Stredná Amerika a Karibské ostrovy

Rozloha: Střední Amerika 2 471 984 km2
Počet obyvatel: Střední Amerika 106 569 000
Nejvyšší hora: Citlatépetl, Mexiko, 5699 m.n.m
Nejdelší řeka: Rio Grande, 3034 km
 
STŘEDNÍ AMERIKA:
Střední Amerika je krajinou moře a hor. Vrcholky Sierry Madre se vypínají od Mexika po Honduras do výšky přes 5500 m.n.m. K moři to není nikde daleko. Vysoko v horách je podnebí studené, ale blízko pobřeží je drsná tropické džungle a močály karibského pobřeží včetně výstižně pojmenovaného Pobřeží moskytů jsou obzvláště horké a nepříjemné.Většina lidí žije u chladnějších svahů Atlantiku nebo v Mexiku a Kostarice na vysoko položených plošinách mezi horami, na příkrých svazích hor pěstují kávu bavlnu a banány.

Ve Střední Americe jsou časté přírodní katastrofy. Hurikány procházejí Karibským  pobřežím každé léto. Málokdy se stane, že po celý rok tu není ani jedno větší zemětřesení. V Mexiku jsou také navíc největší aktivní sopky na světě včetně sopky Popocatepetl ( 5452 m.n.m ), Ixtacciuhatl ( 5286 m.n.m ) a Citlaltépetl ( 5699 m.n.m ).

Obyvatelstvo:
Právě zde přistál na své historické  plavbě v 90. létech 15. století Krištof Kolumbus a Španělé se tu začali usazovat jen o něco později. Ale Mayové a další rané civilizace tu vzkvétaly tisíce let předtím. Příchod Španělů snížil počet původních obyvatel. V roce 1519 žilo jen v Mexiku 25 miliónů lidí, v roce 1600 jen 1 milión. Ti, kteří přežili, žili v částečném otroctví. V Střední Americe je stále ještě hodně původních obyvatel, obzvláště v Guatemale, ale většinu lidí tvoří míšenci, potomci obyvatel a Španělů.

Chudoba:
Lidé ze Střední Ameriky patří mezi nejchudší lidi na světě. Většina pracuje na polích a pěstují pro sebe potraviny nebo pracují na plantážích s kávovníky. Navzdory územním reformám v Nikaragui a Mexiku patří velká část země stále několika málo bohatým. Mnoho z nich se také spíše věnuje „plodinám za hotové peníze“ = plodinám, které mohou být snadno prodány do zahraničí, jako káva a cukr, než potřebným potravinám.

V 70.letech začalo Mexiko těžit své zásoby ropy a zemního plynu a mexičtí zemědělci se začali stěhovat do měst, aby našli práci v novém průmyslu. Obzvláště Mexico City se rozrostlo tak rychle, že je to nyní největší město na světě s více než 19 milióny obyvatel. Mnoho chudých Mexičanů a dalších Středoameričanů se pokoušejí proklouznout pohraničními kontrolami do USA, aby našli lepší živobytí.

Téměř všechny země ve Střední Americe byly někdy zasaženy revolucí a občanskou válkou – Mexiko, Honduras a Kostarika již dříve v tomto století a Nikaragua až do roku 1990. Boje v Salvádoru skončily v roce 1992, ale ještě stále pokračují v Panamě. Jen stát Belize zůstal relativně mírumilovný.
 
Karibské ostrovy:
Ostrovy jsou roztroušeny v modrých vodách Karibského moře a často se nazývají Západní Indie nebo Antily. Některé jsou jen hornaté výčnělky. Jiné jsou velké a různorodé s vysokými horami a vlnitými kopci. Největší jsou Kuba, Jamajka a Hispaňola, která je rozdělena na dvě země: Haiti a Dominikánskou republiku. Stálým nebezpečím pro tyto ostrovy jsou hurikány. Těžké bouře, jako hurikán David v roce 1980, devastují svými bouřlivými větry a hroznými záplavami.

Obyvatelstvo:
Stejně jako ve Střední Americe žijí na karibských ostrovech lidé jako Arawakové a Karibové. Ale většina jich zemřela brzy po příjezdu Evropanů na nemoci, fyzické násilí a beznaděj. Dnešní lidé jsou většinou potomci černých Afričanů, dovezených v 17. a 18. století jako otroci, pracující na plantážích s cukrovou třtinou. Díky tomu mluví většina lidí anglicky nebo francouzsky, nebo také místní verzí těchto jazyků.

Třebaže lidé z karibských ostrovů byli osvobozeni z otroctví před sto lety, většina z nich měla málo majetku a byla chudá. Dokonce i dnes pracuje mnoho z nich za nízkou  mzdu na velkých plantážích s cukrovou třtinou a kávou.

Více než polovina lidí z karibské oblasti pracuje v zemědělství. Někteří pracují na plantážích a zároveň mají vlastní záhumenky, aby měli dostatek potravy pro své rodiny. Jen na některých ostrovech, jako je Portoriko, je hodně průmyslu. V posledních letech se díky teplému počasí a čistému moři objevili turisté a pomohli přinést do zemí více peněz.