Praha - Památky
Staré město
Orloj na Staroměstském naměstí:
Proslulý orloj umístěný na jižní
straně věže Staroměstské radnice vznikl již kolem roku 1410 zásluhou astronoma Jana Šindela a hodinaře Mikuláše z Kadaně, Orloj má tři
části: nahoře je loutkohra, nad ní tzv. sféra a dole kalendářní deska.
Znak Prahy ve vestibulu Staroměstské
radnice:
Vestibul je nejstarší část radnice, tzv. Wolfinově domě. Mozaika na gotickém stropě ve vestibulu, jejíž
součástí je i znak města Prahy, byla provedena v letech 1936-1939 podle kartónů Mikoláše Alše (1852-1913).
PSČ Praha
Staroměstské náměstí:
Starobylé náměstí má dvě dominanty gotického založení- radniční věž a vysoké věže chrámu P. Marie před Týnem. Kolem náměstí
jsou domy románského a gotického založení, upravené renesančně a barokně.
Husova Betlémská kaple:
Betlémská kaple, spojená s činností mistra Jana Husa, byla založena v roce 1391. V roce 1786 byla zbořena, zachoval se však její půdorys
a tří odvodní zdi. Na nich byla v letech 1948-1954 obnovena. Dnes je památníkem husitského revolučního hnutí.
Malá
strana
Karlův most:
Dva oblouky gotického kamenného mostu založeného v roce 1357. Most dlouhý 520m a široký 10m spojuje
Staré město s Malou stranou. Stojí přibližně v místech staršího Juditina mostu,zničeného povodní v roce 1342.
Chrám sv. Mikuláše:
Kupole chrámu, zbudována v 1737-1752 K. I. Dienzenhoferem, je vyzdobena freskami F. X. Balka z doby kolem
roku 1760. Sochy jsou dílem I. Platzera st. Z roku 1769.
Nerudova ulice z Radnických schodů:
Radnické schody
byly zřízeny koncem 17. Století ; spojují Hradčany s Malou stranou. U jejich paty stojí socha Jana Nepomutského od M. J. Brokofa z roku 1709.
Vlevo vede ulice k hradu, dolů se svažuje Nerudova ulice.
Pražský hrad a Hradčany:
Zlatá ulička:
V řadě filigránských domků vestavěných do oblouků hradební zdi nad Jelením příkopem bydlili
nejdříve hradební střelci, později zlatotepci a řemeslníci. Podle romantických pověstí byla sídlem rudolfinských alchymistů.
Svatováclavská kaple:
Významu kaple odpovídala její bohatá a cenná výzdoba. Na spodním pásu stěn pod římsou je
přes 1300 českých polodrahokamů, vsazených do zlacené omítky. Mezi nimi je cyklus nástěnných maleb z let 1372-1373 od neznámého českého
mistra.
Katedrála sv. Víta:
V západním, hlavním průčelí katedrály stojí dvě štíhlé věže vysoké
82m, založené v roce 1892. Je na nich umístěno 14 soch světců, pod růžicovým oknem jsou portréty budovatelů nové části chrámu.
Předlohu pro barevné okno v rozetě vytvořil v roce 1921 Fr. Kysela.
Schwarzenberský palác:
Rozsáhlý
renesanční palác na Hradčanském náměstí postavil v letech 1545-1563 původně pro Lobkovice stavitel Aug. Vlach. Průčelí zdobí
psaníčková sgrafita. V paláci je vojenské historické museum.
Nové město
Vyšehrad:
Na vyšehradské skále nad Vltavou se zachovali jen zbytky bývalého gotického hradu, zato však rozsáhlé barokní
opevnění. Dvě novogotické věže chrámu Petra a Pavla jsou dominantami Prahy. Kostel, původně románský, přestavěný v období gotiky a
baroka, byl v letech 1885-1887 regotizován.
Národní památník na hoře Žižkov:
Stojí na místech, kde
husité zvítězili nad křižáckými vojsky v roce 1420. Stavba navržená arch. J. Zázvorkou byla provedena v letech 1929-1938. Uvnitř jsou
uloženy ostatky předních představitelů čs. dělnického hnutí, kromě toho je uvnitř památníku Síň sovětské armády. Žižkovu jezdeckou
sochu vytvořil B. Kafka.
Plavecký stadión v Podolí:
Velký plavecký areál s krytým a otevřeným bazénem
ve čtvrti Podolí poblíž Vltavy, dokončený v roce 1966. Autorem návrhu z roku 1958 byl arch. R. Podzemný.
Národní
divadlo:
Národní divadlo postavené z výnosu sbírek mezi českým lidem, je významné architektonické dílo 19. Století,
projektované arch. J. Zítkem. Bylo postaveno v letech 1868-1881a po požáru obnoveno v roce 1883. Na jeho výzdobě se podíleli
nejvýznamnější čeští umělci.
Ruzyně:
Nová letištní budova v Praze-Ruzyni byla postavena podle projektu
arch.V. Conka a arch. V. Filsaka. Je v provozu od května 1968.