Geografie, její předmět a funkce
Geografie= popisování Země, slovo z řečtiny, patří
k nejstarším vědám.
Eratosthenés- otec geografie, žil na přelomu 3. a 2. století př.n.l. v egyptské Alexandrii jako
kustod alexandrijské knihovny. Dával dohromady vše, co se týkalo Země a soubor svých poznatků se pojmenoval
Geografika.
Už v antice lidé věděli, že je Země kulatá, přišel na to Aristoteles ve 4.
stol.př.n.l. zjistili, že Země je v centru vesmíru (geocentrismus). Až v 16. stol. zjistil Koperník, že v centru
vesmíru je Slunce (heliocentrismus).
První věrohodný cestopis ze 13. stol: Milion od
Marca Pola. Součástí cestopisů bývaly zjednodušené mapky, obrázky, plánky. Nejstarší plnohodnotná mapa je již z 2500
př.n.l., na které je zobrazeno povodí Eufratu.
První mapy světa (Evropa, severní Afrika, západ Asie) je od
Hekatoise a Anaximandra. Klaudius Ptolemaios (Řek,2 stol.př.n.l)- jeho mapy se používaly až do
cest Kryštofa Kolumba.
Poměrně dlouho fungovala geografie jako popisná věda, převažovaly v ní popisy
přírodních krajin (reliéfu, klimatu, vodstva, půdy, fauny, flóry). Ze sociálních jevů si všímala obyvatelstva (rasy, jazyky, etnika,
sídla, způsob života) a politického uspořádání, méně hospodářství. Nelze ji zařadit ani do přírodních či humanitních věd, neboť
se zabývá jak jevy přírodními tak jevy společenskými a jejich vzájemným působením. Od konce 18.stol. přestává být geografie popisná,
ale vysvětlující (explikativní). Od popisu přechází k vysvětlování přírodních a
společenských jevů, jejich vzájemných vztahů, příčin a následků. Změnilo se také i její zaměření. Dříve se geografie zabývala
popisem neznámých oblastí , nyní se zaměřuje na složku sociální (např. sociální geografie, geografie člověka, humánní geografie).
Geografie- dělí se na disciplíny podle předmětu jejich zkoumání. Samostatně se vyčleňuje geografie
planetární a kartografii.
Disciplíny geografie:
1) Fyzická
geografie- geomorfologie, klimatologie, hydrogeografie, pedogeografie, biogeografie.
2) Sociální (humánní)
geografie- geografie obyvatelstva a sídel, ekonomická a politická geografie.
3) Geografie obecná-
zabývá se celosvětovými jevy, např. úbytek pralesů, globální oteplování.
4) Geografie regionální-
zabývá se problematikou určitého území, studuje menší územní jednotky.
5) Geografie empirická-
shromažďuje fakta a přímá pozorování krajiny.
6) Geografie teoretická- vytváří hypotézy a
teorie.
7) Aplikovaná geografie- podílí se na řešení současných problémů.
Zones.sk – Zóny pre každého študenta