
Gotický sloh v Evropě a u nás
Gotický sloh v Evropě a u nás
– stavební sloh, ale také ucelený umělecký styl v Evropě
– název vznikl v renesanci podle domnělých autorů – Gotů – sloh označen za hrubý, zmatený, barbarský
– vznik v pol. 12. stol. ve stř. Francii –odtud se šiří do ostatní Evropy; vrchol ve 14. stol. – někde až do poč. 16.století (zatímco jinde už je renesance)
– vystihuje princip křesťanského chápání světa
– asi jediná sloh, který nečerpá z antiky
– myšlenkový základ představuje scholastika (myšlenkový systém vysvětlující a zdůvodňující církevní dogmata) – vše je dílem Boha, všemu vtiskl řád – projev náboženského zvroucnění
– rozvoj gotiky v Čechách – po nástupu Lucemburků (francouzský vliv)
Architektura
– doklad moci a bohatství církve
– složitá symbolika
znaky:
– křížová klenba zdobená složitými ornamenty
– lomený oblouk – symbol sepjatých rukou k motlitbě
– snaha o maximální odhmotnění a odlehčení stavby – vnější opěrný systém pilířů a oblouků, slabé zdi
– zdůraznění vertikální linie – vysoké stavby – směřování vzhůru k nebesům, cesta k bohu
– figurální chrliče
typická gotická stavba – katedrála (vrcholný projev gotické architektury)
– vysoká stavba, vysoká úzká zdobená okna
– vitráže – obrazy z barevných skel
– rosetová okna
– půdorys kříže, bohatě zdobený portál
památky: katedrály – Notre Dame, v Remeši, dóm sv.Štěpána ve
Vídni, kostel sv.Barbory v Kutné Hoře
za Karla IV. dochází k obnově Hradu – stavba nové gotické katedrály na místě Spytihněvovy
baziliky
– pro stavbu získán francouzský stavitel Matyáš z Arrasu, pracoval i na založení Nového Města pražského či na stavbě Karlštejna, který se stal místem uložení korunovačních klenotů Svaté říše římské
– po Matyášově smrti povolal císař na dokončení katedrály mladého (teprve 23let) Petra Parléře – dokončil presbytář i se svatováclavskou kaplí a začal stavět věž, stavba však zůstala nedokončena (dostavba až přelom 19. – 20.století), další Parléřovou stavbou Karlův most
Sochařství
– sochy a plastické ozdoby součást výzdoby mnoha katedrál
– náboženské náměty
– madonny – Panna Marie s Ježíškem
– piety – Kristovo tělo snímané z kříže
– postavy zdůrazňují směr vzhůru, k nebesům = vysoké, štíhlé, mírné esovité prohnutí
– splývavý, řasený oděv, oděv tvoří s postavou celek
– odraz psychického stavu
– aby bylo možno rozpoznávat jednotlivé svaté, začali jim být udělovány různé atributy
u nás činnost sochařské huti Petra Parléře, kde vznikala výzdoba chrámu sv. Víta (21 bust portrétů tvůrců katedrály na triforiu a českých patronů, náhrobní portréty českých králů, socha sv. Václava), ale i samostatné sochy (bronzová socha sv. Jiří z nádvoří Hradu), také výzdoba Staroměstské mostecké věže s portrétem Karla IV., jeho syna Václava IV. i s postavou sv. Víta
Malířství
– nástěnná malba (freska) se užívá jen ojediněle, prostory interiéru zabrala okna, rozvíjí se technika vitráže – nejvýznamnější v Saint Chapelle (Paříž), malba na sklo
– tzv. tabulové obrazy – na vyhlazené dřevěné desce (olejová malba) – sloužili jako oltářní obrazy, charakteristický nezájem o reálnost zpracování (nedostatky v perspektivě a anatomii) i o pozadí námětu (většinou pokryto zlatou či jednobarevnou plochou).
– knižní malba (iluminace) ručně psaných knih (iniciály, miniatury) – významné odvětví
malíři:
– Ital Giotto di Bondone – první realistické tendence, trojrozměrnost figur
– v Čechách: Mistr třeboňský, Mistr vyšebrodský, Mistr Theodorik (dvorní malíř Karla IV., autor výzdoby kaple sv.Kříže na Karlštejně – soubor asi 130 deskových obrazů s portréty světců)