Raně středověké státy

(Francká říše a západní křesťanství, Byzantská říše a východní křesťanství)
 
Francká říše (482 – 843)
-  nejstarší, nejpevnější a největší z původně barbarských států
-  původně nejednotné germánské kmeny à výboje
 
král Chlodvík I. – zakladatel říše, sjednotil Franky
-  496 - přijal křesťanství (legenda - při bitvě: „Pomož mi ty bože křesťanů, moji bohové mě opouštějí“) v Remeši (zde později korunovace francouzských králů)
-  správa říše: hrabství (v čele baroni) + stará germánská knížectví (vévodové)
-  vojenská aristokracie à rytíři, odměnou léno
-  kodifikace práva: Lex Salica (Sálský zákoník) - římské+germánské právo
 
po smrti rozdělena říše na 4 části mezi syny (Austrasie, Neustrie, Burgundsko, Aquitánie)
 
-  růst moci majordomů (správců dvora) à králové slabí
- Pipin II. – majordom, znovu sjednotil Franky
- Karel Martel (= kladivo) – zakladatel dynastie Karlovců, odrazil útok Arabů (Poitiers)
- Pipin III. – králem za souhlasu papeže (za vojenskou pomoc)
 
Karel I.Veliký
-  největší kulturní rozkvět
-  vojenská tažení (Píseň o Rollandovi) – nakonec téměř všechny země původní Západořímské říše
-  někteří Slované – nuceni platit mírovou daň (tribut)
-  roku 800 – korunován papežem na císaře
-  obnovení římské říše jako území všech křesťanů
-  obnova titulu římského císaře = zpochybněna císařská hodnost byzantských panovníků
-  převaha papeže nad císaři (à následné boje o moc)
-  položen základ ke vzniku Svaté říše římské
 
reforma státní správy (kvůli rozsáhlé říši):
-  hrabství (v čele hrabata)
-  okrajová území: vojenské jednotky - marky (markrabata, vévodové)
 
kulturní rozvoj: „karolinská renesance“
-  nové písmo: karolinská minuskule (z ní vznikla v renesanci latinka)
-  zakládání škol při klášterech
 
Karlův nástupce – Ludvík I.Pobožný
843 – Verdunská smlouva – rozdělení říše na 3 části
- Západofranská (Francie) – Karel Holý
- Východofranská (Německo) – Ludvík Němec
- Střed, tzv. Lotharingie (severní Itálie, Burgundsko,Lotrinsko) – Lothar I. à zánik
 
Byzantská říše
-  vznik z východní části římské říše (395), název z 12.století
-  byzantský císař (basileus) je považován za nástupce římských císařů
-  přežívání antických prvků – pomalejší feudalizace
-  různorodost obyvatel – jednotícím prvkem: křesťanství, řečtina
 
Justinián I. (6.století) „císař, který nikdy nespí“
-  + manželka Theodora
-  úsilí o obnovu římské říše v původním rozsahu à nutnost reforem
 
-  centralistický stát s ústřední neomezenou mocí panovníka, splývání správní a vojenské organizace (výhodné pro válečná tažení
-  daňová reforma à nespokojenost à 532 lidové povstání Niká! (=Zvítězíš) téměř obč.válka à potlačeno
-  právní reforma: kodifikace - Corpus iuris civilis - velký svod římského práva, odstraněny rozpory
 
-  odstranění zbytků pohanství: r. 529 byly uzavření všech pohanských škol (i Platonova Akademie)
-  snaha o teologickou jednotu církve à církevní koncil à odstranění rozporů se nepodařilo, ale spojena moc církve a státu= césaropapismus (císař je hlavou církve, zůstává ale laikem)
 
-  v 6. století: spory o podstatu Ježíše Krista (Západ-božská × východ-lidská)
-  římský papež × cařihradský patriarcha
-  rozpad dosud jediné křesťanské církve
 
-  v 9.století – první schizma: papež Mikuláš I.× patriarcha Fótius – vzájemné nařčení z kacířství
 
1054 – velké schizma (=rozluka církve)
- západní (římská, latinská, katolická) – papež, latina
- východní (ortodoxní, pravoslavná) – patriarcha, řečtina
 
Byzanc v 7. – 11. století
-  období krize
-  ztráta území – boje se Slovany, Bulhary, Araby (ztráta afrického území)
-  vnitřní reformy – nadále splývání vojenské a civilní správy
-  okrajové oblasti – tzv. thémata – vojenské obvody kvůli obraně à pronajímání půdy vojákům
 
ikonoklasmus (obrazoborecké hnutí) – proti uctívání svatých obrazů
-  à přeneslo se do společenského života – zabavování majetku klášterů
 
feudalizace společnosti
-  od 11. století systém pronií – pronájem půdy za povinnost vojenské služby těch, kdo na ní pracují (ne vlastníků)
 
Makedonská dynaste (867- 1025)
-  opět rozkvět
-  Basileos II. Bulharobijec
-  připojení Bulharska, připoutání Kyjevské Rusi
 
misie – šíření křesťanství, prosazování zájmů v zahraničí (863 – Cyril a Metoděj)
 
ústupky šlechtě vedly ke krizi
1204 – obsazení Konstantinopole křižáky
1453 – dobyto Turky
 
Kultura
-  vliv řecké a orientální
-  architektura – chrám Hagia Sofia
-  mozaiky, ikony (světci, strnulost)