České země v době Třicetileté války

České země v době Třicetileté války a období nástupu absolutismu, upevňování habsburské monarchie
 
třicetiletá válka 1618 – 1648
-  zhoršení rozporů mezi evropskými státy
-  stoupenci absolutní panovnické moci × stoupenci stavovských principů
-  kromě hospodářských rozdílů tu byly především rozdíly náboženské – v zaostalých zemích upevňování katolictví × ve vyspělých zemích reformace
-  hlavní motivy bojů byl ale zápas o územní, politické a mocenské zisky
 
2 nepřátelské tábory:
- španělští a rakouští Habsburkové(+papež, katolická Liga v říši)
- protihabsburská koalice (Nizozemí, Francie, Anglie, protestantská Unie v říši, česká stavovská opozice, Benátsko, Švédsko, Dánsko)
 
etapy třicetileté války:

- válka česká (1618 – 1620) – české stavovské povstání, po Bílé hoře se sice hlavní boje přenesly jinam, ale české země stále museli hradit vojenské výdaje a byly pleněny saskými a švédskými vojsky
- válka falcká (1621 – 1623) ve které ztratil Fridrich Falcký Horní a Dolní Falc a kurfiřtskou hodnost
- válka dánská (1625 – 1629)
-  obava zvl. Nizozemců z úspěchů Habsburků – nebezpečí jejich expanze - vznik širší protihabsburské koalice v Haagu (haagská koalice)
-  nebezpečí pro Ferdinanda II. – pomoc mu nabídl Albrecht z Valdštejna - porážka protestantských oddílů u Dessavy (odměny od císaře, titul generalissima – nejvyššího vojenského velitele) – vyvolal však závist u německých knížat a byl pak propuštěn
-  rozpad haagské koalice – vyhlášení restitučního ediktu – požadavek navrácení majetku katolické církvi (návrat do stavu před augsburským mírem 1555) - vyvolal ale odpor a novou protihabsburskou koalici
-  v českých zemích byla vydána nová zemská ústava Obnovené zřízení zemské - právně zakotvilo důsledky porážky českého stavovského odboje
- válka švédská (1630 – 1635)
-  vpád švédské armády krále Gustava II.Adolfa do Pomořan (spojenci Braniborsko a Sasko)- vítězství (bitva u Breitenfeldu) - zvrat ve válce - saská vojska pronikla do Prahy – s nimi se navrátila i část české emigrace
-  znovu byl povolán Valdštejn – nerozhodná bitva se Švédy (u Lützenu-švédský král padl) - Valdštejnovo vyjednávání, ale hrál to na obě strany - vysloužil si nedůvěru a následně byl na rozkaz Ferdinanda zavražděn
- válka švédsko - francouzská (1635-1648)
-  konflikt Francie s Habsburky o evropskou hegemonii (koalice se Švédy a Nizozemím) – proměna války v tažení za kořistí
-  během této etapy vpády švédských vojsk do Čech (stále naděje české emigrace na obnovu stavovské monarchie)
-  1645 porážka habsburské armády v bitvě u Jankova (u Tábora) = jedna z nekrvavějších bitev 30leté války – k porážce Habsburků chybělo málo
-  1648 – znovu vpád Švédu, ale tentokrát vyvolal prudký odpor – obsazeny Hradčany a Malá Strana, plenění Prahy (poslední vojenská operace na našem území) – byla uloupena většina uměleckých sbírek Rudolfa II. – dodnes majetkem Švédského království
 
24.10.1648 – Vestfálský mír
 
výsledky:
-  neúspěch Habsburků získat hegemonii ve střední Evropě – hegemoniální postavení Francie
-  zachována roztříštěnost Německa – pád Svaté říše do bezvýznamnosti
-  z náboženského hlediska situace vrácena do roku 1624 (co bylo k tomuto datu katolické, zůstane katolické) - konec všem nadějím české emigrace na návrat do země (nezájem protihabsburské koalice o uspořádání poměru v Čechách) – Komenského Kšaft umírající matky jednoty bratrské
 
vláda Leopolda I. (1657 – 1705)
-  za jeho vlády se monarchie přetvářela v absolutistický stát - byrokratickými prostředky
-  české země rozsahem a hospodářským významem nejdůležitější část monarchie
-  poněmčování, rekatolizace (jezuité)
-  válka poznamenala zemi – hospodářský pokles, pokles počtu obyvatelstva
-  v zemském sněmu (obnoveno Obnoveným zřízením zemským) nejpřednější místo duchovenstvo, scházet se ale mohl jen z podnětu panovníka
-  boje s osmanskými Turky
- v českých zemích nevolnická povstání:
-  proti zvyšování poddanských povinností, bídě způsobené válkou, růst roboty, upevnění nevolnictví, růst daní
-  1680 – 1.velké nevolnické povstání vynutilo si císařský robotní patent (omezení roboty na 3 dny v týdnu)
-  povstání na Chodsku proti vrchnosti (Lomikarovi) – vůdcem Jan Sladký Kozina (viz Psohlavci)
- dokončení rekatolizace - barokní umění
- za Karla VI. (1711 –1740) došlo k dynastickým sporům – bez mužského dědice
-  snaha získat nástupnická práva pro svou dceru Marii Terezii + nedělitelnost říše = tzv. pragmatické sankce (1713) - po jeho smrti válka o dědictví rakouské
Zones.sk – Zóny pre každého študenta
https://www.zones.sk/studentske-prace/dejepis/3099-ceske-zeme-v-dobe-tricetilete-valky/