Austrálie a Oceánie

1) Austrálie
-leží na jižní polokouli
-geologicky nejstarší kontinent,
-pojmenována ještě dřív než objevena (17.stol.)
-pojmenována jako Terra Australis (jižní země)
-nejsušší, nejmenší a nejnižší kontinent (jen cca 200 m.n.m.)
Dohromady zaujímají necelých 9 milionů km². Austrálie s Tasmánií má rozlohu 7,7 km² milionů a celé její území tvoří jeden státní útvar. Oceánie se skládá z velkého množství ostrovů rozptýlených na obrovské vodní ploše Tichého oceánu a zaujímá 1,3 milionů km².
Na jejím území se nachází řada nezávislých států i závislých území.
 
Státní zřízení:
Australský svaz je konstituční monarchií a nezávislým členem britského Společenství. Hlavou státu je britská královna Alžběta II.
Skládá se ze 6 států, 2 teritorií a dalších ostrovů (Vánoční ostrovy, Norfolk, …,)

Státy:  Teritoria:
- Západní Austrálie   - Severní teritorium
- Jižní Austrálie    - Teritorium hlavního města Canberry
- Nový jižní Wales
- Queensland
- Victoria
- Tasmánie
 
Objev Austrálie:
1606- poprvé objevena holandským mořeplavcem W. Janszem (přistál na západě Yorského poloostrova)
17. stol.-objevení celého západního pobřeží Holanďany
40. léta 17. stol. Abel Tasman objevil Tasmánii, Nový Zéland, ostrov Tonga, Fidži. Holanďané nazývali objevenou pevninu "Nové Holandsko"
1770- anglický mořeplavec James Cook objevil východní pobřeží Austrálie (nazval ho Nový Jižní Wales), a tím dal podnět k anglické kolonizaci.
1788- vznik 1.trestanecké kolonie, lord Sydney sem posílal politické vězně z Anglie
19. stol.-začátek přílivu svobodných přistěhovalců, zejména za "zlaté horečky"
1.1.1901 -britské kolonie se spojily v Australský svaz.
Kolonizace Nového Zélandu začala v první polovině 19. století přes velký odpor domorodých Maorů.

Obyvatelstvo:
Původní obyvatelstvo Austrálie: Aborigines (Austrálci), lidé tmavé pleti, nikdy by nezabili člověka, zvířata zabíjeli jen v nutnosti (potrava). až do r. 1967 byli Aboridžinci úředně považováni za  „floru a faunu“ a tím pádem tito domorodci neměli volební právo. Od roku 1901 je Austrálie uznána jako stát, ale až od roku 1972 získali Aboridžinci stejná práva jako ostatní obyvatelé Austrálie. Jejich kultura je bohužel značně zdevastována. Díky alkoholu, drogám a nedostatkem obranných látek vůči evropským nemocem. Z osmnácti milionů obyvatel jich je dnes už sotva 230 000.
Když poprvé na území Austrálie přišli běloši, se svým propracovaným společenským systémem, narazili na kulturu, jejíž vazby byly oproti bělošské kultuře neuvěřitelně volné.
Aboridžinci například měli a mají neuvěřitelné psychické schopnosti. Jsou lidé, kteří si prý pamatují jména až třiceti tisíc svých předků a příbuzných.
 
Původní obyvatelstvo Tasmánie: Tasmánci, byli vyhubeni Evropany
Z 20 milionů obyvatel dnešní Austrálie 92% tvoří běloši evropského původu (převážně z Británie a Irska), zbytek Aborigines a přistěhovalci z Asie, Afriky a Oceánie. Většina obyvatel žije v klimaticky příznivějších oblastech podél pobřeží na východě, jihovýchodě, a jihozápadě. Vysoký je stupeň urbanizace. Asi 90% žije ve městech, 60% všech Australanů v pětimilionových velkoměstech.

Největší města:
- Sydney (4mil.obyv.)
- Melbourne (3mil.obyv.)
- Brisbane, Perth, Adelaide (1mil.obyv.)
 
Povrch:
Dělí se na tři části:
- Velká západoaustralská plošina
-zaujímá téměř polovinu kontinentu, jeho základ tvoří Australský štít, jsou zde pouště a savany.
-střed: Uluru (Aersova skála)-největší monolit na světě, jeho velká část je v podzemí, mění barvu podle dopadu světla, červeně zbarvená oblast, dobrá půda v okolí, je zde národní park, který je též zpravován Aboridžinci.
-výjimkou je Arhemská země (poloostrov), kde se nachází deštné pralesy a národní park Kakadu, který mají ve správě Aboridžinci.
- Středoaustralská nížina
-Velká artéská pánev (podzemní vody), Eyerovo jezero (-16m), Simpsonova poušť, je zde suchá oblast, ale díky podzemním vodám je zemědělsky využívána.
Eyerovo jezero-slané, vysychá, vedou k němu občasné řeky (creeky) a podle toho se mění koncentrace soli. Během 20.stol. vyschlo třikrát. Jsou zde též toky největších řek-Murray, Darling.
- Velké předělové pohoří
-nejosídlenější oblast Austrálie
-nejvyšších výšek dosahuje v Australských Alpách.
-nejvyšší hora: Mt. Kosciusko (2228)
-pralesy, savany, pouště, polopouště, jehličnany
-stát Victoria-lesy cypřišů, bush (suchý prales)-ve Velkém předělovém pohoří
-Velký korálový útes (Velká útesová bariéra)-2 000 km dlouhý útes, je ohrožen, neboť korálové útesy jsou velmi citlivé. Potřebují teplotu 22ºC (neprospívá jim globální oteplování), kyslík a čistotu. Nejde jen o řetězec útesů, ale i o život, který je na něm vázán.
 
Fauna:
-endemická zvířata: koala, klokani, pes dingo, vačnatci, ptakopysk, pštros emu,
-králíci, velbloudià dovezeni, poté přemnoženi
-koaly-vázány na blahovičník (eukalyptus)- typická australská dřevina

Podnebí a přírodní podmínky:
Severní Austrálie: tropické podnebí (vlhké tropy s tropickými deštnými lesy, ty směrem do vnitrozemí přecházejí do střídavě vlhkých tropů se savanami).
Většina Austrálie: subtropický pás (JV- subtropy s převahou letních lesů), JZ- středomořské klima
-se vzdáleností od východního pobřeží se množství srážek snižuje a rozsáhlé plochy Austrálie tvoří aridní oblasti, suché stepi přecházejí do polopouští a pouští. Více než polovina území nemá odtok k moři.  Pro vnitrozemí jsou typická koryta řek pouze občas naplněná vodou (creeky). Vyvinutější říční síť je pouze na jihovýchodě. Jezer je poměrně málo a jsou převážně slaná. Obrovský význam mají zásoby podzemních vod z artéských pánví.

Zemědělství:
-chov ovcí a skotu, export vlny a skopového masa
rostlinstvo: světový vývozce pšenice, dále ovoce, plodiny subtropů a mírného pásu, vinná réva, všechno zde dozrává, když je ve světě jaro a nedostatek plodin
nerosty: výrazně se podílí na světové těžbě černého uhlí, železné rudy, bauxitu, zlata, polymetalických rud (Pb, Zn, Cu). Austrálie má rozvinutý mnohostranný zpracovatelský průmysl soustředěný ve velkých městech. Exportují hlavně do Japonska, neboť Japonci jsou bohatí a nic netěží.
 
Průmysl:
-rozvinutý, na vysoké úrovni stejně jako školství a zdravotnictví. Jen v odlehlých oblastech je zdravotnictví a školství nedostupné, a proto studují přes internet.
 
2) Oceánie
 
Dělí se na tři skupiny:

- Melanésie- pevninského původu (zatopená pohoří), tvořena ostrovy a souostrovími ležící na severu a severovýchodu od Austrálie (od Nové Guineje po Fidži). Nová Guinea-2.největší ostrov světa (785 000 km²)
- Mikronésie- skládá se většinou z malých korálových ostrovů (Mariny, Karolíny, Marshallovy ostrovy,…)
- Polynésie- východně od Melanésie a Mikronésie, počítá se k ní i Nový Zéland a Havajské ostrovy

-ostrovy většinou sopečného nebo korálového původu (atoly).
-podnebí je tropické, oceánské, výskyt monzunů. Na Novém Zélandu má Severní ostrov podnebí subtropické, Jižní ostrov leží v mírném pásu (Jižní Alpy jsou zaledněny).

Obyvatelstvo:
Původní obyvatelé se liší barvou pleti. U Melanésanů je tmavá, u Mikronésanů hnědá, u Polynésanů světlejší. Na Novém Zélandu žijí Maorové. Převahu obyvatelstva evropského původu mají pouze Havajské ostrovy a Nový Zéland. Z přistěhovalců jsou v Oceánii dále zastoupeni Indové a Číňané.
 
Hospodářství a ekonomická úroveň:
Z hlediska ekonomické úrovně je značný rozdíl mezi Havajskými ostrovy (stát USA) a Novým Zélandem, které patří mezi vyspělé země, a ostatními ostrovy Oceánie.
Nový Zéland- moderní zemědělství specializované na chov ovcí, skotu, a pěstování ovoce (kiwi). Zemědělské produkty- hlavní složka vývozu. Dále je důležitý též cestovní ruch.
Většina ostrovů Oceánie jsou v současnosti nezávislé státy. Západní část ostrova Nová Guinea připojila ke svému území Indonésie, východní část tvoří samostatný stát Papua-Nová Guinea. Havajské ostrovy jsou jedním ze států USA. Velikonoční ostrovy patří Chile a některá drobná území jsou pod správou Austrálie, Nového Zélandu a Británie.

Nový Zéland:
-ostrovní země, konstituční monarchie (člen britského společenství)
-původní obyvatelstvo: Maorové, pochází odtud tetování, dnešní obyvatelstvo je většinou evropského původu
Severní ostrov: sopečného původu, jsou zde činné sopky, nejvyšší hora severního ostrova: sopka Ruapahu
-největší jezero: Tlupo- největší sopečné jezero světa, nachází se v kráteru sopky a jsou zde teplé prameny
Jižní ostrov: ledovcového původu, hlavní město Wellington