Pražské jaro 1968: Vývoj českého státu 1949 – 1989

Spoločenské vedy » Dejepis

Autor: Dievča Nelly
Typ práce: Referát
Dátum: 16.07.2009
Jazyk: Čeština
Rozsah: 657 slov
Počet zobrazení: 7 124
Tlačení: 492
Uložení: 494
Praktické!

-  po únorovém vítězství 1948 přistoupili komunisté k budování totalitního politického systému
-  začlenění do sovětského bloku – úplná podřízenost SSSR
-  moc v rukou úzké skupiny funkcionářů KSČ - opora o armádu, bezpečnost a milice
-  vlna represí - „obrana revoluce před nepřáteli a škůdci“ – opozice, katolická církev
-  likvidace občanských práv a svobod
-  zřízeny tábory nucených prací
 
zkonstruované politické procesy ve 40. a 50.letech
-  ti, kteří nesouhlasili s režimem - tzv. skrytí třídní nepřátelé a škůdci
-  největší proces – s Miladou Horákovou
-  za pomoci sovětských expertů zahájeno vyhledávání třídních nepřátel uvnitř strany
-  růst role Státní bezpečnosti – bez kontroly, rozvrat právního řádu
represe rozbily veškerou opozici
největším projevem nesouhlasu s režimem byla emigrace – řada významných osobností
 
ekonomika
-  likvidace soukromého sektoru – znárodňovací zákony
-  ekonomika nadále řízena z jednoho centra podle ústředního plánu tzv. „pětiletky“ – pětileté plány

pro zvýšení výkonnosti organizovány různé „socialistické soutěže“
-  zahájena přestavba našeho průmyslu – důraz na zbrojní a těžký průmysl
- bez ohledu na potřeby a možnosti země
- ostatní odvětví trpěla nedostatkem zdrojů – zvláště spotřební průmysl - pokles životní úrovně
-  v zemědělství – zákon o jednotných zemědělských družstvech (JZD)
- rolníci nechtěli dobrovolně odevzdat půdu - násilná kolektivizace
 
zahraniční obchod
-  orientace na SSSR a jeho satelity
-  1949 vytvořena Rada vzájemné hospodářské pomoci (RVHP) – za účelem koordinace ekonomik v sovětském bloku
- 15. května 1955 založení Varšavské smlouvy – posílení vojenských svazků států východního bloku
 
rok 1953
-  zemřel Stalin – určující osobností sovětské politiky se stal Nikita Chruščov
-  zemřel Gottwald – prezidentem Antonín Zápotocký
 
kritická situace systému
-  snaha řešit to měnovou reformou (která ale znehodnotila úspory a snížila životní úroveň)
-  následovaly projevy nespokojenosti a protivládní demonstrace – popularita strany značně poklesla
- doporučení sovětského vedení – nutno vyhlásit nový politický kurs
-  na čas zastavena násilná kolektivizace, přesun od těžkého k lehkému průmyslu, důraz na zvýšení životní úrovně
 
1956 – XX.sjezd KSSS
-  Chruščov zkritizoval „kult osobnosti“, Stalinovu politiku, zločiny
- vyvolalo to diskuse – největší na Sjezdu spisovatelů
- po smrti Zápotockého (57) se stal prezidentem Antonín Novotný – 1. tajemník ÚV KSČ
-  přijata nová ústava (60) – pasáž o vedoucí úloze KSČ ve společnosti
-  změna názvu na Československou socialistickou republiku (ČSSR)
 
počátky reformního vývoje - destalinizace
-  zhroucení třetí pětiletky vyvolalo myšlenku spojení plánu s trhem
-  tlakem nutnosti se uvolňovaly ideologické bariéry
-  1.tajemníkem ÚV KSČ se stal Alexandr Dubček - populární
 
leden – srpen 1968 – počátek obrodného procesu „Pražské jaro“
-  cíl reformy: demokratický socialismus, socialismus s lidskou tváří
-  přijat Akční program (jak demokratizovat společnost a zároveň udržet vedoucí roli KSČ)
-  uvolnění - zrušena cenzura, obnova skautů, nové politické organizace (KAN-klub angažovaných nestraníků), prohlášení 2000 slov
 
- znepokojení z budoucnosti komunismu v zahraničí
-  ultimativní (varšavský) dopis o ukončení kontrarevoluce - odmítnuto KSČ
 
21.srpna 1968 – vstup vojsk pěti zemí varšavské smlouvy
-  vedoucí představitelé KSČ byli uneseni do Moskvy, kde byli donuceni podepsat Moskevský protokol – souhlas se vstupem intervenčních vojsk, slib „normalizace“ situace
Brežněvova doktrína: právo zásahu při ohrožení socialismu
= konec nadějí na možnost obrody socialismu
 
srpen 1968 – duben 1969 – 1.fáze dvacetileté normalizace
-  návrat ke stavu před lednem 68
-  zákon o federalizaci – staly jsme se federativním státem (=3 vlády: česká, slovenská, ústřední)
 
-  protesty:
- 16.ledna 69 – upálení Jana Palacha – protest proti pasivitě
- „hokejový týden“ – demonstrace po vítězství ČSSR nad SSSR
- masová emigrace
-  v dubnu odstoupil z funkce tajemníka Dubček a byl nahrazen „normalizátorem“ Gustavem Husákem
-  utužení diktatury strany
- ideologický základ normalizace vychází z dokumentu Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti – zdůvodnění sovětské invaze „bratrská výpomoc“
-  podepsána nová smlouva mezi ČSSR a SSSR o vzájemné pomoci
-  1975 – prezidentem Gustav Husák
 
Prohlášení Charty 77 – dokument, vyzívající vládní kruhy, aby neporušovaly lidská práva
-  bývalí členové KSČ, nekomunistická inteligence, křesťanské kruhy
- ke konci 80.let roste kritičnost a občanská odvaha – projevuje se na demonstracích 1988-89
Oboduj prácu: 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 (10-najlepšie, priemer: 5.7)

Vyhľadaj ďalšie vhodné študentské práce pre tieto kľúčové slová:

#pražska jar #Pražské jaro #1968 #europa 1949-1989 #1949-1989

:: Prihlásenie



Založiť nové konto Pridať nový referát

Odporúčame

Spoločenské vedy » Dejepis

:: KATEGÓRIE - Referáty, ťaháky, maturita:

0.012