Ruská federace

Do října 1991 – SSSR (Svaz sovětských socialistických republik) byl nejrozsáhlejší stát světa (22 mil. km²)
1991 - rozpad SSSR, vznik Společenství nezávislých států -tvořeno státy, které dříve byly součástí SSSR. Největší z nich je Ruská federace (17 mil. km²). Litva, Lotyšsko, Estonsko a Gruzie odmítly vstup do Společnosti nezávislých států, čímž se Rusku zhoršil přístup k Baltskému moři.
 
Rusko – stát rozkládající se na dvou světadílech, mnohonárodnostní stát (100 národních skupin: 80% Rusové, dále Mongolové, Kalmykové…), 142 milionů obyvatel, řídké a nepravidelné osídlení ( 9 obyvatel na 1 km²), vývoj obyvatelstva byl ve 20. letech poznamenán 1. a 2. světovou válkou, stalinskými represemi, hladomory a vysokou úmrtností. Většina obyvatel žije v Evropské části v okolí Moskvy, Sankt-Peterburgu, Povolží a Ural. V asijské části je zalidněn jen pruh kolem transsibiřské magistrály (města Omsk, Novosibirsk, Krasnojarsk aj.) a Kuzněcká pánev (Novokuzneck aj.).  
Státní zřízení: federativní republika (21 států) prezidentského typu, ale vyhovuje jim diktatura.
 
Náboženství:
-  Pravoslaví
-  Islám
-  Judaismus
-  Buddhismus
-  Katolíci (v malé míře)
 
- problémy s národnostními rozdíly, jsou spojeny i s náboženskými problémy, neboť každý vyznává něco jiného.
 
Přírodní poměry:
70% Ruska tvoří roviny, z nichž nejrozsáhlejší jsou Východoevropská rovina (Ruská tabule), Západosibiřská a Severosibiřská rovina, Karelská jezerní plošina, (Kaspická nížina -28 m). Evropu a Asii odděluje pásmo Uralu (délka 2000 km). Velká západosibiřská rovina - oblast porostlá tajgou a trochu tundrou, permafrost (v létě bažiny).
Vysoká pohoří: Velký Kavkaz (nejvyšší hora Ruska - Elbrus 5642 m), Altaj, Sajanské pohoří, Jabloňový hřbet, Věrchojánské pohoří, Kamčatka a Kurily atd. Východně od Bajkalu je oblast tektonicky činná (sopečná činnost). Středosibiřská vysočina – geologicky nejstarší část Eurasie.
 
Klima:
Rusko se nachází v polárním, mírném a subtropickém pásu, ale převážně je to mírný kontinentální pás.
- ovlivněno zeměpisnou šířkou, nadmořskou výškou, vzdáleností od oceánu a reliéfem.
- malé množství srážek (cca 600 mm ročně), velké rozdíly teplot v zimě a v létě, léta horká a zimy studené. Severovýchodní Sibiř – zima: -70°C, velké přívaly sněhu, léto: 30°C (rozdíl teplot je až 100°C)
- subtropické klima - pobřeží Černého moře
- oceánské klima – na východě v okolí nikdy nezamrzajícího přístavu Vladivostoku, nejvíc srážek (kromě horských oblastí)
- půlka území Ruska je pod sněhem, veletoky půl roku zamrzlé
 
Řeky:
Všechny se vyznačují malým spádem a klidným tokem (důležité v hospodářství – např. doprava, výroba elektřiny, závlaha). Nevýhoda: většina z nich v zimě zamrzá.
Veletoky: Ob, Jenisej, Lena, Amur, Volha, Angara
Jezera: Bajkalské jezero (nejhlubší jezero světa: 1637m, je zde soustředěna pětina světových zásob povrchové sladké vody), Ladožské a Oněžské (největší jezera v Evropě).
 
Zemědělství:
13% zemědělské půdy (5% pastviny, 8% orná půda), nejlepší podmínky: oblast jižně od Moskvy až po Předkavkazsko a jih Západní Sibiře. Problém: občasná sucha a malý rozsah závlah, pole v příšerném stavu (půda zarostlá plevelem), velké plochy Ruska jsou na pěstování nevhodné (Sibiř), část potravin musí dovážet.
Pěstování: pšenice, brambory, řepa, slunečnice. Chov: hovězího a vepřového.
 
Sibiř – porostlá tajgou, mezi Asií a Amerikou v místech Čukotského poloostrova, Beringgův průliv 100 km.
Sever Ruska – oblast tundry
Jih Ruska – lesy mírného pásu a stepi
Okolí Kaspického moře – polopouštní oblasti
 
Nerostné bohatství:
Je ho hodně, ale těžba je omezována přírodními podmínkami, ropa, zemní plyn (východně od Uralu –Tjumeň- ČR je jeden z jejich odběratelů ropovodu), černé a hnědé uhlí (oblast Kuzbas), železná ruda (Ural, jižní Sibiř), barevné kovy, drahé kovy (zlato).
Ve výrobě elektrické energie dominují tepelné elektrárny
 
Průmysl:
Po říjnové revoluci v 1917 se komunistický režim zaměřil na rychlou industrializaci země, která ale preferovala rozvoj těžkého průmyslu na úkor spotřebního průmyslu a kvantity na úkor kvality.
90. léta: SSSR byl 4. největší průmyslový producent světa (USA, Japonsko, Záp. Německo, SSSR). Důležitý je průmysl těžební (velké zásoby fosilních paliv). Patří k největším světovým producentům ropy.
Přístup ke vzdělání mělo jen málo lidí, lidé žili v chudobě.
Po rozpadu SSSR průmysl upadá. Jediné odvětví, jehož objem stále narůstá je výroba aut. Problémy s privatizací.
 
Doprava:
Hlavní úlohu má železnice, magistrála Moskva – Vladivostok, potrubní doprava, lodní doprava, letecká doprava (omezována), silniční doprava (ve špatném stavu, malé procento silnic je udržováno – nejsou peníze)
Největší přístavy: Murmansk (nezamrzá), St. Peterburk, Novosibirsk…
 
Sociální oblast:
- sledována školní docházka, zdravotní péče (povinné očkování), prohlídky školních dětí, dnes už to nefunguje. Životní úroveň – klesá, nárůst nezaměstnanosti, kriminality (i u dětí) a alkoholismu., zvýšení počtu sebevražd.