Evropa v období raného středověku

(charakteristika doby a společnosti) - barbarské státy v období stěhování národů
 
Západní a střední Evropa centrem dějin
-  tři kulturní centra – oddělený vývoj, ale společné znaky
- latinská západní
- byzantsko-slovanská
- islámsko-arabská
 
-  rozpad rodové společnosti à vznik raně středověkých států
-  pohanské zvyky nahrazovány křesťanstvím
-  zemědělský charakter společnosti – hlavní zdroj obživy
-  postupné zdokonalování nástrojů (pluh, hnojení, ale málo dobytka)
-  chov dobytka, ovcí
-  osev – převaha trojhonného systému (střídání jař, ozim, úhor; lada = víceletý úhor)
-  bludný kruh: nedostatečné hnojení à malé výnosy à nedostatek krmení pro dobytek à málo hnojení èhladomory
 
vesnice
-  velké vzdálenosti, málo cest à soběstačnost vesnic
-  blízko vody, polozemnice (částečně zabudované do země)
 
Společnost
-  hieratické uspořádání
-  náboženská teorie: učení „o trojím lidu“ à společnost rozdělena do tří skupin: kněží (modlí), šlechta (ochraňují), poddaní (pracují)
-  dělení na církevní a světskou společnost
 
světská společnost
-  vytvoření lenní soustavy (feudalismus) = pyramida
-  léno (beneficium, feudum) – propůjčovaná půda
 
panovník – teoreticky vlastník veškeré půdy
členové panovníkovi družiny – odměňováni za zásluhy, později dědičné vlastnictví za slib věrnosti, poslušnosti
svobodní rolníci – pracují na pronajaté půdě
 
postupně se vytváří dvě skupiny obyvatel
- šlechta – urozená, privilegovaná
- vyšší – panstvo
- nižší – zemanové, vladykové, nepracují
- rytíři - bojovníci
- poddaní – neprivilegovaná
-  závislost na feudálovi à renta v práci, naturáliích, připoutáni k půdě à nesvobodní (nevolníci)
 
církevní společnost
-  církev původně jednota všech věřících – rovnost kněžích i laiků – v čele sborů biskupové (zástupci apoštolů)
-  postupně hierarchizace církve à vznik církevní organizace
-  vyvíjí se v souvislosti s administrativním členěním říše
 
- papež – hlava církve, biskup hl.města říše Říma, volen doživotně kardinály
- arcibiskup – (metropolita - ve městě) – správa více biskupství
- biskup – (biskupství = diecéze) – správa několika děkanství
- děkanství – několik farností
- farnost – základní organizační jednotka
 
kláštery – uzavřené komunity, podřízeny přímo papeži, soběstačnost, centra vzdělanosti
-  1.mnišský řád v Z Evropě - benediktini („ora et labora“)
 
růst vlivu církve – hospodářská prosperita
 
Kultura
-  výsadní nositelkou církev
-  celková úroveň vzdělanosti oproti antice poklesla
-  školy – klášterní, biskupské
 
sedm svobodných umění
-  trivia (gramatika, rétorika, dialektika) + kvadria (aritmetika, geometrie, astronomie, hudba)
význam klášterních knihoven – opisování knih (dílny - skriptoria)
románská kultura – návaznost na antickou kulturu (Roma = Řím) - vliv křesťanství + germánsko-slovanské prvky

umění: křesťanské umění - počátky v římských katakombách, charakteristický symbolismus
malířství: fresky, knižní malby (iluminace = doprovod k textu; iniciály)
 
architektura:
-  církevní stavby – rotundy, baziliky, kláštery
-  světské stavby – hrady, tvrze
 
8.st. = karolinská renesance
10.st. = ottonská renesance
 
Barbarské státy
-  vznik během 6. a 7. století – v Z Evropě, germánské kmeny
-  barbarus – neřímský cizinec
 
- Ostrogótská říše (6.st.) – sever Itálie, útoky Byzance, vyvrácena Langobardy
- Langobardská říše (6.-8.st.) – Itálie, království, podmaněni Franky
- Vizigóti (6.-7.st.) – nejprve jihozápad Francie (vypuzeni Franky), pak Pyrenejský poloostrov (Arabové)
- Vandalská říše
- Burgundská říše (5.-6.st.) Dánsko
- Anglosaská říše – britské ostrovy, zatlačovali původní Kelty; sedm germánských království do 9.st., pak nájezdy Normanů od 8.st.
 
nedlouhé trvání říší (stálé útoky, splývání s domácím obyvatelstvem, nepřesně vymezené hranice)
 
- Francká říše - mocná říše, původně římská provincie Galie, jediná přetrvala