Vodstvo na Zemi
Autor: ergo
Typ práce: Učebné poznámky
Typ práce: Učebné poznámky
Dátum: 18.08.2008
Jazyk:
Jazyk:
Rozsah: 1 208 slov
Počet zobrazení: 10 421
Počet zobrazení: 10 421
Tlačení: 938
Uložení: 1 120
Uložení: 1 120
Hydrosféra = všechna voda v jakémkoliv skupenství, v atmosféře, na Zemi, v podzemí i v organismech
-výskyt vody v přírodě je ve všech třech skupenstvích a přechází z jednoho skupenství do druhého
Atmosféra: mraky, déšť, vlhkost
Na zemi: ledovce, sníh a jakákoliv voda na zemi
V podzemí: podpovrchová voda
Obory zabývající se hydrosférou:
- Oceánografie- věda zabývající se oceány
- Hydrologie- zabývá se fyzikálními a chemickými vlastnostmi vody
- Hydrogeologie- zabývá se podzemní vodou
- Hydrogeografie- zabývá se jak voda působí na zemský povrch
Rozdělení vody:
97 % v oceánech (slaná voda)
2 % voda v pevném skupenství- ledovce, sníh (ten co neroztává)
1 % jezera, řeky, rybníky, potůčky, vodárny, podzemní voda, déšť
Oběh vody:
-jeho příčinou je sluneční záření a zahrnuje složité geofyzikální pochody, jako jsou zejména výpar, přenos vodních par v atmosféře, jejich kondenzace a vznik srážek, mrznutí, tání, povrchový a podpovrchový odtok.
- Velký oběh vody: část vody vypařené z oceánu se dostává ve formě srážek na pevninu, odkud se vrací zpět do světového oceánu buď formou odtoku nebo opětovného výparu
- Malý oběh vody: výpar z povrchu oceánů nebo z pevniny a její návrat zpět do oceánů nebo na pevninu. Není zde ale výměna mezi oceánem a pevninou jako u velkého oběhu vody.
Výskyt vody:
- Vody pevnin: potoky, řeky, ledovce, jezera
- Vody oceánů: oceány, moře
Vody pevnin
Povrchové toky - potoky a řeky- tvoří dohromady říční síť, ve které rozlišujeme hlavní toky a jejich přítoky.
Pramen: místo vzniku řeky; pramenem může být podzemní voda, jezero, ledovec, močál
Ústí: místo, kde vodní tok vtéká do jiné řeky, jezera nebo moře
Povodí: území, ze kterého hlavní tok s přítoky odvádí povrchovou i podpovrchovou vodu
Rozvodí: hranice mezi povodími
Vodní ron: hlavní organizovaný odtok vody po dešti
Úmoří: oblast, ze které je všechna voda odvedena do jednoho moře
Vodní stav: výška vodní hladiny v řece nad zvoleným pevným bodem
Průtok: množství vody, které proteče za 1 sekundu
Rozdíl mezi bystřinou a potokem:
Potok: menší sklon dna, v nížinách se ukládá materiál, málo vody je na konci léto, neboť je horko
Bystřina: větší sklon dna, přenáší více materiálu, prudší, nejméně vody má v zimě
Řeky
Dělení řek podle oblastí, kde se vyskytují:
- Oblast rovníku: řeky mají stálý přísun vody, neboť neustále prší. Příklady: Amazonka, Orinoko, Magdaléna, Kongo
- Oblast s monzunovým podnebím: maximální průtok je během monzunových srážek, kdy též dochází k rozvodnění řek. Je zde období dešťů a sucha. Příklady:Nil, Zambezi
- Oblast pouští: po většinu roku suchá koryta, která se při dešti nakrátko promění v prudké řeky, creeky = občasné řeky v Austrálii, vádí= občasné řeky v Africe, výskyt vody je jen jednou za několik let, nedostatek srážek, voda se vypařuje a vsakuje do půdy, řeky- Austrálie, Afrika
- Oblast středomoří: velké průtoky řek během zimy, suchá koryta v létě. Příklady: Tajo, Arno, Tiberia
- Oblast západní Evropy: řeky ovlivněny oceánským podnebím, nejvíce vody je na podzim a v zimě, a nejméně v létě, kdy je největší výpar a největší spotřeba vody rostlinstvem. Příklady: Severn, Temže, Seina, Loira
- Oblast východní Evropy: řeky v oblasti kontinentálního podnebí (dlouhá zima, málo srážek), nejvíce vody je na jaře, když taje sníh. Příklady: Volha, Don, Dněpr
- Oblast vysokých hor: řeky sněhového a ledovcového původu, nejvíce vody- na jaře a v létě, nejméně v zimě. Příklady: alpské řeky (Dunaj, Rýn, Pád), Columbia, kavkazské a himalájské toky.
- Subpolární oblast: řeky v oblastech kontinentálního podnebí, vysoké průtoky řek jsou v létě. Zima je suchá, sníh taje na jaře a rychle. Tečou-li řeky od jihu k severu, pak jsou dolní toky na jaře ještě zamrzlé, a proto vznikají rozsáhlé rozlivy vody, v létě je dostatek vody i při nízkých srážkách. Nízký je výpar i spotřeba vody vegetací, v zimě minimální průtoky. Příklady: Yucon, Mackenzie, Pečora, Ob aj.
Jezera
-sladkovodní: výskyt- Severní Amerika (Velká jezera při hranicích Kanady a USA), Kanada, jezera Východoafrické příkopové propadliny, Bajkal (nejhlubší jezero planety)
-slaná: výskyt- v aridních oblastech, kde převládá výpar nad srážkami
Barva jezer: modrá (čistá), červeno-hnědá, žlutá, zelená (v krasových oblastech)
Zánik jezer: protrhnutím hrází, zarůstáním
Podle vzniku se dělí na:
- Tektonická - vznik propadem (nejhlubší jezera) nebo vysunutím litosférických desek, např.: Viktoriino jezero, jezero Titicaca, Bajkal
- Sopečná - vznik v kráterech sopky, mohou být i teplá, Taupo- největší sopečné jezero (NZ)
- Hrazená – vznik přehrazením vody, patří sem jezera ledovcového původu (Krkonoše), mohou vniknout i v okolí sopky a nebo sesuvem půdy (Mladotické jezero v záp. Čechách)
- Karová jezera- ledovcového původy, kdy se ledovec sesunul do prohlubně
- Krasová- výskyt v podzemí v krasových oblastech
- Pobřežní- vznik na pobřeží moře, kde je záliv a neustálým přínosem materiálu se vytváří nános, malý odliv
Rybníky
= umělé nádrže vody, rybníkářská velmoc- od dob Karla IV. + 16.stol., byly stavěny kvůli zemědělské činnosti pro odvodnění bažin, teprve až později se začaly používat pro chov kaprů
Podle získávání vody se dělí na:
- Rybníky průtočné - ideální pro chov kaprů a jiných ryb
- Rybníky pramenité- nevhodné pro ryby, voda je sice čistá, ale studená
- Rybníky nebeské- zdroj je srážková voda, nemají odtok, jsou dočasné, pro ryby velice nevhodné
Mokřady = bažiny, rašelinitě, slatiniště
Bažiny- přísun vody přesahuje, půda je rozmokřená, vznikají po vykácení lesů
Rašeliniště- vznik: když jezero zaroste mechem, výskyt:ve vysokých polohách- Krkonoše, Krušné hory, Šumava
Slatiniště- vznik v nízkých nadmořských výškách, na první pohled vypadají jako louky, ale je to bláto
Přehrady
Vznikly původně jako ochrana proti záplavám, poté se začaly používat pro hydroelektrárny, vznikají na většině vodních tocích
Zápory: jejich dna jsou zanesena blátem a škodlivinami (toxická dna)
Asuánská přehrada na Nilu- celkem stavěna dvakrát, neboť byla zpočátku mělká
Led
-horské ledovce- vznikají na horách
-kontinentální-Antarktida, Grónsko
-vznikají třemi způsoby: 1. v atmosféře z vodní páry = kroupy
2. zmrznutím vody
3. přeměnou sněhu
Podpovrchová voda:
- Voda půdní- voda, která je od povrchu tak daleko, kdy se ještě dělí s plyny atmosféry
- Voda podzemní- voda, ve které už není vzduch
hladina podzemních vod- hranice mezi půdní a podzemní vodou,
pramen- zásobárna spodní vody, kde se vytvoří vysoký tlak, voda nemá kam v podzemí odtékat a prasklino vyvěrá na povrch, artézský pramen
artézská studna= uměle vyvrtaný artézský pramen
minerální prameny- obsahují minimálně 1 gram minerálů na litr, prameny mají různou vodu- teplé prameny (Teplice), horké prameny- vřídla- Island, severní ostrov Nového Zélandu
Vody oceánu
Světový oceán, zahrnující jednotlivé oceány a moře, zaujímá 71 % povrchu Země (= 97 % hydrosféry).
Oceány: Atlantský (největší a nejhlubší- mariánský příkop minus 11km), Tichý (Pacifický), Indický, a Severní ledový (nejmenší, nestudenější, nejledovější, ustanoven až po 2.světové válce)
Moře okrajová: Severní moře, Žluté moře, Karibské koře
Moře středozemní: Baltské moře, Středozemní moře, Černé moře, Rudé moře
Vlastnosti mořské vody:
- Slanost (sanalita) - způsobena rozpuštěnými solemi (chloridy a sírany), průměrná sanalita je 35 promile, vysokou banalitou se vyznačují Rudé či karibské moře a obecně moře ležící v subtropech. Naopak nižší je sanalita chladnějších moří.
- Teplota- odpovídá intenzitě slunečního záření, kvůli existenci teplých a studených mořských proudů jsou hodnoty teploty vody ve stejných zeměpisných šířkách značně rozdílné.
- Hustota, Barva
Mořské proudy: způsobují přenos obrovských objemů oceánských vod na velké vzdálenosti. Dělí se podle teploty na proudy teplé (Golfský, Kuro-šio, Brazilský aj.) a studené (Labradorský, Peruánský, Kanárský aj.). mají výrazný vliv na podnebí oceánů, moří, ostrovů i přilehlých pevnin.
Tsunami: vznikají podmořským zemětřesením a výbuchy podmořských sopek.
Mořské dmutí (příliv, odliv): vznikají vlivem přitažlivých sil Země, Měsíce a Slunce
-výskyt vody v přírodě je ve všech třech skupenstvích a přechází z jednoho skupenství do druhého
Atmosféra: mraky, déšť, vlhkost
Na zemi: ledovce, sníh a jakákoliv voda na zemi
V podzemí: podpovrchová voda
Obory zabývající se hydrosférou:
- Oceánografie- věda zabývající se oceány
- Hydrologie- zabývá se fyzikálními a chemickými vlastnostmi vody
- Hydrogeologie- zabývá se podzemní vodou
- Hydrogeografie- zabývá se jak voda působí na zemský povrch
Rozdělení vody:
97 % v oceánech (slaná voda)
2 % voda v pevném skupenství- ledovce, sníh (ten co neroztává)
1 % jezera, řeky, rybníky, potůčky, vodárny, podzemní voda, déšť
Oběh vody:
-jeho příčinou je sluneční záření a zahrnuje složité geofyzikální pochody, jako jsou zejména výpar, přenos vodních par v atmosféře, jejich kondenzace a vznik srážek, mrznutí, tání, povrchový a podpovrchový odtok.
- Velký oběh vody: část vody vypařené z oceánu se dostává ve formě srážek na pevninu, odkud se vrací zpět do světového oceánu buď formou odtoku nebo opětovného výparu
- Malý oběh vody: výpar z povrchu oceánů nebo z pevniny a její návrat zpět do oceánů nebo na pevninu. Není zde ale výměna mezi oceánem a pevninou jako u velkého oběhu vody.
- Vody pevnin: potoky, řeky, ledovce, jezera
- Vody oceánů: oceány, moře
Vody pevnin
Povrchové toky - potoky a řeky- tvoří dohromady říční síť, ve které rozlišujeme hlavní toky a jejich přítoky.
Pramen: místo vzniku řeky; pramenem může být podzemní voda, jezero, ledovec, močál
Ústí: místo, kde vodní tok vtéká do jiné řeky, jezera nebo moře
Povodí: území, ze kterého hlavní tok s přítoky odvádí povrchovou i podpovrchovou vodu
Rozvodí: hranice mezi povodími
Vodní ron: hlavní organizovaný odtok vody po dešti
Úmoří: oblast, ze které je všechna voda odvedena do jednoho moře
Vodní stav: výška vodní hladiny v řece nad zvoleným pevným bodem
Průtok: množství vody, které proteče za 1 sekundu
Rozdíl mezi bystřinou a potokem:
Potok: menší sklon dna, v nížinách se ukládá materiál, málo vody je na konci léto, neboť je horko
Bystřina: větší sklon dna, přenáší více materiálu, prudší, nejméně vody má v zimě
Řeky
Dělení řek podle oblastí, kde se vyskytují:
- Oblast rovníku: řeky mají stálý přísun vody, neboť neustále prší. Příklady: Amazonka, Orinoko, Magdaléna, Kongo
- Oblast s monzunovým podnebím: maximální průtok je během monzunových srážek, kdy též dochází k rozvodnění řek. Je zde období dešťů a sucha. Příklady:Nil, Zambezi
- Oblast pouští: po většinu roku suchá koryta, která se při dešti nakrátko promění v prudké řeky, creeky = občasné řeky v Austrálii, vádí= občasné řeky v Africe, výskyt vody je jen jednou za několik let, nedostatek srážek, voda se vypařuje a vsakuje do půdy, řeky- Austrálie, Afrika
- Oblast středomoří: velké průtoky řek během zimy, suchá koryta v létě. Příklady: Tajo, Arno, Tiberia
- Oblast západní Evropy: řeky ovlivněny oceánským podnebím, nejvíce vody je na podzim a v zimě, a nejméně v létě, kdy je největší výpar a největší spotřeba vody rostlinstvem. Příklady: Severn, Temže, Seina, Loira
- Oblast východní Evropy: řeky v oblasti kontinentálního podnebí (dlouhá zima, málo srážek), nejvíce vody je na jaře, když taje sníh. Příklady: Volha, Don, Dněpr
- Oblast vysokých hor: řeky sněhového a ledovcového původu, nejvíce vody- na jaře a v létě, nejméně v zimě. Příklady: alpské řeky (Dunaj, Rýn, Pád), Columbia, kavkazské a himalájské toky.
- Subpolární oblast: řeky v oblastech kontinentálního podnebí, vysoké průtoky řek jsou v létě. Zima je suchá, sníh taje na jaře a rychle. Tečou-li řeky od jihu k severu, pak jsou dolní toky na jaře ještě zamrzlé, a proto vznikají rozsáhlé rozlivy vody, v létě je dostatek vody i při nízkých srážkách. Nízký je výpar i spotřeba vody vegetací, v zimě minimální průtoky. Příklady: Yucon, Mackenzie, Pečora, Ob aj.
Jezera
-sladkovodní: výskyt- Severní Amerika (Velká jezera při hranicích Kanady a USA), Kanada, jezera Východoafrické příkopové propadliny, Bajkal (nejhlubší jezero planety)
-slaná: výskyt- v aridních oblastech, kde převládá výpar nad srážkami
Barva jezer: modrá (čistá), červeno-hnědá, žlutá, zelená (v krasových oblastech)
Zánik jezer: protrhnutím hrází, zarůstáním
Podle vzniku se dělí na:
- Tektonická - vznik propadem (nejhlubší jezera) nebo vysunutím litosférických desek, např.: Viktoriino jezero, jezero Titicaca, Bajkal
- Sopečná - vznik v kráterech sopky, mohou být i teplá, Taupo- největší sopečné jezero (NZ)
- Hrazená – vznik přehrazením vody, patří sem jezera ledovcového původu (Krkonoše), mohou vniknout i v okolí sopky a nebo sesuvem půdy (Mladotické jezero v záp. Čechách)
- Karová jezera- ledovcového původy, kdy se ledovec sesunul do prohlubně
- Krasová- výskyt v podzemí v krasových oblastech
- Pobřežní- vznik na pobřeží moře, kde je záliv a neustálým přínosem materiálu se vytváří nános, malý odliv
Rybníky
= umělé nádrže vody, rybníkářská velmoc- od dob Karla IV. + 16.stol., byly stavěny kvůli zemědělské činnosti pro odvodnění bažin, teprve až později se začaly používat pro chov kaprů
Podle získávání vody se dělí na:
- Rybníky průtočné - ideální pro chov kaprů a jiných ryb
- Rybníky pramenité- nevhodné pro ryby, voda je sice čistá, ale studená
- Rybníky nebeské- zdroj je srážková voda, nemají odtok, jsou dočasné, pro ryby velice nevhodné
Mokřady = bažiny, rašelinitě, slatiniště
Bažiny- přísun vody přesahuje, půda je rozmokřená, vznikají po vykácení lesů
Rašeliniště- vznik: když jezero zaroste mechem, výskyt:ve vysokých polohách- Krkonoše, Krušné hory, Šumava
Slatiniště- vznik v nízkých nadmořských výškách, na první pohled vypadají jako louky, ale je to bláto
Přehrady
Vznikly původně jako ochrana proti záplavám, poté se začaly používat pro hydroelektrárny, vznikají na většině vodních tocích
Zápory: jejich dna jsou zanesena blátem a škodlivinami (toxická dna)
Asuánská přehrada na Nilu- celkem stavěna dvakrát, neboť byla zpočátku mělká
Led
-horské ledovce- vznikají na horách
-kontinentální-Antarktida, Grónsko
-vznikají třemi způsoby: 1. v atmosféře z vodní páry = kroupy
2. zmrznutím vody
3. přeměnou sněhu
Podpovrchová voda:
- Voda půdní- voda, která je od povrchu tak daleko, kdy se ještě dělí s plyny atmosféry
- Voda podzemní- voda, ve které už není vzduch
hladina podzemních vod- hranice mezi půdní a podzemní vodou,
pramen- zásobárna spodní vody, kde se vytvoří vysoký tlak, voda nemá kam v podzemí odtékat a prasklino vyvěrá na povrch, artézský pramen
artézská studna= uměle vyvrtaný artézský pramen
minerální prameny- obsahují minimálně 1 gram minerálů na litr, prameny mají různou vodu- teplé prameny (Teplice), horké prameny- vřídla- Island, severní ostrov Nového Zélandu
Vody oceánu
Světový oceán, zahrnující jednotlivé oceány a moře, zaujímá 71 % povrchu Země (= 97 % hydrosféry).
Oceány: Atlantský (největší a nejhlubší- mariánský příkop minus 11km), Tichý (Pacifický), Indický, a Severní ledový (nejmenší, nestudenější, nejledovější, ustanoven až po 2.světové válce)
Moře okrajová: Severní moře, Žluté moře, Karibské koře
Moře středozemní: Baltské moře, Středozemní moře, Černé moře, Rudé moře
Vlastnosti mořské vody:
- Slanost (sanalita) - způsobena rozpuštěnými solemi (chloridy a sírany), průměrná sanalita je 35 promile, vysokou banalitou se vyznačují Rudé či karibské moře a obecně moře ležící v subtropech. Naopak nižší je sanalita chladnějších moří.
- Teplota- odpovídá intenzitě slunečního záření, kvůli existenci teplých a studených mořských proudů jsou hodnoty teploty vody ve stejných zeměpisných šířkách značně rozdílné.
- Hustota, Barva
Mořské proudy: způsobují přenos obrovských objemů oceánských vod na velké vzdálenosti. Dělí se podle teploty na proudy teplé (Golfský, Kuro-šio, Brazilský aj.) a studené (Labradorský, Peruánský, Kanárský aj.). mají výrazný vliv na podnebí oceánů, moří, ostrovů i přilehlých pevnin.
Tsunami: vznikají podmořským zemětřesením a výbuchy podmořských sopek.
Mořské dmutí (příliv, odliv): vznikají vlivem přitažlivých sil Země, Měsíce a Slunce
Podobné práce | Typ práce | Rozsah | |
---|---|---|---|
Vodstvo Európy | Učebné poznámky | 295 slov | |
Vodstvo na pevnine | Referát | 241 slov | |
Vodstvo Slovenska | Referát | 685 slov | |
2. zadanie – Kartografia, Vodstvo Slovenska | Maturita | 640 slov | |
Vodstvo Afriky | Ostatné | 80 slov | |
Vodstvo Európy | Učebné poznámky | 99 slov | |
16. zadanie – Stredná Amerika, Vodstvo Európy, Planéta Zem, časové pásma | Maturita | 732 slov | |
Vodstvo Ázie | Učebné poznámky | 138 slov | |
Vodstvo Afriky (3 úmoria) | Učebné poznámky | 92 slov | |
Vodstvo Afriky | Referát | 248 slov |
Vyhľadaj ďalšie študentské práce pre tieto populárne kľúčové slová:
#vodstvo sveta #finsko-vodstvo #vodstvo #co tvori vodstvo nazemi v atmosfere #čo tvorí vodstvo v atmosfére #stredná amerika vodstvo #horské potoky #vodstvo na yemi #vodstvo na zami #rozloženie vodstva na zami #okrajove more #Vodstvo Lichtenštajska #vodstvo planéta zem #KRUŠNÉ HORY #rozdiel medzi bystrinou a potokom #litosféra členenie litosféry #svetovy oceanDiskusia: Vodstvo na Zemi
Pridať nový komentárVygenerované za 0.015 s.