Zobrazování zemského povrchu na mapách

Kartografie = obor zabývající se přenesením reálné skutečnosti na mapy
Glóbus – nejdokonalejší zobrazení Země, nejméně zkresluje skutečnost, zachovává tvar Země, velikosti úhlů a vzdálenosti jsou zmenšeny v konstantním poměru 1:m (délkové měřítko glóbu)
Mapa = zmenšený a jednoduchý obraz zemského povrchu (popř. i jiných vesmírných těles)
 
Obsah mapy:
-  Kartografické zobrazení – převod kulové plochy Země do roviny
-  Měřítko – zmenšení Země do mapy
-  Zeměpisné souřadnice – síť rovnoběžek a poledníků
 
Poledníky a rovnoběžky – pomáhají k orientaci, autorem je Eratostenes (kustod alexandrijské knihovny)
Poledníky = imaginární čáry (linie), které spojují všechny body se stejnou zeměpisnou délkou, slouží k určení zeměpisné délky.
Rovnoběžky = imaginární smyšlené čáry (linie), které spojují všechny body se stejnou zeměpisnou šířkou. Všechny rovnoběžky jsou od sebe stejně vzdálené.
Zeměpisná délka = vzdálenost jakéhokoliv bodu na zemském povrchu od základního poledníku, vyjádřeno úhlem . rozděluje Zemi  na západní a východní polokouli, max. hodnota je 180°. Nabývá hodnot od 0°do +180° (východní délka) nebo od 0°do -180° (západní délka). Kilometrová vzdálenost mezi délkovými stupni se od rovníku k pólům zkracuje.
Zeměpisná šířka = úhel mezi rovinou rovníku a bodem na zemském povrchu. Rovník rozděluje Zemi na severní a jižní polokouli, max. hodnota je 90°.  Nabývá hodnot od 0° do +90° pro severní zeměpisnou šířku a od 0°do -90°pro jižní šířku. Vzdálenost 1° je 111 km.
Délka rovníku je 40 000 km. Nultým poledníkem je Greenwich, který se nachází v Londýně.

Měřítko mapy:
Měřítko mapy = vyjádření poměru mapy ke skutečnosti. Je to vždy 1:m (jedna ku něčemu)
Dělení map:
- Velké – nejvíce podrobná mapa, měřítko mapy je do 1: 200 000 (1 cm je 2 km). Nejpodrobnější mapy jsou katastrální mapy, u kterých je 1 cm 20 metrů.
- Střední – měřítka větší než 1: 200 000 do 1: 1000 000
- Malé – nejméně podrobné mapy, měřítko je více než 1: 1000 000. jsou to mapy kontinentů, zemí atd.
 
Mapy jsou dnes orientovány na sever, dřív tomu ale tak nebylo. Proto u středověkých map vždy musela být uvedena orientace. Autorem map byl i např. Komenský, který vytvořil mapu Moravy. Dřív nebyla u map ani legenda, kreslily tam přesně to, co se na daném místě nacházelo. Např. hory zakreslili jako hory.
Legendy = vysvětlivky a značky, co jsou na mapě použity

Dělení map podle obsahu:
1) Topografické (mapy obecně zeměpisné): nachází se zde přírodní poměry (vodstvo, povrch, největší sídla..). Jsou barevně vyjádřeny, např. čím nižší nížina, tím sytěji zelená barva. Nejzelenější – okolí mrtvého moře. Nejhnědší – Mt. Everest).
  U podrobných map jsou i vrstevnice (značí se jimi nadmořská výška), což jsou smyšlené čáry, které 
  spojují všechny body se stejnou nadmořskou výškou.
Prudký svah – vrstevnice jsou hodně u sebe
  Pozvolný svah – vrstevnice jsou blízkou sebe
  Dále jsou v mapách zakresleny pouště, voda, permafrost atd.
2) Tématické – zde je potlačen zeměpisný obsah, nejsou zde hory, nížiny atd. (max. jen v náznacích). Např. mapy hospodářské, hydrologické, klimatické, průmyslové, mapy památek aj.
3)  Geologické
4)  Historické – u těchto map je zakreslen vývoj území některého státu, např. jak bylo území kolonizováno
5) Turistické mapy – zakreslení památek a cest
 
Dělení map podle přenášení:
1. Azimutální – zobrazuje se na tečnou rovinu. Může mít 3 polohy:
- Normální (pólová) – plocha se dotýká jen pólu, používá se pro zobrazení polárních oblastí.
- Příčná – plocha je položena na rovník
- Obecná – plocha se položí na jakékoliv jiné místo, (tečný bod je kdekoliv jinde než je
rovník a pól)
2. Válcové – používají se při zobrazování velkého kusu Země, např. mapy zemského povrchu. Zobrazuje se na povrch válce, který lze rozvinout do roviny.
 
-  Normální - válec se dotýká Země na rovníku
-  Příčná – válec se dotýká rovníku a pólu
-  Obecná – válec se nedotýká ano rovníku ani pólu
 
3. Sečný válec –válec protíná Zemi
-  Normální – válec protíná Zemi ve dvou rovnoběžkách stejně vzdálených od rovníku
-  Příčná – válec se dotýká rovníku
-  Obecná – rovník a poledník se dotýkají válce jen svými okraji
 
4. Kuželové – „kornout“ se nasadí na Zem, přenáší se jednotlivé zemské body na zemský povrch. Povrch se Země dotýká v tzv. kružnici
-  Příčná
-  Obecná
 
V poslední době se změnily způsoby mapování. Dříve chodili geologové a po krajině vytyčovali body. V dnešní době se používá letecká metoda, např. u zemědělských dotacích. Při zpracování map se uplatňuje moderní technika (digitalizace).