-zaujímá celý poloostrov Přední Indie a přilehlá území. Dochází zde k posouvání dvou litosférických
desek.
Patří sem tři vysoce zalidněné státy Indie, Pákistán a Bangladéš. Dále pak Nepál, Bhútán, Srí Lanka (na ostrově Cejlon) a
Maledivy (korálové ostrovy). Státy nemají přesné hranice, neboť o ně pořád bojují.
-indický subkontinent je rozdělen na 3 oblasti:
- Himaláje- nejvyšší horstvo světa, sever-vysoký Himaláje (7000m), jih-nízký
Himaláje (5000m), nejvyšší hora- Kangczenzenga
- Indoganžská nížina- největší náplavová nížina na světě, ze severu ohraničena
pískovcovým pohořím Siváli a Himalájemi, nejúrodnější a nejhustěji zalidněná oblast na Zemi. Žije zde přes 650 milionů lidí, více
než polovina obyvatel indického subkontinentu. Západ- poušť Thar- nejsušší místo v celé Indii.
- Dekánská plošina-lemovaná
horskými pásmy- Západním a Východním Ghátem, a úzkou pobřežní nížinou.
Indický subkontinent
leží v tropické oblasti se dvěma ročními obdobími (letní a zimní monzuny), je ovlivněno monzuny, oceánem a nadmořskou výškou.
a) prosinec až březen- zimní monzun- vzduch proudí z vnitrozemí, je suchý a
srážky nepřináší. Výjimku tvoří jih západu, kde prší pořád. Období nejlepší na cestování.
b) duben až
květen- největší horko, až 40 ºC
c) červen až říjen- letní monzun- z oceánu
přináší vlhký vzduch a četné dešťové srážky. Jižní svahy Himálaje patří k nejdeštivějším oblastem na světě (v Čerápuňdží
–cca 11 000 mm ročně). Je to oblast častých záplav a bahen.
Vydatné monzunové srážky umožnily vznik velkých vodních toků –
Indus, Ganga a Brahmaputra. Oblast je sužována častými záplavami a tajfuny.
d) říjen až listopad-
změna směru proudění vzduchu, tropické podnebí, vzduch proudí od Himalájí.
- Himálaj - vysokohorské chladné klima a velké
sněhové srážky v období letního monzunu.
- Dekánská plošina – sušší, málo srážek na západě – poušť Thar.
Indus- pramení na hranicích Číny, teče do Pákistánu, přítok
Satludž
Ganga- pramení na hranicích Tibetu a Indie, vytéká z ledovce, ústí na území Bangladéše
Narmuda- ústí do Arabského
moře
Krišna a Godávárí- ústí do Bengálského zálivu
Fauna: sloni, nosorožci, krokodýli
Flora: Deštné pralesy, suché tropické lesy,
Himaláje- vysokohorské porosty, kaštany, duby, rododendrony
-pracuje v něm 2/3 práceschopného
obyvatelstva- špatná úroveň, jsou zde jen drobní rolníci, hrozí zde nebezpečí sucha a hladomoru.
60-70. léta 20., stol.- vznik tzv.
Zelené revoluce- budovali závlahová zařízení, aby se lidé uživili.
Plodiny: nejvíce na světě-čaj, juta, podzemnice
olejná a proso, dále rýže, cukrová třtina, káva, ovoce, koření, kaučuk
Chov: krávy (posvátná zvířata,
využívány jen na mléko, je ho ale nedostatek neboť jsou krávy vyhublé), buvoly, drůbež, rybolov.
Nerosty: hodně
černého uhlí, ropa, zemní plyn, železná ruda, barevné kovy
-těžký průmysl je pod státní
kontrolou, převládá zde malovýroba (rodinné podniky), zpracování železné rudy, uhlí, textilní průmysl, potravinářský průmysl atd.
-indická kinematografie- točí se zde nejvíce filmů na světě
Silniční doprava je na špatné úrovni, neboť je upraveno malé procento silnic a je více cestujících než dopravních prostředků. Lidé často cestují i na střechách autobusů. Převládá zde spíše vodní doprava.
Indie je 2.nejlidnatější země na světě, a ačkoliv je zde vysoká dětská úmrtnost a nízká
střední délka života (chudoba, podvýživa, nemoci) je zde vysoký přirozený přírůstek obyvatel. Od poloviny století se počet lidí na
indickém subkontinentu téměř ztrojnásobil (v 1950-450mil obyvatel, nyní- 1,4 miliardy). Pod vlivem kampaně, usilující o snížení natality,
došlo mezi hinduistickým obyvatelstvem k určitému snížení porodnosti, avšak mezi muslimy zůstává stále vysoká.
Hustota
zalidnění se v jednotlivých částech regionu liší. Např. Bangladéš- 974 obyv./km².
Úřední jazyky- angličtina a hindština, dále 700 dalších jazyků, které se vyvinuly ze sánskrtu. Jazyky jsou úplně odlišné, a proto mají ještě 18 podúředních jazyků, aby se domluvili.
Náboženství: hinduismus (věří v reinkarnaci, polytheismus-mnohobožství, kráva jako posvátné zvíře), mají 3000
božstev a velkou náboženskou toleranci, uznávají Brahma (stvořitel), Višnu (udržovatel) a Šivu (ničitel). Hinduisté-80%, muslimové-11%,
křesťané-2%, dále sikhové a buddhisté.
Obyvatelstvo je rozděleno na kasty (3000 kast, v 1950 bylo zakázáno, ale nadále funguje) a
lidé z různých kast se mezi s sebou nesmějí brát. Pokud to poruší, tak dítě patří do té kasty, ze které je jeho otec:
-
otec-vyšší kasta, matka-nižší kasta, dítě=vyšší kasta
- otec-nižší kasta, matka-vyšší kasta, dítě=nižší kasta
V povodí Indu se nacházela jedna z nejstarších civilizací: Harappa. Ve středověku byla Indie pro Evropu významným dodavatelem orientálního zboží a koření. Na indickém území si zakládali kolonie Portugalci, Holanďané, Britové a Francouzi. Rozhodující vliv zde získali Britové v polovině 18. století, kdy se Indie stala britskou kolonií.
První polovina
20.století- hnutí bojující za nezávislost (v čele Máhatmá Gándhí)
Po 2. světové válce-Britové uznali nezávislost Indie
1947-podle převládajícího náboženského vyznání byla Indie rozdělena na hinduistickou Indii a muslimský Pákistán, tvořený Západním a
Východním Pákistánem.
1971-Východní část se oddělila jako samostatný stát Bangladéš.
-státní hranice nejsou pevně dané,
neboť se o území často bojuje.
-nekvalitní zdravotnictví, malárie, AIDS
Vzdělání- bezplatné a přístupné každému, ale spousta lidí nemá ani na to, aby dětem koupili oblečení, tužky, papír, uniformu,
stravování…. a zaplatili jim cestu do školy. 5000 Kč, který jsou potřeba jako roční výdaj na dítě do školy, je dvouletý příjem
indické rodiny. Spousta dětí proto nemá šanci navštěvovat ani základní školu. Za tímto účelem byla zřízena adopce na dálku.
-původně součástí Indie, v 1947 (po vzniku Indické federativní republiky) se rozdělil na západní Pákistán (Pákistán) a Východní Pákistán (Bangladéš), který se v 1970 osamostatnil pod názvem Bangladéš.
Cambio Rupia pakistaní (PKR) - Pakistán
-patří k nejlidnatějším zemím světa, 800 lidí na
km²
-trpí povodněmi, velké nánosy půdy se posunují do vody a nově vzniklá místa jsou hned osidlována.
-jediný z těchto států jsou monarchiemi, jinak to jsou všechno republiky.
Bhútán- Ø 230 m.n.m, neví se odkud je
původní obyvatelstvo, Evropané sem smějí jen organizovaně, jinak ne.
Od roku 1990 nesmějí Bhútánci poslouchat zahraniční rádio,
nemají televize, obrovská negramotnost.
- republika, člen britského společenství
národů
90% gramotných (z Indického subkontinentu má tento stát nejvyšší gramotnost)
- mají sociální a zdravotnický sytém,
turistický ruch (Maledivy, Nepál), hospodářství: cejlonský čaj