Zóny pre každého študenta

Baroko jako poslední univerzální sloh v Evropě a u nás

-  vznik v 16.století v katolické Itálii – rozšíření v 17. a 18.století
-  proniklo do všech uměleckých projevů - poslední univerzální jednotný styl v celé vzdělané Evropě
-  protipól světské a racionální renesance- snaha znázornit skryté a iracionální
-  spojováno s bojem proti reformaci (ale zasáhlo jak katolické tak i protestantské země)
-  návrat k víře, pokoře a odevzdanosti
-  dva směry rozvoje:
1. dynamizující – v katolických zemích (neklid, pohyb, napětí)
2. klasicizující – v protestantských zemích (ukázněnost - vliv renesance)
 
znaky:
-  důraz na cit, absolutizace víry (nedůvěra v rozum)
-  odvrat od přírody – zaměření k vlastnímu nitru – mysticismus, duchovnost - převaha náboženských témat
-  monumentálnost, velkolepost – okázalá nádhera, důraz na vnější dojem, stavby reprezentovali bohatství a moc
-  dramatičnost – zásada kontrastu (zlo×dobro, dočasný pozemský život×věčný život na nebesích)
-  naturalistická konkrétnost – bolest, utrpení nebo naopak blaženost
-  oblé linie – křivky, oblouky
-  osovost- souměrnost (i za cenu slepých oken)
-  urbanistický cit - kompozice staveb do prostoru
 
architektura
-  převaha církevních staveb (kostely, chrámy)
-  přísná symetrie
-  chrámy:
-  elipsovitý půdorys, zprohýbané oblé linie, kupole
-  přepychová výzdoba – ozdobnost, zlacené rámy, andělíčci
-  štukové ornamenty (boltec, akant, mušle, rouška, girlanda)
-  města
-  morové děkovné sloupy
-  veřejné kašny
-  stavby: zámek Schönbrunn ve Vídni, Zwinger v Drážďanech, zimní palác v Rusku
 
sochařství
-  sochy v dramatickém pohybu, vnitřní napětí, vyjadřují duševní stav, strnulost, křečovitost, patetická gesta, většinou svatí, mučedníci
 
malířství
-  náboženská tématika
-  technika šerosvitu – využití kontrastu světla a stínu a jejich přechodů

temnosvit – využití šerosvitu (obraz ponořen do tmy, exponovaná místa až nepřirozeně osvětlená)
-  malíři: Ital Caravaggio, vlámští malíři: Rubens, van Dyck
-  nizozemští malíři – vlastní náměty – obrazy ze života své země (větrné mlýny, zasněžené pole, život v přístavech, moře (marinisté-malíři moří))
 
literatura
-  velká obliba divadla (italská commedia dell' arte - improvizace)
-  rozvinutý, květnatý styl, duchaplné obraty, slovní hříčky, obraznost, alegoričnost
-  oživení typicky středověkých žánrů (legendy, duchovní písně, traktáty, epos)
-  autoři: Tasso, Milton, de la Barca
 
hudba
-  nové hudební formy – především opera
-  skladatelé: Antonio Vivaldi, Johann Sebastian Bach, Händel
 
České baroko
-  rozvoj v době pobělohorské
-  neznamená kulturní úpadek (jak to tvrdí Jirásek - doba temna)- naopak umění dosahuje evropského vrcholu
-  nejen chrámy, kláštery, paláce, zámky, ale také lidové stavby (tzv.selské baroko) na venkově – kostelíky, kapličky, selské statky (zvl. jižní Čechy) – spojení slohu s lidovou tradicí, boží muka
-  nejstarší stavby - Chrám Panny Marie Vítězné na Malé Straně (první pražský barokní kostel) – soška Pražského jezulátka; Matyášova brána na Hradě, Valdštejnský palác, Tyršův dům (původně Mnichovský palác)
-  rozmach mariánského kultu – kostely a chrámy zasvěcené Panně Marii nebo tzv.lorety (napodobeniny santy casy=svaté chýše, kde v Nazaretu žila Panna Marie, poprvé v italské Loretě)
-  pražské Klementinum (jezuité), Černínský palác na Hradčanech
-  Kryštof a Kilián Dienzenhoferové – malostranský chrám sv.Mikuláše, Loreta
 
sochařství
-  30 barokních soch na gotickém Karlově mostě = světová zvláštnost (Braun, Jan Brokof –Jan Nepomucký)
-  syn Jana Brokofa – Ferdinand – mariánský sloup na Hradčanech
 
literatura
-  doma je oficiální – jezuitská literatura (Bohuslav Balbín)
-  nekatolíci tvoří v emigraci (Komenský)
-  působením jezuitů bylo v Čechách zničeno nebo zabaveno mnoho „kacířských“ knih (=husitských a českobratrských) – podle soupisu Antonína Koniáše
-  působení puristů – usilovali o čistotu jazyka
Zones.sk – Najväčší študentský portál
https://www.zones.sk/studentske-prace/dejepis/3100-baroko-jako-posledni-univerzalni-sloh-v-evrope-a-u-nas/