České země v době Třicetileté války
České země v době Třicetileté války a období nástupu absolutismu, upevňování habsburské monarchie
třicetiletá válka 1618 – 1648
- zhoršení rozporů mezi evropskými státy
- stoupenci absolutní panovnické
moci × stoupenci stavovských principů
- kromě hospodářských rozdílů tu byly především rozdíly náboženské – v zaostalých
zemích upevňování katolictví × ve vyspělých zemích reformace
- hlavní motivy bojů byl ale zápas o územní, politické a mocenské
zisky
2 nepřátelské tábory:
- španělští a rakouští Habsburkové(+papež, katolická Liga
v říši)
- protihabsburská koalice (Nizozemí, Francie, Anglie, protestantská Unie v říši, česká stavovská opozice, Benátsko,
Švédsko, Dánsko)
etapy třicetileté války:
- válka česká (1618 – 1620)
– české stavovské povstání, po Bílé hoře se sice hlavní boje přenesly jinam, ale české země stále museli hradit vojenské výdaje a
byly pleněny saskými a švédskými vojsky
- válka falcká (1621 – 1623) ve které ztratil Fridrich Falcký Horní a
Dolní Falc a kurfiřtskou hodnost
- válka dánská (1625 – 1629)
- obava zvl. Nizozemců z úspěchů Habsburků
– nebezpečí jejich expanze - vznik širší protihabsburské koalice v Haagu (haagská koalice)
- nebezpečí pro Ferdinanda II. –
pomoc mu nabídl Albrecht z Valdštejna - porážka protestantských oddílů u Dessavy (odměny od císaře, titul generalissima – nejvyššího
vojenského velitele) – vyvolal však závist u německých knížat a byl pak propuštěn
- rozpad haagské koalice – vyhlášení
restitučního ediktu – požadavek navrácení majetku katolické církvi (návrat do stavu před augsburským mírem 1555) - vyvolal ale odpor a
novou protihabsburskou koalici
- v českých zemích byla vydána nová zemská ústava Obnovené zřízení zemské -
právně zakotvilo důsledky porážky českého stavovského odboje
- válka švédská (1630 – 1635)
- vpád
švédské armády krále Gustava II.Adolfa do Pomořan (spojenci Braniborsko a Sasko)- vítězství (bitva u Breitenfeldu) - zvrat ve válce - saská
vojska pronikla do Prahy – s nimi se navrátila i část české emigrace
- znovu byl povolán Valdštejn – nerozhodná bitva se Švédy
(u Lützenu-švédský král padl) - Valdštejnovo vyjednávání, ale hrál to na obě strany - vysloužil si nedůvěru a následně byl na rozkaz
Ferdinanda zavražděn
- válka švédsko - francouzská (1635-1648)
- konflikt Francie s Habsburky o evropskou
hegemonii (koalice se Švédy a Nizozemím) – proměna války v tažení za kořistí
- během této etapy vpády švédských vojsk do
Čech (stále naděje české emigrace na obnovu stavovské monarchie)
- 1645 porážka habsburské armády v bitvě u Jankova (u Tábora) =
jedna z nekrvavějších bitev 30leté války – k porážce Habsburků chybělo málo
- 1648 – znovu vpád Švédu, ale tentokrát
vyvolal prudký odpor – obsazeny Hradčany a Malá Strana, plenění Prahy (poslední vojenská operace na našem území) – byla uloupena
většina uměleckých sbírek Rudolfa II. – dodnes majetkem Švédského království
24.10.1648 – Vestfálský mír
výsledky:
- neúspěch Habsburků získat hegemonii ve střední Evropě – hegemoniální postavení Francie
-
zachována roztříštěnost Německa – pád Svaté říše do bezvýznamnosti
- z náboženského hlediska situace vrácena do roku 1624
(co bylo k tomuto datu katolické, zůstane katolické) - konec všem nadějím české emigrace na návrat do země (nezájem protihabsburské
koalice o uspořádání poměru v Čechách) – Komenského Kšaft umírající matky jednoty bratrské
vláda Leopolda I.
(1657 – 1705)
- za jeho vlády se monarchie přetvářela v absolutistický stát - byrokratickými prostředky
- české
země rozsahem a hospodářským významem nejdůležitější část monarchie
- poněmčování, rekatolizace (jezuité)
- válka
poznamenala zemi – hospodářský pokles, pokles počtu obyvatelstva
- v zemském sněmu (obnoveno Obnoveným zřízením zemským)
nejpřednější místo duchovenstvo, scházet se ale mohl jen z podnětu panovníka
- boje s osmanskými Turky
- v českých zemích
nevolnická povstání:
- proti zvyšování poddanských povinností, bídě způsobené válkou, růst roboty, upevnění nevolnictví,
růst daní
- 1680 – 1.velké nevolnické povstání vynutilo si císařský robotní patent (omezení roboty na 3 dny v týdnu)
-
povstání na Chodsku proti vrchnosti (Lomikarovi) – vůdcem Jan Sladký Kozina (viz Psohlavci)
- dokončení rekatolizace - barokní
umění
- za Karla VI. (1711 –1740) došlo k dynastickým sporům – bez mužského dědice
- snaha získat
nástupnická práva pro svou dceru Marii Terezii + nedělitelnost říše = tzv. pragmatické sankce (1713) - po jeho smrti válka o dědictví
rakouské
Zones.sk – Zóny pre každého študenta