Technická a průmyslová revoluce

Technická a průmyslová revoluce

(její důsledky, společenské a ekonomické změny v 19.století)

průmyslová revoluce = velký technologický a sociálně-ekonomický převrat
-  vynález stroje à hromadné zavádění strojů do výroby (industrializace), manufaktury nahrazeny továrnami
-  začala během 2.poloviny 18.století v Anglii (1.průmyslová revoluce)

předpoklady:
-  technický pokrok a uplatnění technických vynálezů
-  Anglie námořní velmocí à dostatek surovin a zároveň odbytišť v koloniích
-  také protestantská víra („přičiň se, a Bůh ti pomůže“)
-  hospodářský liberalismus – zdůrazňuje volnost soutěže a svobodu trhu bez státních zásahů

z Anglie se pak šířila na evropský kontinent (až počátkem 19.století) – Belgie, Francie, Německo, také USA

-  využití pracovních strojů – zvláště v textilním průmyslu (tkalcovský stav)
-  zdrojem energie se stal parní stroj (zdokonalen Jamesem Wattem) = univerzální motor
-  růst nároků na základní suroviny (=uhlí a železo) znamená rozvoj těžkého průmyslu
-  rozvoj hutnictví a železářství, růst těžby

-  revoluce v dopravě
-  s růstem výroby rostou nároky na dopravu
-  zdokonalování dopravních cest, zpevňování silnic
-  rozmach železnice – 1.parní lokomotiva (1814), George Stephenson
-  1. parník (1807) – Robert Fulton
+ vynález telegrafu (1937-Morse) přispělo k šíření informací

-  revoluce v zemědělství
-  využití technického pokroku na velkých plochách à dokonalejší obdělávání půdy

-  rozvoj obchodu – vzniká světový trh, rozvoj bank (potřeba kapitálu)

důsledky:
-  vznik moderní kapitalistické průmyslové společnosti à Anglie v čele světového hospodářského rozvoje (měla náskok půl století)

-  stěhování venkovského obyvatelstva do měst, kde se stávali dělníky v továrnách – vzniká svobodný trh pracovní síly
-  vznik velkoměst a průmyslových center – Londýn, Manchester, Hamburk, Marseille, Paříž
-  růst počtu obyvatel ve světě (zlepšení lékařství, hygieny)
-  přesuny obyvatel i v rámci zemí (přistěhovalci zvláště do USA)
-  změna životního stylu – přístup ke vzdělání, kultuře
-  negativním důsledkem bylo ale také ničení krajiny a přírody

-  vznik nové třídy továrníků, bankéřů a velkoobchodníků – buržoazie
-  etika podnikání - přesvědčení podnikatelů, že přispívají k veřejnému blahu a tím pádem i o přednostním právu rozhodovat ve veřejných záležitostech

-  vztah podnikatelů a dělníků:
-  továrník uzavírá se svobodným dělníkem smlouvu, ale sám určuje pracovní dobu, mzdu
-  snaha o co nejvyšší zisky vedly často k vykořisťování dělníků (práce žen i dětí)

– vyvolávalo zájem o sociální otázky, narůstaly rozdíly mezi bohatými a chudými
-  snaha státu omezit krajnosti vykořisťování (třeba práci dětí), dodržování základních zásad bezpečnosti při práci
-  vznik křesťanských spolků na pomoc obětem industrializace
-  kritika sociálních křivd – konzervativci, odpůrci liberalismu
-  utopický socialismus – reakce na sociální nerovnost, úsilí vybudovat dokonalý společenský systém a odstranit sociální problémy (např.de Saint-Simon, Fourier, Robert Owen) – neúspěch projektů
-  navázaly další programy – socialistické hnutí – kritika kapitalismu

Karel Marx, Bedřich Engels – vytvořili teoretický základ socialismu
-  společenský pokrok se prosazuje třídním bojem (především rozpor mezi buržoazií a proletariátem)
-  nutnost revoluce, která by svrhla kapitalismus a nastolila socialismus
M.A.Bakunin – hlavní zlo je instituce státu à anarchismus

nejúspěšnějšími proudy byly odborová hnutí (např.tradeuniony v Anglii), která bojovala za zlepšení pracovních podmínek, politických práv – organizovali stávkové boje

2. průmyslová revoluce na konci 19. století a počátku 20. století = technicko-vědecká revoluce:
-  nové výrobní postupy
-  využití nových materiálů
-  nové zdroje energie (elektřina, výbušné motory)

v 19. stol. si jednotlivé vědní obory vymezily vlastní předmět zkoumání a vlastní metody, ústup filosofie z vědy
rozvoj přírodních a humanitních věd, vznik vědeckých institucí, sdružení a nadací (1901- Nobelova cena)

chemie:
-  vznik organické a fyzikální chemie
-  Mendělejev – periodická tabulka prvků
biologie:
-  Darwinova teorie o vývoji organismu přirozeným výběrem
-  J. E. Purkyně – objev buňky
-  Louis Pasteur – bakteriologie, teorie imunity à snížení úmrtnosti
další objevy:
-  dynamit (Nobel), telefon (Bell), žárovka (Edison), paprsky X-rentgenové záření (Roentgen), radioaktivního záření (Curie-Sklodowská), bezdrátové spojení (Marconi)

dochází k centralizaci a monopolizaci výroby = sdružování podniků s rozvinutou výrobou monopoly (kartely, syndikáty, trusty, koncerny) – snaha výhradně kontrolovat trh