stvoření - podle Bible: člověk stvořen Bohem před 6
000 lety
- teorie evoluční - člověk se postupně vyvinul z nejprimitivnějších živočichů
Antropogeneze
= proces vzniku a vývoj člověka jako bytosti biologické a společenské
- na konci třetihor; před
14 mil.lety rozdělení vývojové větve na větev směřující k člověku a větev směřující k dnešním lidoopům (gorila, šimpanz,
orangutan)
hominizace = proces polidštění (2 miliony let)
- proces hominizace (Bedřich Engels):
poslední fáze třetihor - ochlazování Země – ústup pralesů – nástup travnatých a křovinatých stepí – jedna větev lidoopů
zůstává v pralesech (dnešní orangutani), druhá se adaptuje na nové prostředí - napřimování postavy a chůze po
zadních končetinách – osvobození ruky (přestává být nohou – uplatnění ruky jako nástroj práce (sběr semen) - postavení palce proti
prstům (větší obratnost) – poté proměna v lovce – masitá strava měla příznivý vliv na zvětšování mozku
(klenutí lebky) – lov vyžadoval společnost smečky – také důležitost komunikace – artikulace – řeč (posunutí hrtanu - s tím
související změna obličejové části - ústup zvířecího vzezření)
proces sapientace:
-
řeč - abstrakce – myšlení, rozumové schopnosti
- rozvoj mozku, myšlení a psychiky, společenský způsob života
Vývoj nejbližších předchůdců člověka
hominidé
- tři rody: Ramapithecus, Africanus, Homo
-
společné znaky: vzpřímená postava, chůze po dvou
- Proconsul Africanus - nejstarší nepřímý prapředek
lidí
- Ramapithecus - vegetarián, asi 1 metr, občasné používání nástrojů, pohyb zčásti po dvou (Indie, východní
Afrika, Čína)
- Australopithecus africanus - všežravec, používání jednoduchých nástrojů – větev, kámen; stavba
těla podobná člověku, ale obsah mozku o polovinu menší, život v tlupách (Afrika)
- Homo habilis (člověk zručný)
- zdokonalení stavby ruky, vědomé používání a výroba nástrojů, artikulované zvuky(Afrika - Tanzanie.)
- Homo
erectus (člověk vzpřímený) - znalost využití ohně, výroba hrubě opracovaných nástrojů (Afrika, Sumatra, Jáva, Čína, Německo,
Maďarsko)
- Homo sapiens (člověk rozumný)
a. Neandrtálec - pračlověk, sběrač a lovci, žil
v nepočetných tlupách, stavba jednoduchých obydlí, výroba dokonalých kamenných nástrojů, určité abstraktní představy – pohřby, kulty
(Německo, Štramberk, Moravský kras)
b. Homo sapiens sapiens (člověk současný, dnešního typu) - tělesné znaky stejné
jako u dnešních lidí, vytlačil neandrtálce, patří sem všechny současné populace (vývoj ovlivněn různými přírodními, kulturními
podmínkami); organizovaný lov, pohřbívání mrtvých, umění (kresby, sošky), kultovní a magické obřady, poměrně souvislá řeč,
primitivní obydlí (kůže), jeskyně – Altamira (Španělsko), (Francie - Cro Magnon, Čechy – Dolní Věstonice, Mikulov)
Periodizace pravěku
A. podle materiálu k výrobě nástrojů:
1) doba kamenná (-3500
př.n.l.)
• starší – paleolit
• střední – mezolit
• mladší – neolit
• pozdní – eneolit
v Evropě / chalkolit (doba měděná) na Předním východě
2) doba bronzová (3500 – 750 př.n.l.)
3) doba
železná (750 - 0)
• období halštatské
• období laténské
4) doba římská (0 – 400
n.l.)
B. podle způsobu opatřování potravy:
1) období přisvojovacího hospodářství - doba kočovnictví;
paleolit až mezolit
2) období výrobního hospodářství – od neolitu
Paleolit
- doby ledové (glaciály) a meziledové (interglaciály), starší čtvrtohory (pleistocén)
nástroje:
- kamenné (snadno štěpitelné materiály - křemen, pazourek)
- výroba štípáním (otloukáním kamene o
kámen) à sekáče k řezání, pěstní klíny – sekání, řezání, bodání; univerzální nástroj a zbraň
obživa:
- přisvojovací hospodářství - přisvojování hotových produktů přírody, nejjednodušší způsob obživy,
závislost na přírodě
obydlí:
- život v tlupách, sezónní sídliště (místa vhodná pro lov a také suroviny
pro výrobu nástrojů)
přirozená dělba práce mezi ženou a mužem (muži:lov, ženy: sběr, starost o
děti)
- počátky rodové společnosti – rovnost členů
vznik náboženství:
- snaha o vysvětlení
přírodních jevů, strach z neznáma – spojováno s nadpřirozenými bytostmi
- uctívání jeskynních medvědů – medvědí lebky
- představy o životě po smrti
- pohřbívání – kostry ve skrčené poloze, ukládáni s nástroji, dary
umění - souvisí s rituály, magické obřady – smrt, úspěchy v lovu, zahánění zlých duchů
- jeskynní malby -
realistické zobrazení lovné zvěře, zásahy oštěpy a šípy
- sošky žen - matek, rodiček „Venuše“ (Dolní Věstonice) –
doklady matriarchátu – uspořádání rodu po ženské linii
Mezolit
- ústup
ledovců – konec doby ledové, oteplování, zalesnění (pralesy), vymírání velké zvěře
- závěrečná fáze přisvojovacího
hospodářství.
- domestikace zvířat (pes, ovce, koza, vepř)
- nástroje -
mikrolity (drobné nástroje-hroty šípů) a složené nástroje (kamenné hroty zasazené do dřeva)
- zbraň:
především luk a šípy (rychlá zvěř – jeleni)
- osídlování břehů řek, moří a jezer - rybolov
Neolit
- období výrobního hospodářství - vlastní produktivní účast na tvorbě životních
potřeb (zemědělství, pastevectví)
- vznik 1. společenské dělby práce (neolitická revoluce),
přechod k zemědělství od sběru a lovu à urychlení vývoje lidské společnosti (výhodnější)
- nejdříve v oblasti Přední Asii,
tzv. „úrodný půlměsíc“
nástroje:
- zemědělské nástroje, orací nářadí; vznik keramiky – hrnčířství
- hliněné nádoby na obilí, mléko, vodu; předení a tkaní
obydlí:
- usedlý život, lepší obživa = vyšší
věk à prudký nárůst populace – hledání nových území (přesídlování také po vyčerpání půdy à žďáření - vypalování lesů,
úrodný popel);
- spalování mrtvých – žárové hroby
- vznikají první vesnice - tzv. neolitické
sídliště, soběstačné; život v rodových společnostech, společná práce, majetek a rovnost, trvá matriarchát
umění:
- výzdoba keramických nádob, tvary odvozené z koule
• lineární (volutová) keramika – ryté spirály
• vypíchaná keramika – obrazce tvořené vpichy
• malovaná keramika - Znojmo
Eneolit - Chalkolit
• chalkolit na Předním východě: lepší klimatické podmínky, ložiska kovů
•
eneolit v Evropě: řidší osídlení, kamenné nástroje, pomalejší vývoj
- růst vesnic –
městský charakter, počátky centrální organizace à města
- sousedská občina – příslušnost k vesnici,
bez příbuzenských svazků
- patriarchát – růst významu muže v ekonomické a sociální funkce (oráč,
obchodník, řemeslník); ženy – omezeno působení v rodině, stále důležité postavení v kultu
- vnik sociálních rozdílů
(rozdílné pohřby, dědičný majetek), specializace (kovolitci, kovotepci)
- chrámové hospodářství – kněz
(funkce hospodářská – rozdělování zásob), svatyně, oběť božstvu z úrody
nástroje:
- objev kovů –
metalurgie (získávání z rud a další zpracování) – měď
- vynález kola –
používání oradla taženého dobytkem (vůl lepší než býk-kastrování)
- výroba s přebytky – počátky směny a
obchodu (jantar, měď)
umění:
- megality - monumentální památky
z velikých kamenů, dolmeny
- kultura nálevkovitých pohárů - opevněná sídliště, orba hákem, počátky metalurgie
- kultura kanelované keramiky - výzdoba kanelura (žlábkování na stěnách nádob); výpravné pohřby – diferenciace
společnosti, znalost vozů
- kultura šňůrové keramiky - otisky šňůr, rozsáhlá, kočovní pastevci, dobytkáři;
Indoevropané; mnoho pohřebišť-mohyly, žádná sídliště
- kultura zvoncových pohárů - neindoevropský lid, pastevci,
lovci – lučištníci, žádná sídliště
Doba bronzová
- objev bronzu – slitina mědi a cínu,
tvrdší než měď (ulehčení a zrychlení práce)
- pokračování eneolitického vývoje: pokrok v metalurgii – tavící pece;
specializace – hornictví, hutnictví; prohlubování majetkových rozdílů; dálkový obchod; patriarchát; spojování rodů v kmeny
s kmenovými náčelníky
- 2. společenská dělba práce - oddělení zemědělství od
řemesel
- Přední východ a Egejská oblast: vyspělé kultury, vznik nejstarších civilizací a států
- v Evropě:
kultura únětická, maďarovská a otomanská, mohylová, kultura popelnicových polí a kultura knovízská a milavečská
-
přechod od animismu (duše vlastní všem předmětům) k polyteizmu (zbožštění přírodních jevů)
Doba železná
starší – halštatská
- těžba železa, urychlení vývoje, zdokonalení řemesel
-
zvětšování sociálních (majetkových) rozdílů = vrstva válečníků a náčelníků
mladší – laténská
-
pronikání Keltů do střední Evropy (kmeny Bójů, Volků, Kotinů) à nejvyspělejší kultury evropského
pravěku
- dokonalé zbraně a válečné vozy; hrnčířský kruh; ražení mincí – statéry
- vrstva kněžích -
druidů, opevněná sídla (oppida)
- Skythové - Černomoří- vojenský kmenový svaz; Thrákové - Bulharsko
Doba římská
- týká se oblastí za hranicí římského impéria (limes romanus) – např. Germánie, Pannonie,
Illyricum apod.
- pohyb germánských kmenů ze severu, války s Kelty ve střední Evropě; zdejší území ovládnuto kmeny Markomanů
a Kvádů - pozdější bitvy s římskými legiemi
Pravěk v Evropě končí stěhováním národů.
Zones.sk – Zóny pre každého študenta