Severoirská otázka

Konflikt v Severním Irsku má kořeny v 17.století, kdy začala britská okupace Irska. Aby Britové upevnili svoji kontrolu nad zemí, přijali politiku konfiskace půdy irských vlastníků a její udělování anglickým a skotským osadníkům. Spor získal také náboženský charakter, neboť Irové byli tradičně římští katolíci, zatímco Britové protestanti. Vzrůstající nepokoje v 1.polovině 19.století vedly k založení Irského republikánského bratrstva, první irské teroristické organizace v roce 1858.

Když začali Irové usilovat o nezávislost, protestanti Severního Irska si přáli pokračovat ve svazcích s Velkou Británií, a došlo tak k faktickému rozdělení země. V roce 1919 byla založena Irská republikánská armáda (IRA) s cílem vyhnat Brity z ostrova. Dnes je to jedna z nejnebezpečnějších a nejúčinnějších guerillových skupin na světě, jejíž taktiku studují světové teroristické organizace. Jejím programem je nadále požadavek odchodu britských jednotek a znovu sjednocení ostrova. Většina irských katolíků nikdy rozdělení ostrova neakceptovala. Protestanti, kteří tvoří většinu obyvatel Severního Irska, se obávají o svá práva, pokud by bylo Irsko sjednoceno. Proto  nadále trvají na tom, aby oblast zůstala součástí Spojeného království.

V roce 1968 zahájila IRA pumové útoky na britské cíle v Severním Irsku, v roce 1969 vypukla občanská válka. V roce 1972 byly na území Severního Irska rozmístěny britské vojenské jednotky a provincie Ulster (Severní Irsko) převedena pod přímou britskou správu. Radikální skupiny z obou stran jsou zainteresovány v krvavých násilnostech, které si od roku 1969 vyžádaly přes 3 000 obětí. Konflikt mezi IRA a různými protestantskými (či loajálními) skupinami se vystupňoval během 90.let, kdy byl i zvýšen britský kontingent. Od roku 1992 organizuje IRA pumové atentáty v Londýně a celé Anglii, jejichž cílem jsou policejní stanice, letiště, nádraží, divadla a finanční čtvrtě. 15.12.1993 podepsal britský premiér John Major a irský premiér Albert Reynolds tzv. Deklaraci z Downing Street, která ve 12 bodech stanovila směrnice pro budoucí mírové rozhovory.

31.8.1994 oznámila IRA splatností od půlnoci bezpodmínečné a časově neomezené zastavení všech vojenských operací. V říjnu následovaly i obě protestantské teroristické organizace, Ulsterští bojovníci za svobodu (UFF) a Ulsterští dobrovolníci (UVF). První oficiální rozhovory od roku 1972 mezi zástupci britské vlády a Sinn Féin začaly v prosinci 1994 v Belfastu. I přes oboustranná jednání docházelo i v průběhu roku 1995 k ozbrojeným útokům v Severním Irsku. V únoru 1995 předložili ministerští předsedové Velké Británie a Irska John Major a John Bruton rámcovou dohodu, zaručující právo Severního Irska na sebeurčení a předpokládající vytvoření severoirského parlamentu.