České knížectví 995 – 1212

995 – vyvraždění Slavníkovců za vlády Boleslava II. Pobožného
 
po Boleslavově smrti 1.krize českého státu
-  proč: vznik a expanze Polska a Uher + spory mezi Boleslavovými syny (Boleslav III. Ryšavý, Jaromír, Oldřich /manželka Božena/) - cizí panovníci zasahují do českých záležitostí
-  zásah polského knížete Boleslava Chrabrého – dosadil Vladivoje (pochybného příbuzného Přemyslovců), který si nechal (1002) udělit Čechy v léno od římského panovníka – český stát pak považován za součást římské říše
 
vláda Břetislava I. – syn Oldřicha, „český Achilles“, schopný vládce i udatný válečník
-  musel unést svou nastávající manželku Jitku (Guta) z kláštera
-  expanze – opět připojena Morava, výprava do Polska (à přivezl z Hnězdna ostatky sv.Vojtěcha do Prahy)
-  vydání 1.českého zákoníku „Hnězdenský dekret“
-  ustanovil tzv.seniorát – vládcem v Čechách měl být nejstarší panovník přemyslovské dynastie (mělo to zabránit sporům, ale nedodržováno)
 
po Břetislavově smrti  - zásahy německých panovníků, závislost českých knížat, krize a oslabení státu

Vratislav II.  - nejschopnějším (druhý syn Břetislava)
-  1.český král – pouze pro svou osobu (nepotvrzený papežem) - za pomoc císaři Jindřichovi IV v boji o investituru s papežem Řehořem VII
-  knížecí sídlo přesunuto na Vyšehrad
-  kulturní vzestup země; Kodex vyšehradský - bohatě ilustrovaná kniha, u příležitosti korunovace
-  k oslabení centralismu pražského biskupství založeno biskupství moravské (v Olomouci)
- následovalo porušování zásad seniorátu boje o moc
 
Soběslav I.
-  přechodná stabilizace moci
-  přestavba Pražského hradu
 
Vladislav II.
-  spojenec římského císaře Fridricha I.Barbarossy, účast na vojenské výpravě do Itálie

1158 – královský titul (opět jen pro svou osobu) = druhým českým králem (jako Vladislav I.)
-  postaven kamenný Juditin most (pojmenován po manželce, 2.nejstarší v Evropě)
 
Vladislavovi nástupci – boje o moc až do konce 12. století
-  ztráta autority českého vládce à zásahy císařů do českých záležitostí
-  zřízení samostatného moravského markrabství à postavení svébytného útvaru (podřízenost přímo císaři), ačkoli stále tvořilo jedno soustátí s Čechami
 
v průběhu 12.století
-  hospodářský vzestup, oslabování římského panovníka
-  vznik středověké šlechty z původní knížecí družiny
- na konci 12.století - stabilita poměrů, upevnění českého státu, konec vnitřních rozbrojů
 
Přemysl I. Otakar
-  obratná politika, obnovení královského titulu v Čechách
-  1212 královský titul stvrzen dědičně Zlatou bulou sicilskou – císařem Fridrichem II.
-  vedle toho, právo Čechů volit svého krále, závazky vůči říši jen symbolické
- Čechy se z knížectví staly dědičným královstvím a zároveň nejpřednějším útvarem v římské říši