Evropa v období raného středověku

Evropa v období raného středověku

(charakteristika doby a společnosti) – barbarské státy v období stěhování národů

Západní a střední Evropa centrem dějin

– tři kulturní centra – oddělený vývoj, ale společné znaky

– latinská západní

– byzantsko-slovanská

– islámsko-arabská

– rozpad rodové společnosti à vznik raně středověkých států

– pohanské zvyky nahrazovány křesťanstvím

– zemědělský charakter společnosti – hlavní zdroj obživy

– postupné zdokonalování nástrojů (pluh, hnojení, ale málo dobytka)

– chov dobytka, ovcí

– osev – převaha trojhonného systému (střídání jař, ozim, úhor; lada = víceletý úhor)

– bludný kruh: nedostatečné hnojení à malé výnosy à nedostatek krmení pro dobytek à málo hnojení èhladomory

vesnice

– velké vzdálenosti, málo cest à soběstačnost vesnic

– blízko vody, polozemnice (částečně zabudované do země)

Společnost

– hieratické uspořádání

– náboženská teorie: učení „o trojím lidu“ à společnost rozdělena do tří skupin: kněží (modlí), šlechta (ochraňují), poddaní (pracují)

– dělení na církevní a světskou společnost

světská společnost

– vytvoření lenní soustavy (feudalismus) = pyramida

– léno (beneficium, feudum) – propůjčovaná půda

panovník – teoreticky vlastník veškeré půdy
členové panovníkovi družiny – odměňováni za zásluhy, později dědičné vlastnictví za slib věrnosti, poslušnosti
svobodní rolníci – pracují na pronajaté půdě

postupně se vytváří dvě skupiny obyvatel

– šlechta – urozená, privilegovaná

– vyšší – panstvo

– nižší – zemanové, vladykové, nepracují

– rytíři – bojovníci

– poddaní – neprivilegovaná

– závislost na feudálovi à renta v práci, naturáliích, připoutáni k půdě à nesvobodní (nevolníci)

církevní společnost

– církev původně jednota všech věřících – rovnost kněžích i laiků – v čele sborů biskupové (zástupci apoštolů)

– postupně hierarchizace církve à vznik církevní organizace

– vyvíjí se v souvislosti s administrativním členěním říše

– papež – hlava církve, biskup hl.města říše Říma, volen doživotně kardinály

– arcibiskup – (metropolita – ve městě) – správa více biskupství

– biskup – (biskupství = diecéze) – správa několika děkanství

– děkanství – několik farností

– farnost – základní organizační jednotka

kláštery – uzavřené komunity, podřízeny přímo papeži, soběstačnost, centra vzdělanosti

– 1.mnišský řád v Z Evropě – benediktini („ora et labora“)

růst vlivu církve – hospodářská prosperita

Kultura

– výsadní nositelkou církev

– celková úroveň vzdělanosti oproti antice poklesla

– školy – klášterní, biskupské

sedm svobodných umění

– trivia (gramatika, rétorika, dialektika) + kvadria (aritmetika, geometrie, astronomie, hudba)
význam klášterních knihoven – opisování knih (dílny – skriptoria)
románská kultura – návaznost na antickou kulturu (Roma = Řím) – vliv křesťanství + germánsko-slovanské prvky

umění: křesťanské umění – počátky v římských katakombách, charakteristický symbolismus
malířství: fresky, knižní malby (iluminace = doprovod k textu; iniciály)

architektura:

– církevní stavby – rotundy, baziliky, kláštery

– světské stavby – hrady, tvrze

8.st. = karolinská renesance

10.st. = ottonská renesance

Barbarské státy

– vznik během 6. a 7. století – v Z Evropě, germánské kmeny

– barbarus – neřímský cizinec

– Ostrogótská říše (6.st.) – sever Itálie, útoky Byzance, vyvrácena Langobardy

– Langobardská říše (6.-8.st.) – Itálie, království, podmaněni Franky

– Vizigóti (6.-7.st.) – nejprve jihozápad Francie (vypuzeni Franky), pak Pyrenejský poloostrov (Arabové)

– Vandalská říše

– Burgundská říše (5.-6.st.) Dánsko

– Anglosaská říše – britské ostrovy, zatlačovali původní Kelty; sedm germánských království do 9.st., pak nájezdy Normanů od 8.st.

nedlouhé trvání říší (stálé útoky, splývání s domácím obyvatelstvem, nepřesně vymezené hranice)

– Francká říše – mocná říše, původně římská provincie Galie, jediná přetrvala