Vznik a vývoj země

Prírodné vedy » Geografia

Autor: smile5
Typ práce: Referát
Dátum: 10.06.2008
Jazyk: Čeština
Rozsah: 529 slov
Počet zobrazení: 9 307
Tlačení: 675
Uložení: 734
Země vznikala v několika etapách ze sluneční pramlhoviny před 4,6 miliardami let. Současně s ostatními velkými tělesy sluneční soustavy. Podle všech známek se však díky zdrojům tepla rychle zahřívá, až se celá roztavila a posléze znovu utuhla. V té době vznikalo zemské jádro i plášť. Konečně před 3,8 miliardy let se vytvořila na povrchu chladnoucí Země tenká kůra. Kůra byla zprvu křehká, takže se lámala, a skrze ni se protavovala láva. Přitom se uvolňovaly vulkanické plyny a vytvářely prapůvodní atmosféru Země.

Byla v ní především vodní pára, dále metan, oxyd uhličitý, amoniak, dusík, vodík, hélium, inertní (netečné) plyny a kyselé dýmy. Když teplota na Zemi klesla, začala poměrně brzo  na povrchu Země kondenzovat voda. Vznikaly první oceány, jezera a řeky. Atmosféra Země se později zbavila nejlehčích prvků - vodíku a hélia, které unikly do kosmického prostoru. Místo nich začalo v atmosféře Země přibývat kyslíku. Patrně už před 3,5 miliardy let se na Zemi začal rozvíjet život. Zhruba před 2,5 miliardy let se počaly tvořit zárodky dnešních kontinentů. Před několika miliony let vyvrcholil vývoj organického života na Zemi - objevil se člověk .

Stavba Země
Souběžně se změnami zemského povrchu se přetvářelo též nitro Země. Země má tuhé jádro, složené ze železa a niklu o poloměru 1220 km. Díky vysokým tlakům je hustota jádra      14000 kg/m3. Pak následuje přechodná vrstva o tloušťce 500 km, nad níž se nalézá tekuté vnější jádro o tloušťce 1 700 km. To je obklopeno 2 900 km tlustým pláštěm, který sahá bezmála až k zemskému povrchu. Pod pevninami je v hloubce asi 40 km a pod oceánem již v hloubce 10 km. Tudíž je zemská kůra neobyčejně tenkou povrchovou slupkou.

Pohyby Země
Země obíhá kolem Slunce po téměř kruhové dráze. Tím má zaručenou stálou dodávku tepla a světla. Je zajímavé, že Země je ke Slunci nejblíže právě v lednu, tedy uprostřed naši zimy a nejdále v červenci. Příčinou vzniku ročních období nemůže být kolísání vzdálenosti Země-Slunce, protože tento rozdíl je malý ( 5 mil km ). Skutečnou příčinnou střídání ročních dob je sklon rotační osy Země vůči oběžné rovině (rovině ekliptiky). V zimě je totiž ke slunci přivrácena jižní polokoule (tam mají ovšem v té době léto) zatím co v létě severní polokoule na jižní polokouli vrcholí zima. V době rovnodennosti ( na jaře a na podzim ) jsou obě polokoule ozařovány stejně. Den trvá stejně jako noc   (   12 hod ) všude na Zemi. Rotující Země se chová jako setrvačník, tj. rotační osa svůj směr v prostoru nemění.

Země je dále výrazně ovlivňována gravitačním působením Měsíce a Slunce. Tato dvě tělesa mají sice zcela rozdílné rozměry a hmotnost ale také naopak rozdílné vzdálenosti, proto se rozdíl gravitačního působení na různé části zemského povrchu, vyvolaný na jedné straně Měsícem a na druhé straně Sluncem, shodou okolností liší poměrně málo. Tomuto rozdílnému gravitačnímu působení říkáme slapy. Slapy jsou příčinou mořského přílivu a odlivu. Slapové působení Měsíce a Slunce se však projevuje i na rychlosti zemské rotace.

Jelikož má Země na rovníku jistý přebytek hmoty, stává se, že se poloha této osy v prostoru časem mění. Dnes už víme, že zemská osa opisuje plášť kužele s periodou 25 800 let. Tomuto pohybu se odborně říká precese.     

Oboduj prácu: 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1


Odporúčame

Prírodné vedy » Geografia

:: KATEGÓRIE – Referáty, ťaháky, maturita:

Vygenerované za 0.018 s.
Zavrieť reklamu